Japonsko: Poslední start rakety H-2A s GOSAT-GW pro klima, cesta k H3.

Photo of author

By etechblogcz

Japonský vesmírný program dosáhl klíčového milníku 50. a zároveň posledním startem své vysoce spolehlivé rakety H-2A, což podtrhuje strategický posun k nové generaci nosných raket a zároveň pokrok v kritickém monitoringu životního prostředí. Tato kulminace čtvrtstoletí operační excelence vyústila ve vypuštění satelitu GOSAT-GW, navrženého k prohloubení globálního porozumění dynamice klimatu a vodním cyklům, což signalizuje trvalý závazek k pozorování Země.

Satelit GOSAT-GW: Klíč k monitoringu klimatu Země

Vypuštěný satelit, oficiálně pojmenovaný satelit pro pozorování skleníkových plynů a vodního cyklu (Greenhouse Gas and Water Cycle Observation Satellite – GOSAT-GW), představuje nejnovější vývoj v probíhajícím úsilí Japonska o pozorování a analýzu změn životního prostředí Země. Satelit s dvojím účelem, vynesený z odpalovacího komplexu Yoshinobu (LP-1) na vesmírném centru Tanegašima 28. června 2025, je vybaven dvěma primárními přístroji. Pokročilý mikrovlnný radiometr (Advanced Microwave Radiometer – AMSR) je určen k měření vodních cyklů a kolísání teplot mořské hladiny, zatímco senzor pro pozorování skleníkových plynů (Greenhouse Gases Observation Sensor – TANSO) pečlivě monitoruje atmosférické složky, jako je oxid uhličitý, což je klíčové pro hodnocení klimatických změn. GOSAT-GW se připojuje k linii významných platforem pro pozorování Země, včetně GOSAT-1 (IBUKI) z roku 2009 a GCOM-W2 (SHIZUKU) z roku 2012, čímž upevňuje nepřetržitý přínos Japonska ke globálnímu sběru environmentálních dat.

Odkaz rakety H-2A: Spolehlivý tahoun japonského vesmírného programu

Raketa H-2A, vyvinutá pro agenturu JAXA společností Mitsubishi Heavy Industries, zahájila provoz v roce 2001. Během své významné 24leté životnosti dosáhl tento nosný prostředek příkladného výkonnostního rekordu, kdy z 50 pokusů dokončil 49 úspěšných misí, což představuje pozoruhodnou 98% úspěšnost. Tato konzistentní spolehlivost upevnila její pověst „tahouna“ japonského vesmírného úsilí a umožnila vypuštění různých nákladů na geostacionární a lunární oběžné dráhy. Zmínit je třeba i vypuštění sondy Akatsuki k Venuši v roce 2010, ačkoli tato mise čelila problémům s dosažením zamýšlené oběžné dráhy.

Éra H3: Nová kapitola pro japonskou vesmírnou dopravu

Vyřazení rakety H-2A otevírá cestu jejímu nástupci, japonské raketě H3. Tento přechod odráží strategický imperativ ke zvýšení nákladové efektivity a operační účinnosti v rámci národní vesmírné infrastruktury. Raketa H3 je navržena tak, aby nabízela srovnatelný výkon nosnosti s předchůdcem, avšak za výrazně snížené náklady, čímž Japonsko získává konkurenční výhodu na globálním trhu vesmírných startů. Tento vývoj podtrhuje progresivní přístup k udržení robustního a ekonomicky životaschopného přístupu do vesmíru jak pro vědecký průzkum, tak pro kritické mise pozorování Země.