Čína výrazně posílila svou kontrolu nad globálními dodávkami klíčových prvků vzácných zemin a zavedla rozsáhlá exportní omezení, která by mohla přetvořit mezinárodní technologickou výrobu. Tato opatření, přijatá těsně před očekávanými vrcholnými rozhovory mezi prezidentem Donaldem Trumpem a prezidentem Si Ťin-pchingem, se rozšiřují na další materiály a technologie zpracování, což signalizuje strategický záměr Pekingu využít svou dominanci v tomto životně důležitém sektoru.
Nejnovější směrnice Ministerstva obchodu rozšiřují stávající kontroly a přidávají pět nových prvků vzácných zemin – holmium, erbium, thulium, europium a ytterbium – na seznam omezeného vývozu. Toto rozšíření, spolu se zahrnutím mnoha rafinačních technologií, podtrhuje odhodlání Číny upevnit svůj vliv na výrobu a distribuci těchto nepostradatelných komponent. Tyto materiály jsou základem pro širokou škálu moderních technologií, od elektrických vozidel a pokročilé elektroniky až po sofistikované vojenské vybavení.
Čína dále zpřísňuje svou kontrolu a zavedla také nařízení, která vyžadují, aby zahraniční subjekty využívající čínské materiály vzácných zemin nebo zařízení ve svých výrobních procesech získaly čínskou exportní licenci. Toto ustanovení platí bez ohledu na to, zda se do transakce přímo zapojují čínské společnosti, čímž se efektivně rozšiřuje regulační dosah Pekingu do mezinárodních dodavatelských řetězců. Tato nová pravidla odrážejí dříve přijatá opatření Spojených států k omezení vývozu produktů souvisejících se polovodiči do Číny, což naznačuje reciproční přístup k pákovému efektu v technologickém obchodu.
Načasování těchto rozšířených kontrol, oznámených bez předchozího upozornění, analytici považují za strategický krok ke zvýšení vyjednávací pozice Číny před nadcházejícími bilaterálními rozhovory. „To pomáhá zvýšit pákový efekt pro Peking před očekávaným summitem Trump-Si,“ poznamenal Tim Zhang, zakladatel Edge Research. Bílý dům uvedl, že pečlivě vyhodnocuje dopady těchto náhlých změn politiky, zejména pokud jde o jejich potenciální dopad na globální dodavatelské řetězce technologií.
Vzhledem k tomu, že Čína v současnosti zpracovává více než 90 % světových zpracovaných vzácných zemin a magnetů ze vzácných zemin, mají tato nová omezení značnou váhu. Tento krok signalizuje potenciální zrychlení globálního trendu směrem k diverzifikaci a lokalizaci dodavatelských řetězců, protože národy usilují o snížení své závislosti na jediném zdroji. „Pravděpodobně vstupujeme do období strukturální bifurkace – Čína lokalizuje svůj hodnotový řetězec a USA a jejich spojenci urychlují své vlastní,“ komentovala Neha Mukherjee, analytička pro vzácné zeminy ve společnosti Benchmark Mineral Intelligence. Dlouhodobé prosazování a účinnost těchto kontrol, zejména s ohledem na zesilující globální úsilí o rozvoj alternativních dodavatelských řetězců, zůstávají předmětem pozorného sledování.