Rychlý pokrok umělé inteligence (AI) zahajuje éru transformace, avšak značná část americké veřejnosti vnímá tento vývoj se značnými obavami. Nedávný celonárodní průzkum poukazuje na hluboce zakořeněné úzkosti mezi dospělými v USA ohledně potenciálu AI přetvářet ekonomiku, ovlivňovat politické prostředí a zásadně měnit společenské struktury.
- Potenciální ztráta velkého množství pracovních míst v důsledku automatizace.
- Zneužití AI pro šíření politických dezinformací a tvorbu falešných videí.
- Vysoká spotřeba energie datovými centry AI a zátěž pro energetické sítě.
- Obavy z preferování interakce s AI před mezilidskými vztahy.
- Nesmíření se s vojenským využitím AI v bojových operacích.
Ekonomické obavy a budoucnost práce
Podle společného průzkumu provedeného agenturami Reuters a Ipsos se ekonomické narušení jeví jako primární obava. Podstatných 71 % respondentů se domnívá, že AI by mohla trvale připravit „příliš mnoho lidí“ o jejich práci. Tento sentiment podtrhuje širší obavy o budoucnost práce, a to i přesto, že míra nezaměstnanosti v USA zůstává relativně nízká. Pozornost veřejnosti vůči technologiím AI se výrazně zvýšila od konce roku 2022, kdy společnost OpenAI vydala ChatGPT, což vedlo k tomu, že velké technologické firmy jako Meta, Alphabet a Microsoft urychlily vývoj vlastních produktů AI.
Politické důsledky a dezinformace
Kromě ekonomických obav odhaluje průzkum rozšířené znepokojení nad politickými dopady AI. Přibližně 77 % účastníků vyjádřilo obavy, že by AI mohla být zneužita k politickým dezinformacím, včetně tvorby vysoce realistických zfalšovaných videí. Skepticismus se dále rozšiřuje na vojenské využití AI, přičemž téměř polovina (48 %) respondentů tvrdí, že by vláda nikdy neměla takové technologie nasazovat do bojových operací. To je v kontrastu s 24 % těch, kteří vojenské využití podporují, zatímco 28 % zůstává nerozhodných.
Společenské a infrastrukturní dopady
Společenské a infrastrukturní dopady rovněž silně zatěžují mysl veřejnosti. 61 % respondentů se obává značné spotřeby energie, kterou vyžadují datová centra AI, což poukazuje na potenciální zatížení energetických sítí. Kromě toho se dvě třetiny dotázané populace obávají, že by jednotlivci mohli nakonec upřednostňovat interakci s AI před navazováním lidských vztahů. Názory na vliv AI na vzdělávání byly rozdělenější: 36 % se domnívá, že bude prospěšný, 40 % očekává negativní dopady a zbytek si není jistý.
Průzkum, který shromáždil online odpovědi od 4 446 dospělých obyvatel USA a má odchylku přibližně dva procentní body, souhrnně ilustruje rostoucí úzkost veřejnosti. Tyto závěry odrážejí rozšířené znepokojení ohledně hlubokých sociálních, ekonomických a politických změn očekávaných s pokračujícím vývojem umělé inteligence.