Při rozhodování o nákupu nového počítače, vylepšení grafické karty nebo náhradě úložného zařízení, se často setkáváme s termínem „benchmarky“. Jak ale tyto testy výkonnosti odpovídají skutečnému používání v praxi?
Co jsou benchmarky?
Benchmark je testovací postup nebo soubor testů, které mají za cíl maximalizovat výkon vašeho systému nebo jeho jednotlivých komponent, a tak zjistit jejich skutečné schopnosti. V případě grafických karet se jedná nejčastěji o graficky náročné scény z počítačových her nebo speciálně vytvořené scény. Ty druhé se nazývají syntetické benchmarky a existuje jich celá řada, například Unigine Heaven, 3DMark a PassMark.
U procesorů (CPU) benchmarky zkoumají, jak efektivně zvládají různé pracovní úkoly a jak rychle dokáží zpracovat instrukce. Vzhledem k obrovskému množství operací, které může počítač provádět, se ukazuje, že různé procesory vynikají v různých typech úkolů. Některé mohou být výkonnější v aplikacích pro zvýšení produktivity, jiné zase v 3D renderování a tak dále.
Pro testování CPU se používají standardizované sady benchmarků, jako je například PCMark 10, který provede váš počítač sérií testů. Sleduje například, jak dobře si systém poradí s tabulkovými procesory, úpravou fotografií, videohovory, výpočty fyziky pro hry a prohlížením webu. Dalším oblíbeným nástrojem pro posouzení schopností CPU při zpracování videa je CineBench.
Testování CPU může také zahrnovat konkrétní úkoly z reálného světa, jako je komprimace velké složky do ZIP archivu nebo spuštění aplikace s velkým datovým souborem.
A konečně, u SSD a pevných disků se testuje rychlost čtení a zápisu dat na disk. Obvykle se to provádí pomocí specializovaného benchmarkovacího softwaru, který provádí sekvenční a náhodné testy čtení a zápisu.
Sekvenční testy zahrnují čtení nebo zápis velkých bloků dat z souvislých míst na disku, zatímco náhodné testy jsou jejich opakem. Existují také testy s velkými soubory (okolo 50 GB), které zatěžují interní vyrovnávací paměť disku. Vyčerpání této mezipaměti může vést ke zpomalení disku.
Kontext je zásadní
Při analýze benchmarků je klíčové mít na paměti kontext. Zahrnuje to srovnání výkonu jednoho procesoru nebo grafické karty s jinými, typ použitých testů a podmínky, za kterých byly testy provedeny.
Běžné faktory, jako je množství paměti RAM v systému, typ chlazení procesoru a grafické karty, nebo efektivita proudění vzduchu ve skříni, mohou ovlivnit výkon. Teplo je pro počítače významný problém, protože komponenty snižují svůj výkon, aby se zabránilo přehřátí.
Je to ochranný mechanismus! Nechceme, aby se komponenty samy zničily přehřátím.
A když už mluvíme o teplotě, dokonce i prostředí, ve kterém se testování provádí, může ovlivnit výsledky. Herní počítač bude podávat lepší výkon v místnosti, která má příjemnou teplotu kolem 22 stupňů Celsia. V horké místnosti bude mnohem obtížnější udržet počítač chladný.
Toto jsou základní aspekty hardwaru, které je třeba vzít v úvahu. Pro správnou interpretaci výsledků je ale vždy nezbytný srovnávací kontext.
Benchmarky grafických karet
Grafická karta AMD Radeon RX 5700 XT.
Obecně platí, že hráči se snaží dosáhnout 60 snímků za sekundu. To je považováno za „zlatou zónu“, kde hry běží plynule a vizuální stránka je na vysoké úrovni. Pokud je snímková frekvence nižší, dochází k sekání, trhanému pohybu postav a nízkému rozlišení.
Při hodnocení grafické karty je potřeba zvážit dvě hlediska: rozlišení a nastavení. Grafická karta, která selhává v 4K rozlišení, může excelovat v 1080p. Proto je důležité při analýze benchmarků zvážit, jaké rozlišení bylo použito.
Co se týče nastavení grafiky, existují čtyři obecné předvolby: Ultra, Vysoké, Střední a Nízké. Pokud ručně upravíte nastavení, může se situace značně zkomplikovat. Nicméně, u těchto čtyř kategorií se hry automaticky přizpůsobují možnostem systému. Většina recenzí používá pro srovnání nastavení Ultra, pokud není uvedeno jinak.
Ideální grafická karta by měla dosahovat 70 a více snímků za sekundu ve 4K rozlišení s nastavením Ultra v náročných AAA hrách. Karty s takovým výkonem jsou ovšem obvykle drahé.
Ti, kteří hledají grafické karty s nižším rozpočtem, budou muset vyvážit výkon a cenu. Tato volba se odvíjí od osobních preferencí a finančních možností.
Při čtení recenzí je také důležité věnovat pozornost tomu, jaké hry nebo syntetické benchmarky byly použity. Syntetické benchmarky jsou užitečné pro porovnání grafických karet, protože test je prováděn konzistentně napříč různými systémy. Nicméně, tyto benchmarky nemusí vždy poskytovat realistický pohled na výkon ve skutečných hrách.
Ani vestavěné benchmarky her nejsou dokonalým řešením. Mnoho her nabízí své vlastní benchmarky, ale některé z nich nejsou příliš spolehlivé, protože nejsou dostatečně zatěžující a neodpovídají typické hratelnosti.
Jiné benchmarky jsou kvalitnější, protože využívají scény, které se běžně vyskytují ve hře. Není však snadné rozhodnout, které herní benchmarky jsou ideální a které ne, bez metody pokusu a omylu.
Navíc, jeden benchmark hry není dostačující pro kompletní posouzení výkonu grafické karty. Je nutné provést více testů, abychom získali celkový přehled o očekávaném výkonu.
Podívejme se na příklad z reálného světa. Podle nedávných recenzí, grafická karta Nvidia 2080Ti dosahuje 150-160 snímků za sekundu ve hře Middle-earth: Shadow of War v rozlišení 1080p s nastavením Ultra. To naznačuje, že 2080 Ti je vynikající grafická karta pro tento typ her. Nicméně, to neznamená, že všechny hry dosáhnou těchto hodnot.
Například, podle některých recenzí, 2080Ti nedosahuje více než 90 snímků za sekundu v náročnější hře Ghost Recon Wildlands při stejném rozlišení a nastavení.
Zkoumáním různých her a testů získáme lepší celkový přehled o tom, jakou úroveň výkonu můžeme očekávat od grafické karty před jejím pořízením.
Benchmarky CPU a úložných zařízení
Čísla z benchmarků CPU jsou důležitá, ale jejich skutečný význam se projeví až při srovnání s jinými procesory. Na rozdíl od grafických karet neexistuje pro výkon CPU jasně stanovená „zlatá zóna“.
CPU jsou všestranní pracanti, kteří potřebují zvládat různé úkoly, včetně hraní her, úpravy fotografií, zpracování velkých tabulek nebo spouštění náročných programů. Při analýze benchmarků CPU je důležité porovnávat výkony různých procesorů v těchto oblastech.
Pokud procesor, který plánujete používat pro pracovní účely, neobstojí v testech produktivních aplikací, jeho herní schopnosti nebudou podstatné. U procesorů porovnávejte výkony na základě toho, k čemu budete počítač primárně využívat.
Totéž platí pro úložná zařízení. Porovnávejte rychlosti čtení a zápisu a sledujte testy přenosu velkých souborů, zejména pokud často přesouváte velké množství fotografií nebo videí mezi externím úložištěm a počítačem.
Je také nutné pamatovat na to, že benchmarky v recenzích se obvykle provádějí s výchozím nastavením, bez přetaktování. Přetaktováním CPU nebo GPU lze dosáhnout vyššího výkonu. Zlepšení se však liší v závislosti na mnoha faktorech, včetně kvality konkrétní komponenty, kterou se snažíte přetaktovat.
Například, pokud získáte procesor, který má skvělý potenciál pro přetaktování, často se říká, že jste „vyhráli v křemíkové loterii“. Je to proto, že se uvolnil výkon, kterého jiný procesor se stejným modelovým číslem nemusí být schopen dosáhnout.
Užitečný průvodce
Benchmarky mohou být užitečným průvodcem při hodnocení výkonu počítačových komponent, ale je důležité brát v úvahu kontext. Porovnávejte komponenty a hledejte testy, které se komplexně zabývají různými aspekty výkonu.
Pokud budete mít neustále na paměti, jak plánujete svůj počítač využívat, můžete si udělat dobrý obrázek o tom, co můžete od nového hardwaru očekávat.