Uprostřed horečného nadšení kolem umělé inteligence (AI) nabírá na síle opatrný protiproud, který vede ke kritickému přehodnocení tržních valuací a bezprostředních schopností této technologie. Zatímco vyhlídky na transformační AI slibují bezprecedentní efektivitu a inovace, rostoucí počet expertů, včetně dlouholetého výzkumníka AI Garyho Marcuse, poukazuje na známky blížící se korekce trhu. Tento narůstající skepticismus naznačuje, že současný boom AI, poháněný značnými investicemi a vysokými očekáváními, se možná blíží klíčovému momentu zúčtování, připomínajícímu minulé spekulativní cykly v oblasti technologií.
- Gary Marcus dlouhodobě upozorňuje na omezení velkých jazykových modelů (LLM) a předpovídá možnou bublinu.
- „Nepřesvědčivý“ výkon GPT-5 je vnímán jako spouštěč přehodnocení ze strany investorů.
- Zpochybněna je dříve zastávaná víra v rychlou cestu k obecné umělé inteligenci (AGI) a superinteligenci.
- Sam Altman, CEO OpenAI, údajně použil „slovo na B“ (bublina) v souvislosti s AI trhem.
- Rozsáhlý průzkum MIT odhalil, že 95 % pilotních programů generativní AI ve firmách selhává.
Marcus, kognitivní vědec a významný kritik, soustavně vyjadřuje obavy ohledně omezení velkých jazykových modelů (LLM) již od roku 2019 a předpovídal možnou bublinu a problematickou ekonomiku do roku 2023. Jeho nedávné hodnocení zdůrazňuje vnímaný „nepřesvědčivý“ výkon GPT-5 jako klíčový spouštěč pro přehodnocení ze strany investorů. Daleko od úplného selhání, neschopnost GPT-5 dodat očekávaný kvantový skok směrem k Obecné Umělé Inteligenci (AGI) – hypotetické AI s lidským uvažováním – „probudila mnoho lidí“ a zpochybnila dříve zastávanou víru v rychlou cestu k superinteligenci. Tento pocit dále podtrhuje Sam Altman, CEO OpenAI, který údajně použil „slovo na B“ (bublina), a rozsáhlý průzkum MIT, který odhalil, že 95 % pilotních programů generativní AI ve firmách selhává.
Ekonomické ukazatele a historické paralely
Citlivost trhu na tyto obavy byla hmatatelná, přičemž výprodej technologických akcií přispěl k výraznému poklesu hodnoty indexu S&P 500. To odráží obavy, že boom AI by se mohl vyvinout v „dotcom bublinu 2.0“. Kvantitativní analýza tuto obavu podporuje; Torsten Slok, hlavní ekonom Apollo Global Management, vykreslil ostrá srovnání s IT bublinou z 90. let. Poznamenal, že 10 největších společností v S&P 500 dnes vykazuje větší nadhodnocení než jejich protějšky v 90. letech, přičemž poměry P/E (cena/zisk) na základě budoucích zisků a tržní kapitalizace technologických gigantů jako Nvidia, Microsoft, Apple a Meta se jeví „odtržené od jejich zisků“.
Dalším významným varovným signálem jsou kolosální investice do datových center, poháněné teoretickou budoucí poptávkou po AI. Slokův výzkum naznačuje, že příspěvek investic do datových center k růstu HDP se v první polovině roku 2025 vyrovnal spotřebitelským výdajům, což je mimořádná skutečnost vzhledem k tomu, že spotřebitelské výdaje obvykle tvoří 70 % HDP. K přehodnocení přispěl i bývalý CEO společnosti Google Eric Schmidt, postava dříve spojovaná s optimistickým výhledem na AGI, který spolupracoval na názorovém článku pro New York Times, v němž tvrdí, že časový harmonogram pro dosažení AGI zůstává nejistý. Tento posun v perspektivě, jak poznamenal politolog Henry Farrell, signalizuje potenciální „soumrak technologické unilateralismu“, který zpochybňuje základní předpoklady o rychlém pokroku AI. Posouvá se i širší společenský sentiment, s rostoucím „odporem vůči AI“ charakterizovaným termíny jako „AI slop“ (AI patlání/odpad) a „clunker“ (krám) pro chyby AI.
Zatímco bezprostřední výhled může přinášet volatilitu, historické vzorce nabízejí nuancovanou perspektivu. John Thornhill z Financial Times navrhuje připravit se na pád, ale zároveň se chystat na budoucí „zlatý věk“ AI. Poukazuje na ohromné investice ve výši 750 miliard dolarů od Big Tech do budování datových center v letech 2024 a 2025, což je součást globálního zavádění, jehož se odhaduje, že do roku 2029 dosáhne 3 bilionů dolarů. Finanční historici jako Carlota Perez a Edward Chancellor zdokumentovali, jak takovéto zběsilé investiční cykly často spouštějí bubliny, dramatické krachy a kreativní destrukci, ale nakonec vedou k realizaci trvalé hodnoty a ustanovení nových technologických paradigmat. Perez identifikovala AI jako pátou takovou technologickou revoluci, z nichž každá se vyznačovala počáteční bublinou a následným přehodnocením.
Opatrný přístup Wall Streetu
Navzdory narůstajícímu skepticismu z některých stran si banky na Wall Street obecně udržují opatrný, ale nikoli alarmistický postoj, zdržují se otevřeného prohlašování „bubliny“ pro širší trh. Morgan Stanley například očekává podstatné zvýšení efektivity díky AI, projektuje 920 miliard dolarů ročně pro společnosti z indexu S&P 500. UBS, ačkoliv uznává potenciální „přehlcení kapitálovými výdaji“ (capex indigestion) z výstavby datových center, zdůrazňuje rozšiřující se adopci AI, citujíc rostoucí monetizaci z hlavních AI platforem a aplikací. Bank of America Research vnímá AI jako zásadní „zlom“ v produktivitě pracovníků, pohánějící „inovativní prémii“ pro firmy S&P 500.
Nicméně i v rámci těchto optimističtějších výhledů se objevují specifické obavy. Savita Subramanian, vedoucí strategie amerických akcií v Bank of America, poznamenává, že zatímco S&P 500 nemusí být v bublině, menší společnosti a soukromé úvěrování v sektoru AI by mohly být „příliš agresivně přeceněny“. Zdůrazňuje posun směrem k strategiím náročným na aktiva, zejména s rozsáhlými investicemi do datových center, jako odklon od modelu s nízkými aktivy, který typicky definuje nejvýkonnější technologické společnosti. Tato transformace, tvrdí, by mohla odůvodnit nižší burzovní násobky, přičemž kreslí paralely s kapitálově náročným boomem železnic v minulosti.
Zásadní rozpor: Ocenění vs. realita
Gary Marcus zásadně zpochybňuje současné valuace založené na základní ekonomice. Poukazuje na téměř 500 AI jednorožců oceněných na 2,7 bilionu dolarů a tvrdí, že toto číslo se zdá být odtržené od skutečného generování příjmů. Cituje vykázané příjmy OpenAI ve výši 1 miliardy dolarů v červenci a poznamenává, že společnost stále není zisková. Promítnutím tohoto na širší trh AI Marcus odhaduje sektorové příjmy přibližně na 25 miliard dolarů ročně, což je bledá suma ve srovnání s biliony investovanými a značnými náklady spojenými s vývojem a infrastrukturou AI.
Marcus přičítá nafouknutá tržní očekávání „mezeře v důvěřivosti“ (gullibility gap), jevu, který popsal ve své knize „Rebooting AI“ z roku 2019. Čerpaje ze svého kognitivního vědeckého zázemí vysvětluje, že lidé mají tendenci antropomorfizovat AI, mylně jí připisovat lidské inteligence a schopnosti, které ve skutečnosti nejsou přítomny. Tento impuls promítat sebe sama do strojů, v kombinaci s přeceňováním „škálování“ jako všeléku na složité výzvy AI, vytvořil prostředí, kde se trh rozšiřoval bez plného pochopení inherentních omezení technologie. Vnímání AI jako „kouzelnictví“ nebo „magie“, jak poznamenala Subramanian, podtrhuje tuto mezeru mezi vnímáním a současnou technologickou realitou.
Probíhající debata podtrhuje kritický bod zlomu pro odvětví AI. Zatímco jeho dlouhodobý potenciál pro společenskou a ekonomickou transformaci zůstává nepopiratelný, krátkodobá finanční realita, současná technologická omezení a vyvíjející se tržní sentiment vyžadují střízlivější a analytičtější posouzení. Spojení skepticismu expertů, ekonomických ukazatelů a historických precedentů naznačuje, že sektor AI může být připraven na období rekalibrace, oddělující udržitelné inovace od spekulativního přebytku.