Japonská ekonomika nadále čelí inflačním tlakům, přičemž nedávná data odhalují nuancovaný obraz zmírňování růstu jádrových spotřebitelských cen uprostřed přetrvávajících obav z životních nákladů. Zatímco červen přinesl mírné zpomalení tempa inflace, základní trendy signalizují pokračující výzvy pro domácnosti a významné úvahy pro trajektorii měnové politiky Japonské centrální banky.
- Jádrová inflace v Japonsku klesla v červnu na 3,3 % (z 3,5 % v květnu).
- Celková míra inflace se v červnu rovněž snížila na 3,3 % (z 3,5 %).
- Inflace v Japonsku je již 39 po sobě jdoucích měsíců nad 2% cílem Japonské centrální banky.
- Ceny rýže vzrostly v květnu o 101,7 % meziročně, v červnu se nárůst zmírnil na 100,2 %.
- Japonský HDP se v prvním čtvrtletí roku 2025 snížil o 0,2 %, především kvůli poklesu exportu.
- Bank of America předpokládá, že Japonská centrální banka nezvýší úrokové sazby dříve než v lednu 2026.
Oficiální údaje z japonského Ministerstva vnitřních záležitostí ukázaly, že jádrová míra inflace v zemi, která nezahrnuje volatilní ceny čerstvých potravin, klesla v červnu na 3,3 % z 3,5 % v květnu. Toto zmírnění je v souladu s prognózami ekonomů oslovených agenturou Reuters. Širší celková míra inflace odrážela tento trend a rovněž se zmírnila na 3,3 % z 3,5 %. Navzdory tomuto zpomalení se jedná o 39. po sobě jdoucí měsíc, kdy inflace v Japonsku zůstává nad 2% cílem Japonské centrální banky (BOJ). Naopak míra inflace „jádro-jádro“, která dále vylučuje ceny energií a je pečlivě sledována BOJ jako referenční ukazatel pro základní trendy, zaznamenala mírný nárůst z 3,3 % na 3,4 %.
Významným faktorem přispívajícím k nedávnému inflačnímu prostředí byla cena rýže, základní potraviny v celém Japonsku. Květen zaznamenal prudký meziroční nárůst cen rýže o 101,7 %, což představuje nejstrmější nárůst za více než pět desetiletí. Červnová data však přinesla první známky zmírnění, kdy meziroční nárůst mírně poklesl na 100,2 %. Toto zmírnění následovalo po vládních intervencích z počátku roku, včetně uvolnění zásob rýže s cílem stabilizovat dodávky a zmírnit spekulace na trhu. Navzdory těmto snahám zůstávají ceny zvýšené, přičemž úředníci varují, že dopady nepříznivé sklizňové sezóny 2023, charakterizované tajfuny a rekordními horky, se nadále projevují. Návrat k udržitelné cenové stabilitě rýže závisí na výsledku sklizně v roce 2025.
Vnější ekonomické tlaky
Hospodářské oživení Japonska je stále více zastíněno vnějšími nejistotami, zejména ohledně obchodní politiky USA. Vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, naznačující neochotu dokončit obchodní dohodu s Japonskem, podnítila obavy z možných dodatečných cel. Taková opatření by mohla významně poškodit japonský export, zejména automobily, které tvoří největší kategorii japonských výrobků dodávaných do Spojených států. Navrhovaná cla, včetně 25% poplatku na širokou škálu japonského zboží, která mají vstoupit v platnost 1. srpna, a přetrvávající 25% clo na automobily, by se shodovala s náročným obdobím pro japonskou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) země se v prvním čtvrtletí roku 2025 snížil o 0,2 % – poprvé za rok – primárně kvůli prudkému poklesu exportu.
Tyto přetrvávající ekonomické tlaky, spojené se stagnujícími mzdami, se stávají významným domácím problémem před volbami do horní komory příští léto. Voliči zůstávají znepokojeni rostoucími životními náklady. V důsledku toho někteří účastníci trhu spekulovali o nutnosti, aby Japonská centrální banka zvážila zvýšení úrokových sazeb, vzhledem k tomu, že celková inflace nyní přesáhla 2% cíl po dobu více než tří let. Centrální banka si však udržuje opatrný postoj. Analytici Bank of America předpokládají, že BOJ pravděpodobně nezvýší sazby před lednem 2026, přičemž odkazují na primární zaměření guvernéra Kazua Uedy na inflační očekávání, která v současné době zůstávají pod 2% prahem. Tato očekávání, odrážející budoucí inflaci očekávanou podniky a domácnostmi, jsou pro BOJ klíčovým ukazatelem při posuzování, zda jsou inflační trendy skutečně zakořeněny v ekonomice.
Vzájemné působení domácí inflační dynamiky, cen klíčových základních potravin a vyvíjejících se mezinárodních obchodních politik představuje pro japonský ekonomický výhled komplexní obraz, který vyžaduje pečlivou navigaci ze strany tvůrců politik.