Obnovení sankcí Organizace spojených národů proti Íránu má vstoupit v platnost, což znamená významnou eskalaci pokračující patové situace týkající se jaderného programu země. Tento vývoj následuje po tom, co Írán nesplnil podmínky stanovené Spojeným královstvím, Německem a Francií – kolektivně známými jako E3. Tyto evropské mocnosti se odvolaly na klauzuli „snapback“ v rámci Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2015, běžně označovaného jako íránská jaderná dohoda, která Teheránu poskytla 30denní lhůtu k dodržení.
Požadavky E3 se soustředily na ochotu Íránu obnovit dialog se Spojenými státy, obnovit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a poskytnout jasné vyúčtování značných zásob uranu obohaceného na úroveň blízkou zbraním. Snahy Ruska a Číny o prodloužení lhůty pro dodržení prostřednictvím rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebyly úspěšné, protože opatření nezískalo dostatečnou podporu. V důsledku toho jsou sankce nyní automaticky obnoveny.
Navzdory intenzivním diplomatickým jednáním v New Yorku se řešení nepodařilo nalézt, přičemž íránští představitelé vyjádřili neochotu povolit mezinárodním inspektorům přístup do klíčových jaderných zařízení. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí veřejně odmítl jednání s USA a označil taková jednání za projev kapitulace.
Íránské vedení svalilo vinu za současnou patovou situaci na Washington a evropské metropole. Prezident Masúd Pezeškján, ačkoli uznal nevyhnutelnost reakce na obnovené sankce, potvrdil závazek Íránu k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, navzdory vnitřním výzvám tvrdé linie k jejímu odstoupení. Nicméně také naznačil, že reakce Íránu bude záviset na přesných mechanismech procesu „snapback“. Tato situace vyvolává možnost, že Írán ukončí spolupráci s MAAE a přeruší veškerý dialog s E3, což dále zkomplikuje již tak křehkou dohodu.
JCPOA, původně vyjednaná Íránem, E3, Obamovou administrativou, Ruskem a Čínou, je v prekérním stavu od doby, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od dohody odstoupily během svého prvního funkčního období a znovu zavedly sankce. Toto odstoupení a následná represivní opatření významně ovlivnila íránskou ekonomiku a její integraci do globálních finančních systémů.
Po odstoupení USA Írán zintenzivnil své jaderné aktivity a zvýšil úroveň obohacování uranu. Zatímco evropské země udržely svůj závazek k dohodě, íránská vláda je obvinila z toho, že neposkytly slíbené uvolnění sankcí. Ekonomické napětí v Íránu bylo značné, zhoršené americkými sankcemi, které efektivně izolovali zemi od mezinárodních financí.
Přetrvávající nedůvěra mezi Íránem a Spojenými státy je významnou překážkou deeskalace. Prezident Pezeškján charakterizoval tuto nedůvěru jako podstatnou bariéru a naznačil, že vnímané kroky USA často působí proti jakémukoli pokroku a vyžadují demonstrace upřímnosti před nabídkou recipročních kroků.