Transatlantické hospodářské vztahy čelí nebývalému napětí poté, co prezident Donald Trump oznámil uvalení 30% cla na vývoz z Evropské unie, platné od 1. srpna. Toto jednostranné opatření vyvolalo široké odsouzení napříč Evropou, přičemž lídři zdůrazňují nezbytnost jednoty a konstruktivního dialogu a zároveň signalizují připravenost nasadit přiměřená protiopatření, pokud do stanoveného termínu nedojde k dohodě. Tento krok hrozí významným narušením zavedených globálních dodavatelských řetězců, což vyvolává obavy u podniků, spotřebitelů i ohledně geopolitické stability na obou stranách Atlantiku.
- Prezident Trump oznámil 30% clo na export z EU, platné od 1. srpna.
- Varoval před dodatečnými, stejnými cly v případě odvety ze strany EU nebo Mexika.
- Z povinnosti jsou vyňaty evropské firmy vyrábějící zboží přímo v USA.
- EU prosazuje diplomatické řešení, ale je připravena na proporční protiopatření.
- Termín pro dosažení dohody je stanoven na 1. srpen.
Prezident Trump formálně oznámil nové celní sazby v dopisech zaslaných předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen a mexické prezidentce Claudii Sheinbaum, přičemž tyto komunikace následně zveřejnil na svém účtu na sociální síti Truth Social. Prezident výslovně varoval, že jakékoli odvetné clo ze strany EU nebo Mexika by vyvolalo dodatečné, ekvivalentní procentuální zvýšení k původní 30% americké sazbě. Je pozoruhodné, že Trump stanovil, že zboží vyrobené nebo produkované evropskými společnostmi ve Spojených státech by bylo od těchto cel osvobozeno. Toto nejnovější opatření následuje po podobné korespondenci zaslané 23 dalším obchodním partnerům USA, včetně Kanady, Japonska a Brazílie, která nastiňuje široké celní sazby v rozmezí od 20 % do 50 %.
Evropské reakce na obchodní výzvu
V reakci na oznámení USA evropští lídři většinou formulovali dvojí strategii: diplomatické zapojení a připravenost k obraně. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, vydala prohlášení zdůrazňující potenciál pro závažné narušení klíčových transatlantických dodavatelských řetězců. „Uvalení 30% cel na vývoz z EU by narušilo klíčové transatlantické dodavatelské řetězce, ke škodě podniků, spotřebitelů a pacientů na obou stranách Atlantiku,“ uvedla a zopakovala důslednou prioritu EU, kterou je vyjednané řešení odrážející závazek k dialogu a stabilitě. Potvrdila připravenost Komise usilovat o dohodu do 1. srpna a zároveň se zavázala „učinit všechny nezbytné kroky k ochraně zájmů EU, včetně přijetí přiměřených protiopatření v případě potřeby.“
Lídři jednotlivých členských států se shodli na této kombinaci obav a odhodlání. Nizozemský premiér Dick Schoof označil americký návrh v příspěvku na X za „znepokojivý a nikoli cestu vpřed“ a přislíbil plnou podporu Evropské komisi. Španělský premiér Pedro Sánchez, rovněž prostřednictvím X, označil cla za „neoprávněná“ a prosazoval trvalou podporu jednání Komise s cílem dosáhnout spravedlivé dohody, přičemž využil sílu EU jako největšího obchodního bloku na světě.
Švédský premiér Ulf Kristersson ve svém prohlášení na X uznal připravenost EU „v případě potřeby reagovat tvrdými protiopatřeními,“ nicméně zdůraznil kolektivní ztrátu spojenou s eskalovaným obchodním konfliktem a tvrdil, že „nejvyšší cenu zaplatí američtí spotřebitelé.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil „silný nesouhlas“ s navrhovanými cly v příspěvku na X a naléhal na Komisi, aby potvrdila odhodlání Unie bránit evropské zájmy, včetně „urychlení přípravy věrohodných protiopatření mobilizací všech dostupných nástrojů, včetně mechanismu proti nátlaku, pokud do 1. srpna nedojde k dohodě.“ Italská vláda zdůraznila potřebu dobré vůle všech zúčastněných stran k dosažení spravedlivé dohody, která posílí Západ, a transatlantický obchodní spor vnímá jako kontraproduktivní v současném geopolitickém prostředí. Irský premiér Micheál Martin zopakoval důležitost řešení problémů prostřednictvím „úzkého a uctivého dialogu“ v rámci největšího obchodního a investičního vztahu na světě, přičemž upřednostňuje vyjednané řešení, aby se předešlo eskalaci.
Eskalující obchodní napětí představuje významné ekonomické důsledky, potenciálně zvyšující dovozní náklady pro americké spotřebitele a vstupní náklady pro americké výrobce spoléhající na evropské komponenty. Pro EU by taková cla mohla utlumit růst exportu a vyžádat si obrat k alternativním trhům, což by zintenzivnilo fragmentaci globálního obchodu. S blížícím se termínem 1. srpna se pozornost soustředí na diplomatické úsilí, aby se předešlo plnohodnotnému obchodnímu sporu, což je scénář, na kterém se analytici široce shodují, že by podkopal globální ekonomickou stabilitu a narušil integrované hodnotové řetězce vyvíjené po celá desetiletí.