V globálních investičních strategiích probíhá významný posun, podtržený tím, že jedna z nejvlivnějších finančních entit na světě vyjadřuje hluboké znepokojení nad evropskými kapitálovými trhy. Tento přední státní investiční fond, dominantní síla v evropských akciích, naléhavě vyzývá k rychlým a komplexním reformám, aby se zabránilo dalšímu zaostávání kontinentu za Spojenými státy a Asií v ekonomické dynamice a investiční přitažlivosti.
Norská investiční velmoc volá po akci
Norský ropný fond, se svými ohromujícími 1,9 bilionu dolarů pod správou, je největším jediným vlastníkem evropských aktiv, typicky drží asi 2,5 % každé kótované společnosti napříč kontinentem. Navzdory této významné přítomnosti zaznamenala alokace fondu do evropských akcií znatelný pokles, klesla z 26 % na 15 % jeho celkového portfolia za poslední desetiletí. Tento pokles je přičítán především tomu, co fond označuje za ztrátu konkurenceschopnosti ve srovnání s robustními akciovými trhy USA a některých asijských protějšků.
Malin Norberg, šéfka tržních strategií fondu, zdůraznila kritický význam dobře fungujícího evropského trhu. Zaznamenala vnímaný pocit naléhavosti mezi tvůrci politik ohledně této záležitosti, pocit, který fond sám silně sdílí. Toto znepokojení pramení z pozorování, že evropské trhy časem ztratily půdu pod nohama v dynamice podnikání a schopnosti generovat nové investiční příležitosti pro institucionální investory.
Klíčové překážky a navrhované reformy
Ve své formální odpovědi na konzultaci Evropské komise o integraci kapitálových trhů fond prosazoval ambicióznější přístup k řešení hluboce zakořeněných strukturálních problémů. Mezi hlavní identifikované překážky patří rozdílné vnitrostátní zákony o cenných papírech, korporátní regulace a režimy insolvence, které se výrazně liší mezi členskými státy.
Fond, který drží významné podíly v evropských gigantech jako SAP, ASML, Novo Nordisk, Nestlé a UBS, nastínil několik kritických oblastí vyžadujících okamžitou pozornost:
- Snížení vnitrostátních rozdílů v rámci cenných papírů, korporátního práva a insolvenčních režimů napříč Evropou.
- Harmonizace daňových režimů, se zvláštním zaměřením na srážkovou daň.
- Zefektivnění procesů pro vydávání dluhopisů.
Dále fond zdůraznil, že zlepšení likvidity evropských akcií by mělo být poháněno zvýšenou konkurencí a inovací, spíše než pouze prostřednictvím nových regulací. Doporučil také jednotný dohledový rámec na evropské úrovni pro zajištění konzistence a efektivity.
Měnící se investiční prostředí
Zatímco norští politici již v roce 2012 iniciovali snížení relativní expozice fondu vůči Evropě ve prospěch amerických aktiv, vedoucí pracovníci fondu poukazují na hlubší strukturální problémy jako hlavní příčinu nedávného poklesu evropských investic. Významným faktorem je klesající počet kótovaných společností v regionu, spolu s poměrně silnějším výkonem amerických akcií.
Za poslední desetiletí se podíl amerických akcií v aktivech fondu téměř zdvojnásobil, nyní tvoří 40 % oproti dřívějším 21 %. Emil Framnes, globální šéf obchodování s akciemi fondu, pozoroval pokles jak počtu evropských společností dostupných pro investice, tak relativních aktiv pod správou držených v Evropě. Tento trend je umocněn tím, že několik prominentních evropských technologických společností, včetně Spotify a Klarny, se rozhodlo nebo plánuje kótovat v USA, zatímco jiné, jako Linde, CRH a Arm Holdings, tam již své kotace přesunuly. V důsledku toho celkový počet evropských společností držených fondem klesl za posledních deset let o čtvrtinu a nyní činí 1 546.
Naléhavá výzva fondu k reformě zdůrazňuje kritický bod pro evropské kapitálové trhy. Řešení těchto hluboce zakořeněných problémů je považováno za zásadní pro obnovení konkurenceschopnosti kontinentu a zajištění jeho trvalé přitažlivosti pro hlavní globální investory.