Aktualizace počítače na Windows 11: Jak překonat překážky
Přechod na nejnovější verzi Windows je sice logickým krokem k udržení kroku s technologickým pokrokem, avšak Windows 11 se v porovnání s předchozími verzemi ukazuje být poněkud náročný.
Zatímco se mi dařilo instalovat Windows 10 i na počítače s minimálními parametry, Windows 11 odmítl instalaci na můj stroj s procesorem Core i7 7. generace. Působilo to, jako by mi chtěl říct: „Už nejsi dost dobrý!“ Naštěstí se však ukázalo, že řešení problému je snadné, spočívá jen v aktivaci určitých funkcí.
Největší výzvou pro mě bylo zprovoznění Windows 11 na starších počítačích, včetně stroje druhé generace s klasickým systémem BIOS. Po týdnu experimentování a dvou nechtěných formátováních dat na dvou počítačích se mi však nakonec podařilo rozjet Windows 11 na všech třech mých strojích.
Dnes se s vámi chci podělit o metody, které jsem použil a které mi pomohly úspěšně nainstalovat Windows 11 jak na novější, tak na starší počítače. Tyto postupy by tedy měly být funkční i pro vás, pokud máte počítač, který Windows 11 odmítl, nebo pokud chcete zkusit nainstalovat Windows 11 na opravdu starý stroj a vyzkoušet si jeho nové funkce.
Ujišťuji vás, že jsem vybral pouze metody, které nijak neohrozí váš počítač, například ztrátou dat.
Možné komplikace u nepodporovaného zařízení
Přestože Windows 11 může fungovat na většině nepodporovaných zařízení, neznamená to, že bude fungovat bezproblémově. V závislosti na konfiguraci vašeho počítače se může stát, že některé funkce nebudou správně fungovat, nebo může dojít k poškození či nestabilitě systému. Společnost Microsoft nedoporučuje instalaci Windows 11 na nepodporované počítače a negarantuje, že tato zařízení budou dostávat všechny budoucí aktualizace.
Proto si buďte vědomi těchto rizik před instalací Windows 11 na nepodporovaný počítač, protože nikdo nenese odpovědnost za případné škody na vašich datech nebo hardwaru.
Z mých osobních zkušeností, po několika týdnech používání Windows 11, fungoval na všech mých počítačích bez problémů. Nicméně, na nepodporovaných zařízeních nemám uložená žádná kritická data, protože jim plně nedůvěřuji z hlediska bezpečnosti a stability.
Aktivace TPM 2.0 a Secure Boot
Než se pustíme do řešení, jak instalovat Windows 11 na nepodporovaná zařízení, je dobré se nejprve ujistit, zda je váš počítač opravdu nepodporovaný. U mnoha novějších počítačů se chyba o nepodporovaném zařízení obvykle objevuje z důvodu chybějící podpory TPM 2.0 a funkce Secure Boot.
V mnoha případech jsou tyto funkce v počítači dostupné, ale ve výchozím stavu jsou deaktivované. Stačí je tedy aktivovat a pak znovu zkusit instalaci Windows 11.
Bohužel nemohu poskytnout přesný návod, jak aktivovat tyto možnosti, protože se to liší podle typu systému BIOS a výrobce. Přesto vám poskytnu návod, který by měl fungovat u většiny počítačů.
Nejprve musíte vstoupit do systému BIOS. To obvykle provedete opakovaným mačkáním klávesy F10, F2, F12, F1 nebo DEL při startu počítače. Klávesa, kterou musíte stisknout, se liší podle výrobce. Například počítače HP používají klávesu F12.
Jakmile se dostanete do systému BIOS, najdete TPM 2.0 i Secure Boot obvykle v nabídce Zabezpečení. U některých počítačů může být Secure Boot v nabídce Boot. Nezapomeňte při odchodu z BIOSu zvolit „Uložit změny a ukončit“, aby se změny uložily.
Stažení ISO souboru Windows 11
Následující metody vyžadují pro svůj běh ISO soubor Windows 11. Pokud jste se ještě nepokusili nainstalovat Windows 11 nebo jste vytvořili bootovací USB pomocí nástroje pro tvorbu médií Windows 11 namísto ISO souboru, budete si muset Windows 11 ISO stáhnout.
Můžete si snadno stáhnout ISO soubor Windows 11 přímo z webu Microsoft. Jednoduše sjeďte dolů a klikněte na Stáhnout v části Stažení bitové kopie disku Windows 11 (ISO). Pak si vyberete jazykovou verzi Windows pro získání odkazu ke stažení.
Metoda č. 1: Úprava registru pro obejití kontroly požadavků
Pokud vám nevadí pracovat s registrem Windows, je toto asi nejjednodušší způsob, který nevyžaduje použití nástrojů třetích stran. V závislosti na vašem počítači můžete zabránit Windows 11 kontrolovat specifické požadavky vytvořením záznamu v registru.
Záleží na tom, které funkce váš počítač již podporuje, pro každou situaci se vytváří jiný záznam. Níže si je vysvětlíme:
Varování: Nevhodná úprava registru může poškodit váš počítač, včetně poškození systému Windows nebo ztráty dat. Proto si před provedením změn níže buď ručně zálohujte registr, nebo použijte čistič registru k automatickému zálohování a obnově.
Obejít kontrolu TPM 2.0 a CPU
Pokud váš počítač podporuje TPM 1.2, ale nesplňuje požadavky na procesor nebo podporu TPM 2.0, musíte provést níže uvedenou změnu v registru:
Otevřete registr vyhledáním ve Windows nebo stiskněte klávesy Windows+R a v dialogovém okně Spustit zadejte „regedit“.
Zde přejděte na HKEY_LOCAL_MACHINE > SYSTEM > Setup > MoSetup. Můžete také zkopírovat/vložit níže uvedené umístění do vyhledávacího pole v horní části okna registru a přejít přímo na toto místo.
HKEY_LOCAL_MACHINESYSTEMSetupMoSetup
Když je složka MoSetup vybrána, klikněte pravým tlačítkem myši na volné místo v pravém panelu a z nabídky Nový vyberte hodnotu DWORD (32bitová).
Vytvoří se nový záznam. Pojmenujte jej „AllowUpgradesWithUnsupportedTPMOrCPU“ a poté na něj dvakrát klikněte a nastavte jeho hodnotu na 1.
Nyní pokračujte v instalaci Windows 11 pomocí bootovacího USB nebo připojeného ISO. Kontrola TPM 2.0 a CPU bude vynechána.
Vynechat kontrolu TPM nebo Secure Boot
Pokud váš počítač nepodporuje TPM a Secure Boot, musíte vytvořit dvě položky v registru. Ukážeme si jak:
V registru přejděte do umístění HKEY_LOCAL_MACHINE > SYSTEM > Setup. Níže uvedené umístění můžete také zkopírovat/vložit do vyhledávacího pole registru:
HKEY_LOCAL_MACHINESYSTEMSetup
Klikněte pravým tlačítkem na Setup a vyberte Nový > Klíč, tím vytvoříte nový záznam a pojmenujte jej „LabConfig“.
Když je vybrán LabConfig, klikněte pravým tlačítkem myši na volné místo v pravém panelu a vyberte z nabídky Nový hodnotu DWORD (32-bit).
Pojmenujte tuto položku „BypassTPMCeck“ a poté na ni dvakrát klikněte a změňte její hodnotu na 00000001.
Tímto deaktivujete kontrolu TPM, ale musíte zde vytvořit ještě jeden záznam pro kontrolu Secure Boot.
Znovu klikněte pravým tlačítkem myši na volné místo uvnitř LabConfig a vyberte z nabídky Nový hodnotu DWORD (32-bit).
Pojmenujte jej „BypassSecureBootCheck“ a dvakrát na něj klikněte a nastavte jeho hodnotu také na 00000001.
Instalace Windows 11 již nebude kontrolovat TPM 2.0 ani Secure Boot.
Metoda č. 2: Vytvoření bootovacího USB bez kontroly požadavků
Pokud nemůžete nebo nechcete upravovat registr, můžete si vytvořit bootovací USB nebo DVD s Windows 11, který nebude kontrolovat podporu TPM 2.0 nebo Secure Boot. Tato možnost je výhodnější i v případě, kdy potřebujete instalovat Windows 11 na více nepodporovaných počítačů, protože se vyhnete úpravě každého z nich zvlášť.
Pro tento postup budete muset použít nástroj pro vytváření bootovacích USB disků, a to Rufus. Vývojáři Rufus přidali novou možnost pro vytváření bootovacích USB disků s Windows 11, která eliminuje kontrolu TPM a Secure Boot. Následující návod ukazuje, jak ho použít:
Ujistěte se, že máte Windows 11 ISO po ruce a poté si stáhněte Rufus.
Připojte USB disk o velikosti alespoň 8 GB do počítače a spusťte aplikaci Rufus. V sekci Zařízení se automaticky vybere připojený USB.
V části Výběr spouštění klikněte na Vybrat a poté vyhledejte a otevřete Windows 11 ISO, které jste si stáhli.
Objeví se nová sekce možností obrázku. Zde zvolte Rozšířená instalace Windows 11.
Poté vyberte schéma oddílu MBR nebo GPT, v závislosti na schématu rozdělení disku vašeho počítače.
Zbývající možnosti není nutné pro funkčnost nijak upravovat, ale můžete provést změny, pokud víte, co děláte.
Nyní stiskněte tlačítko START a aplikace vytvoří bootovací USB, který nebude kontrolovat podporu TPM ani Secure Boot. Můžete ho použít k upgradu stávajícího systému nebo jakéhokoli jiného počítače.
Metoda č. 3: Úprava bootovacího USB disku Windows 10
Tato metoda je složitější a náchylnější k chybám, ale je to jediný způsob, jak instalovat Windows 11 na velmi staré počítače s klasickým systémem BIOS. Použijeme bootovací USB disk Windows 10 a upravíme ho tak, aby místo něj nainstaloval Windows 11. Instalační program si bude myslet, že instaluje Windows 10 a bude kontrolovat stejné požadavky, ale ve skutečnosti se nainstaluje Windows 11.
Než si řekneme postup, je třeba si uvědomit, že tento postup můžete použít pouze k upgradu stávající verze Windows. Nemůžete tak provést čistou instalaci Windows nebo nainstalovat Windows 11 v nastavení s duálním spouštěním.
Úspěšně jsem takto upgradoval Windows 10 i Windows 7. Při nastavení duálního spouštění nezapomeňte postupovat podle tohoto postupu ve verzi Windows, kterou chcete upgradovat. A můžeme začít:
Předpokládám, že už máte připravený Windows 11 ISO soubor a nyní budete potřebovat bootovací USB disk s Windows 10.
Vytvoření bootovacího USB disku Windows 10 je snadné, stačí připojit k počítači USB disk s kapacitou 8GB nebo větší a stáhnout si nástroj pro vytváření médií Windows 10. Tento nástroj automaticky stáhne Windows 10 a vytvoří bootovací disk.
Jakmile máte bootovací USB disk, postupujte podle níže uvedených kroků přesně tak, jak jsou uvedeny.
Krok 1: Nejprve musíte připojit Windows 11 ISO. Ve Windows 8, 8.1 nebo 10 můžete na soubor kliknout pravým tlačítkem a zvolit možnost Připojit. U starších verzí musíte použít software pro připojení od třetích stran, např. WinCDEmu.
Krok 2: Po připojení přejděte do složky se zdroji ve Windows 11 a zkopírujte (Ctrl+C) soubor s názvem „install.wim“.
Krok 3: Nyní otevřete bootovací USB disk Windows 10 v Průzkumníku souborů a přejděte do složky se zdroji.
Krok 4: Zde smažte soubor s názvem „install.esd“ a vložte soubor „install.wim“, který jste právě zkopírovali. Pokud Windows zobrazí chybu, že soubor je příliš velký, musíte převést USB na systém souborů NTFS.
Krok 5: Nyní spusťte instalační soubor Windows 10 na USB disku.
Krok 6: Klikněte na možnost Změnit způsob stahování aktualizací instalačním programem Windows a vyberte Ne teď.
Krok 7: Klikněte na Další a Windows vás požádá o přijetí licenčních podmínek a poté vám sdělí, která verze Windows 11 bude nainstalována a která data chcete zachovat.
Krok 8: Po výběru Windows projde instalačním procesem a poté restartuje počítač. Po restartu se vás zeptá, zda chcete upgradovat stávající Windows nebo instalovat na nový disk. Zde nezapomeňte vybrat upgrade stávajícího Windows.
A je to. Spustí se proces instalace Windows. I když je během procesu uvedeno „instalovat Windows 10“, nainstaluje se Windows 11.
Poznámka: Toto je neoficiální hack, proto má tu nevýhodu, že nemůžete nainstalovat Windows 11 spuštěním z USB disku. Proto jsem vám dal pokyn, abyste po restartu vybrali upgrade stávajícího Windows namísto instalace na nový disk. V opačném případě dojde k chybě a budete muset celý proces restartovat z prostředí Windows.
Závěrem 👨💻
Osobně si myslím, že 2. metoda je nejlepší, protože automaticky zvládne všechnu složitou práci a vyhnete se riskování změn v počítači. Pokud vám však nic jiného nefunguje, měla by vám fungovat i třetí metoda, pokud váš počítač dokáže zvládnout instalaci Windows 10.
Podařilo se vám to nainstalovat? Vyzkoušeli jste nějaké vylepšení vašeho Windows 11 s pomocí těchto hacků v registru?
Mohlo by vás také zajímat, proč byste si měli postavit vlastní PC.