Navzdory nedávným oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel, včetně 35% cla na některé kanadské produkty a 25% sazby na některé mexické zboží, se ukazuje, že ekonomické dopady jsou nuancovanější, než naznačují titulní údaje. Klíčovým faktorem určujícím obchodní dopad je Dohoda Spojených států-Mexiko-Kanada (USMCA) z roku 2020, která do značné míry chrání drtivou většinu zboží vyměňovaného mezi těmito třemi zeměmi před těmito cly, za předpokladu, že splňuje přísná pravidla původu dohody.
- Dohoda USA-Mexiko-Kanada (USMCA) z roku 2020 chrání většinu obchodu mezi těmito třemi zeměmi před nově ohlášenými cly.
- USMCA nahradila v roce 2020 Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a představuje základní obchodní pakt pro region.
- Většina kanadského (více než 95 %) a mexického (více než 84 %) exportu do USA zůstává bezcelní díky dodržování pravidel USMCA.
- Kanada (více než 75 % exportu) a Mexiko (více než 80 % exportu) jsou silně ekonomicky závislé na americkém trhu.
- USMCA je naplánována na revizi v příštím roce, což přináší nejistotu a potenciální jednání o jejím znovuvyjednání.
- Specifická sektorová cla (sekce 232) nadále ovlivňují klíčová kanadská odvětví, jako je automobilový průmysl, ocel a hliník.
USMCA, která v roce 2020 nahradila Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), představuje základní obchodní pakt pro Severní Ameriku. Její komplexní rámec určuje tok zboží a služeb, posiluje pracovní a environmentální standardy, zlepšuje ochranu duševního vlastnictví a digitálního obchodu a zavádí robustní mechanismy řešení sporů. Tato dohoda účinně zajišťuje bezcelní režim pro většinu obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, podmíněný dodržováním jejích pravidel původu. Tato pravidla stanovují, že zboží musí být buď zcela vyrobeno v Kanadě nebo Mexiku, nebo musí obsahovat většinu svých komponentů pocházejících z těchto zemí, čímž se zabraňuje reexportu zboží ze třetích zemí.
Ochranný štít USMCA
Praktické uplatňování těchto cel odhaluje jejich cílenou povahu. Kanadská centrální banka uvádí, že 100 % jejích energetických exportů a 95 % ostatních exportů splňuje pravidla USMCA, což zajišťuje nepřetržitý bezcelní přístup na americký trh. Podobně Royal Bank odhadla, že téměř 90 % kanadského exportu mělo v dubnu přístup na americký trh bez cel. Kanadský premiér Mark Carney poznamenal, že znovu potvrzený závazek USA k jádru USMCA zajišťuje, že průměrná sazba amerických cel na kanadské zboží zůstává výjimečně nízká, přičemž více než 85 % obchodu mezi Kanadou a USA zůstává bezcelní.
Flavio Volpe, prezident Asociace výrobců automobilových dílů, se vyjádřil k relativně výhodné pozici Kanady: „Kanada je na tom v tuto chvíli lépe než kterýkoli z obchodních partnerů, protože se zdá, že Američané se ve výchozím nastavení spoléhají na USMCA. To jim sice dává tvrdé celní titulky, ale zároveň jim umožňuje přístup k tomu, co od nás potřebují.“ Tato perspektiva zdůrazňuje, že zatímco cla vytvářejí významné titulky, jejich skutečný ekonomický dopad je soustředěn na konkrétní sektory, na které se USMCA nevztahuje.
Pro Mexiko prezidentka Claudia Sheinbaum zdůraznila, že „nový obchodní světový řád“ stále staví Mexiko do výhodné pozice díky dohodě o volném obchodu. Ministr hospodářství Marcelo Ebrard potvrdil, že více než 84 % obchodu Mexika se Spojenými státy nepodléhá clům podle USMCA. 25% clo na mexické zboží, původně hrozící ve výši 30 %, se primárně týká části obchodu mimo působnost USMCA, s výjimkami pro sektory jako automobily, ocel a hliník.
Strategické důsledky a budoucí výhled
Navzdory současným ochranám je USMCA naplánována na revizi v příštím roce, což je vyhlídka, která přináší značnou nejistotu. Americký ministr obchodu Howard Lutnick naznačil, že prezident Trump pravděpodobně usiluje o znovuvyjednání dohody. Pro Kanadu a Mexiko je zachování tohoto paktu volného obchodu prvořadé vzhledem k jejich značné ekonomické závislosti na americkém trhu; více než 75 % kanadského exportu a přes 80 % mexického exportu směřuje do Spojených států.
John Manley, bývalý kanadský ministr financí, zdůraznil potenciál „neuvěřitelných narušení“, pokud by USMCA zanikla, zvláště pokud by to vedlo k širokým celním sazbám ve výši 20-30 %. Rovněž poznamenal, že „nejistota v podnikání je nepřítelem rozhodování.“ Strategie USA účinně „účtovat si za přístup“ k jejich ekonomice, jak to pozoroval Mark Carney v nedávných dohodách, ukazuje na širší posun v globální obchodní dynamice. Zatímco Kanada se může pyšnit přírodními zdroji, kvalifikovanou pracovní silou a otevřenou imigrační politikou, její tradiční investiční teze kriticky závisí na neomezeném přístupu k největší světové ekonomice. Změna tohoto přístupu by si vyžádala významné přehodnocení investiční atraktivity Kanady.
Kromě toho sektorově specifická cla podle sekce 232, jako je 50% clo na dovoz oceli a hliníku a 25% clo na dovoz automobilů, nadále ovlivňují strategická kanadská odvětví, jako jsou automobily, ocel, hliník, měď, léčiva, polovodiče a řezivo z měkkého dřeva, navzdory výjimkám pro automobily vyrobené v Kanadě a Mexiku. Mark Carney uznal, že navzdory výhodám Kanady tato obchodní opatření USA významně ovlivňují klíčová odvětví, což vede k závěru, že Kanada se „nemůže spoléhat ani plně záviset na tom, co bylo pro naši prosperitu naším nejcennějším obchodním vztahem.“