Trumpova administrativa strategicky přeorientovává svůj ekonomický dialog s Čínou, přesouvá pozornost z období intenzivních obchodních sporů na řešení širší ekonomické nerovnováhy a klíčových geopolitických obav. Americký ministr financí Scott Bessent nedávno formuloval tento strategický obrat, naznačující přechod k komplexnější a vyspělejší fázi bilaterálních vztahů.
- Ekonomický dialog USA-Čína se přesouvá od obchodních sporů k širším problémům.
- Obchodní napětí se stabilizovalo po jednáních v Ženevě.
- Současná americká cla na čínský dovoz činí 30 %; čínská cla na americký vývoz 10 %.
- Administrativa se zaměřuje na strukturální nerovnováhu čínské ekonomiky.
- Washington usiluje o tlak na Peking ohledně nákupů sankcionované ruské a íránské ropy.
- Cílem je podpora spotřebitelsky orientované ekonomiky v Číně.
V rozhovoru pro „Kudlow“ Bessent potvrdil, že významné obchodní napětí, které prudce eskalovalo po vyhlášení cel prezidentem u příležitosti „Dne osvobození“, se nyní dostatečně stabilizovalo. Podrobně popsal počáteční rychlou eskalaci, kdy americká cla na čínský dovoz dosáhla 145 % a čínská cla na americké zboží 125 %, což fakticky představovalo embargo. Následná jednání v Ženevě však vedla k podstatné deeskalaci: americká cla na čínský dovoz nyní činí 30 % (včetně 20 % zbývajících z prvního funkčního období prezidenta Trumpa), zatímco Čína si udržuje 10% clo na americký vývoz. Tato úprava, podle Bessenta, staví bilaterální obchod do „dobré pozice“.
Řešení čínské ekonomické nerovnováhy
S uvolněním bezprostředních obchodních třenic se pozornost administrativy údajně rozšiřuje na zásadní strukturální problémy v čínské ekonomice. Bessent charakterizoval čínský ekonomický rámec jako „nejvíce nevyváženou ekonomiku v dějinách světa“, přičemž zmínil její neudržitelnou závislost na výrobě, která tvoří odhadem 30 % globální produkce. Dále zdůraznil pokračující pokles na trhu s nemovitostmi, který někteří pozorovatelé považují za krizi, a propad ve výrobě. Ministr financí zdůraznil, že Peking musí tyto vnitřní výzvy řešit podporou robustní, spotřebiteli poháněné ekonomiky, namísto pokusů exportovat své domácí ekonomické problémy globálně. Toto vnitřní ekonomické vyrovnání se očekává jako ústřední téma budoucích diskusí.
Geopolitické souvislosti
Kromě ekonomických diskusí se Bessent zabýval i záměrem administrativy tlačit na Peking ohledně nákupů sankcionované ruské a íránské ropy. Tento tlak je v souladu s širšími geopolitickými cíli USA, zejména v omezování vojenských schopností Ruska na Ukrajině a ovlivňování jednání týkajících se íránského jaderného programu a jeho podpory terorismu. Bessent naznačil, že i dočasné zastavení nákupů této ropy Čínou na tři až šest měsíců by mohlo výrazně narušit ruskou válečnou mašinérii a usnadnit příznivější jednání s Íránem, podtrhující strategickou páku, která je těmto energetickým transakcím vlastní.