Eskalující ruské dronové kampaně na Ukrajině zdůrazňují kritický posun v moderním válčení, využívající nákladově efektivní, masově vyráběné bezpilotní letouny k přetížení sofistikované protivzdušné obrany. Tato strategie představuje pro Ukrajinu a její západní spojence značná strategická a ekonomická dilemata, podtrhující přetrvávající výzvu čelit asymetrickým vzdušným hrozbám uprostřed komplexního mezinárodního sankčního režimu.
- Rusko využívá masově vyráběné drony k přetížení ukrajinské protivzdušné obrany.
- Moskva přešla od dovozu íránských dronů Shahed k licenční výrobě a vývoji vlastních vylepšených verzí, jako je Geran-2.
- Hromadné nasazení dronů nutí Ukrajinu spotřebovávat drahé střely protivzdušné obrany, což vyčerpává její obranné zásoby.
- Odborníci doporučují Ukrajině zaměřit se na ruská odpalovací místa dronů a obranný průmysl namísto výhradní reliance na raketovou obranu.
- Západ se snaží omezit ruskou výrobu utažením sankcí vůči třetím zemím, které obcházejí mezinárodní omezení.
- Ukrajinský prezident Zelenskyj prosazuje razantní sankce proti ruské ropě, jež podle něj financuje vojenské operace.
Klíčové prvky ruské dronové strategie
Jádrem ruské strategie vzdušných útoků je masivní nárůst používání dálkových dronů. Fabian Hoffmann, expert na vojenské technologie z Univerzity v Oslu, poznamenává, že tyto drony jsou relativně jednoduché na výrobu, často využívají základní materiály jako dřevo a lehké kompozity, přičemž hlavním výrobním úzkým hrdlem jsou konvenční výbušniny. Komponenty, jako jsou satelitní navigační systémy a inerciální měřicí jednotky, jsou buď snadno dostupné, nebo je Rusko schopno je vyrábět na mezinárodních trzích. I když tyto drony nejsou srovnatelné s vysoce kvalitní západní vojenskou technologií, jejich účinnost spočívá v jejich „dostatečně dobrém“ výkonu pro zamýšlený účel.
Vývoj a adaptace ruského dronového programu
Vývoj ruského dronového programu začal dovozem variant dronů Shahed z Íránu. Moskva, rozpoznávajíc jejich účinnost, uzavřela licenční dohodu o výrobě, která zahrnovala pomoc íránských inženýrů při zřizování výrobních zařízení v Rusku a dovoz nezbytných dílů. Tato spolupráce se rychle vyvinula, přičemž Rusko vyvinulo svou vlastní vylepšenou verzi, Geran-2. Tyto adaptace zahrnují funkční vylepšení a dokonce i taktické modifikace, jako je natírání dronů na černo pro ztížení noční intercepce, což Rusko staví do pozice předního odborníka v jejich nasazení a modifikaci.
Dopad na ukrajinskou obranu a strategie odpovědi
Přestože jsou pomalejší a méně výkonné než konvenční střely, jsou tyto drony nasazovány v obrovských počtech, aby saturovaly vzdušný prostor a přetížily ukrajinské systémy protivzdušné obrany. Tato taktika nutí Ukrajinu vydávat drahé interceptory k odrážení přilétajících dronů Shahed nebo Geran, což rychle vyčerpává její obranný arzenál. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto výzvu uznal a zároveň naznačil, že jeho země aktivně rozšiřuje vlastní technologii interceptorových dronů, aby se s hrozbou vypořádala.
Protiofenzivní opatření a mezinárodní tlak
V reakci na tento obnovený vzdušný útok přislíbil prezident Donald Trump Ukrajině další obranné zbraně, a to po dočasné pauze v dodávkách zbraní z Pentagonu, odůvodněné obavami z úrovně amerických zásob. Odborníci jako Hoffmann naznačují, že spoléhání se pouze na raketovou obranu je ztrátová sázka kvůli nákladové disproporci mezi útočnými a obrannými systémy. Účinnější protiopatření pro Ukrajinu by mohlo zahrnovat zaměřování se na ruská odpalovací místa dronů a obranný průmysl, včetně továren, které vyrábějí kritické součásti, jako jsou výbušniny, počítačové čipy a další pokročilá elektronika. Zatímco evropské národy posilují schopnosti protiraketové obrany, ruské útočné schopnosti se rozšiřují rychleji a útočné zbraně jsou obecně levnější na výrobu než obranné.
Další kritická dimenze pro Západ, jak omezit ruskou výrobní kapacitu dronů a raket, spočívá v zpřísnění sankcí vůči třetím zemím, které usnadňují Kremlu obcházení mezinárodních omezení. Země jako Malajsie a Kyrgyzstán byly identifikovány jako centra pro převod sankcionovaných komponentů do Ruska. Hoffmann však varuje, že příliš agresivní sankcionování třetích stran by mohlo narušit globální dodavatelské řetězce, zvýšit náklady a v konečném důsledku poškodit ekonomiky zemí uvalujících sankce. Navzdory těmto složitostem prezident Zelenskyj nadále prosazuje účinnější mezinárodní opatření, konkrétně volá po „razantních sankcích proti ropě“, o níž tvrdí, že financuje moskevské vojenské operace po dobu více než tří let konfliktu, jak nedávno uvedl na X.