Nedávné rozsáhlé výpadky elektrické energie v částech Evropy, včetně Španělska, Portugalska a jižní Francie, podtrhly potenciální zranitelnost energetické sítě kontinentu. Tento incident odstartoval klíčovou diskusi o závislosti na proměnlivých obnovitelných zdrojích energie, jako je slunce a vítr, a nutí k novému pohledu na tradiční, stabilní metody výroby energie, zejména jadernou energii. Země, které se dříve zavázaly k postupnému ukončení atomové energetiky, nyní začínají své postoje přehodnocovat s ohledem na obavy o energetickou bezpečnost.
Přehodnocení energetické spolehlivosti
Výpadek proudu zdůraznil klíčovou výzvu pro sítě silně závislé na přerušovaných obnovitelných zdrojích. Odborníci zdůrazňují nezbytnost spolehlivého „základního zatížení“ energetických dodávek, schopného poskytovat konstantní tok energie bez ohledu na povětrnostní podmínky. Historicky bylo toto základní zatížení zajišťováno zdroji jako uhlí, zemní plyn nebo jaderná energie. Mezi těmito možnostmi pouze jaderná energie nabízí velkokapacitní bezuhlíkovou výrobu, což je v souladu s cíli dekarbonizace.
Zatímco španělští úředníci zpočátku bagatelizovali roli nadměrné závislosti na obnovitelných zdrojích při výpadku, rostoucí počet pozorovatelů s tím nesouhlasí. Podle Daniela Lacalleho, hlavního ekonoma společnosti Tressis, je dosažení cílů nulových čistých emisí prakticky nemožné bez jaderné energie, protože samotné obnovitelné zdroje nemohou zaručit nezbytné konstantní dodávky energie.
Měnící se postoj k jaderné energii
Po celá desetiletí byl veřejný názor v Evropě ohledně jaderné energie opatrný, ne-li přímo nepřátelský, což bylo z velké části ovlivněno haváriemi v Černobylu a Fukušimě. Existují však známky toho, že se tento sentiment mění. Dánsko, které před čtyřiceti lety zakázalo jadernou energii, údajně svůj postoj přehodnocuje. Toto potenciální politické obrácení je považováno za významné, zejména proto, že přichází ze severské země často spojované s progresivními energetickými politikami.
Dánsko není v této vyvíjející se perspektivě samo. Švédsko nedávno zdůraznilo důležitost jaderné energie pro posílení energetické bezpečnosti v rámci Evropské unie. Podobně Norsko projevilo zájem o zkoumání malých modulárních reaktorů (SMR). Skutečnost, že několik severských zemí zvažuje změny ve svých jaderných politikách, je analytiky jako Lacalle vnímána jako silný signál, který by mohl ovlivnit širší evropský sentiment.
Cíle nulových čistých emisí a ekonomické úvahy
Ke konci minulého desetiletí se hlavní evropské ekonomiky veřejně zavázaly k dosažení nulových čistých uhlíkových emisí, často s cílovými daty jako 2045 nebo 2050. Země včetně Spojeného království, Dánska, Francie, Německa a Švédska si stanovily ambiciózní cíle, jejichž cílem bylo transformovat své energetické krajiny a bojovat proti změně klimatu.
Někteří kritici však tvrdí, že agresivní tlak na nulové čisté emise, charakterizovaný rychlým zaváděním větrné a solární energie při současném snižování závislosti na jaderné energii a zvyšování závislosti na zemním plynu (někdy pocházejícím z potenciálně nestabilních regionů), si vyžádal ekonomické náklady. John H. Cochrane, vedoucí vědecký pracovník Hoover Institution, naznačuje, že tato rozhodnutí v oblasti energetické politiky přispěla ke zpomalení evropského hospodářského růstu pozorovanému zhruba od roku 2019. Data ukazují mírný pokles průměrných ročních růstových sazeb pro EU a Spojené království v období 2019-2024 ve srovnání s předchozími téměř dvěma desetiletími, ačkoli spojování toho výhradně s energetickou politikou je sporné vzhledem k relativně krátkému časovému rámci.
Cochrane také zpochybňuje globální dopad na emise a argumentuje, že snížené využívání plynu v jednom regionu může jednoduše vést k jeho spotřebě jinde. Poukazuje na to, že výroba komponentů pro obnovitelné zdroje, jako jsou solární panely a baterie, často zahrnuje významné využití uhelné energie ve výrobních závodech nacházejících se v zahraničí.
Odborníci jako Lacalle nakonec tvrdí, že energetická síť zcela závislá na obnovitelných zdrojích energie je zásadně nerealistická a potenciálně nebezpečná kvůli riziku výpadků, a argumentují, že takový systém nemusí domácnostem nabídnout praktické výhody.