FOMO, neboli strach z propuštění, je zkratka, která se z internetového slangu dostala až do odborných psychologických studií, televizních zpráv a je běžně zmiňována v poradenstvích na univerzitách. Co přesně ale FOMO znamená, jak vzniklo a jak se používá?
Obavy z propuštění
FOMO je akronym pro anglický výraz „fear of missing out“, který se do češtiny překládá jako „strach z propuštění“ nebo „obava z toho, že o něco přicházím“. Popisuje úzkost spojenou s možností, že propásneme nějakou zajímavou událost či příležitost. Tento pocit se často pojí s představou, že se naši známí, rodina či kolegové účastní něčeho, co nám uniká. Je to podobné, jako když chceme být „v obraze“ nebo držet krok s trendy.
Nejčastěji se FOMO objevuje v kontextu společenských událostí. Můžeme jej prožívat, když nemůžeme jít na večírek, koncert nebo jinou akci s přáteli. Právě proto má FOMO nádech mladistvosti a často se objevuje v článcích o mileniálech. Psychologové i marketingoví specialisté si tento termín oblíbili.
Nicméně FOMO se může vztahovat i na obavy z promarnění profesních nebo „životních“ příležitostí, jako je například získání vysokoškolského titulu, odchod do důchodu, investování do akcií nebo povýšení v práci. Nejedná se tedy pouze o fenomén mladé generace a může být použit pro popis „vážnějších“ situací.
Původ slova
Je zajímavé, že poměrně dobře známe původ slova FOMO. První písemná zmínka o něm se objevila v roce 2004 ve studentských novinách Harbus na Harvard Business School. Autorem byl student Patrick McGinnis.
V článku McGinnis popisuje dvě protichůdné, ale propojené síly: FOMO a FOBO. Zatímco FOMO už známe jako strach z propuštění, McGinnis používá FOBO (fear of better option) k popsání strachu ze závazků. Lidé trpící FOBO mohou mít problém s plánováním, protože se obávají, že se v poslední chvíli objeví lepší možnost.
V McGinnisově pojetí vedou FOMO a FOBO k jakémusi existenciálnímu patu, který nazývá FODA (fear of doing anything), tedy strach z jakékoli akce. Když se lidé bojí propásnout příležitosti a zároveň se bojí závazků, výsledkem je sociální pasivita.
V článku v Boston Magazine z roku 2014 Ben Schreckinger spekuluje, že tyto zkratky vznikly v souvislosti s událostmi přelomu tisíciletí (11. září, prasknutí bubliny internetových firem, nástup mobilních telefonů). Do běžné mluvy ale FOMO proniklo až kolem roku 2010, kdy (podle psychologů) začalo sílit mezi mladými lidmi v souvislosti s rozvojem sociálních sítí a internetu.
Jak se FOMO používá?
Otázka „Jak používáte FOMO“ není filozofickou sondou do lidské existence, ale spíše dotazem na sémantiku. Jak slovo FOMO správně použít ve větě? Hodí se tento termín pro komunikaci se šéfem, nebo se nám budou smát internetoví „týnejdžři“?
Začněme gramatikou. Na rozdíl od „LOL“ není tak snadné intuitivně zařadit FOMO do věty. Je to dáno jeho gramatickou flexibilitou. FOMO můžeme použít jako ekvivalent „strachu z propuštění“, ale také jako podstatné jméno, které označuje jakéhosi „ďáblíka“ na našem rameni, který v nás vyvolává úzkost. Můžeme ho ale použít i jako odlehčený internetový termín, který nerespektuje pravidla gramatiky.
Zde je několik příkladů, jak se s FOMO gramaticky pracuje:
Místo fráze „strach z propuštění“:
„Jsem nachlazený, ale moje hluboce zakořeněné FOMO mě donutilo přijít na tenhle večírek.“
„Jeho FOMO bylo tak silné, že urazil 3000 kilometrů, aby si nenechal ujít koncert.“
Jako podstatné jméno:
„FOMO mě přimělo jít na večírek, i když nejsem ve formě.“
„Za všechno může FOMO, proto se vydal až na ten koncert.“
Jako humorný internetový výraz:
„Jsem nemocný, ale na ten večírek jsem šel kvůli FOMO.“
„Proč jel tak daleko na ten koncert?“ „Protože FOMO, ty hlupáku!“
Když už víme, jak FOMO použít ve větě, musíme se zamyslet nad tím, kdy je vhodné slovo použít. FOMO bychom měli používat tehdy, když popisujeme situaci, kdy se někdo obává propásnutí příležitosti. Jak už bylo zmíněno, tento termín se nejčastěji vztahuje k sociálním situacím, ale může se hodit i k popisu vážnějších a profesních situací (když například s kolegy zůstáváte déle v práci kvůli šanci na povýšení).
Nemusíte se bát, že by se vám mladší generace smála za to, že používáte FOMO. Nejedná se totiž o žádný nový trend ani meme. Je to spíš moderní označení pro letitý pocit, který ještě umocňují sociální média. Na druhou stranu váš šéf si o vás může myslet, že jste dětinští, když budete v seriózní situaci říkat FOMO, tak se tomu raději vyhněte.
Pokud jste tento článek začali číst kvůli svému vlastnímu FOMO, možná by stálo za to se podívat i na další zajímavé internetové výrazy. Například „TL;DR“ nebo „Yeet“ se běžně používají na sociálních sítích a v online diskuzích a jejich znalost vás může uchránit před dalším FOMO.