Proces tvorby písně, ať už jde o vokální skladbu nebo instrumentální dílo, typicky započne zábleskem inspirace. Hudební produkci pak můžeme chápat jako transformaci tohoto počátečního impulzu do hotové, plnohodnotné skladby připravené pro posluchače. Každý producent nebo umělec má na tento proces svůj individuální pohled a přístup, nicméně existuje jistý základní rámec, který se v praxi běžně dodržuje.
Pojďme si společně projít jednotlivé fáze hudební produkce, abyste se lépe orientovali v odborné terminologii a měli jasnější představu o tom, co se skrývá pod pokličkou celého procesu.
Kompozice
Fáze kompozice je místem, kde se rodí prvotní hudební myšlenky. V této fázi autoři skládají texty písní, vymýšlejí melodie a harmonie, a dávají rytmickým nápadům konkrétní podobu. Ačkoli někteří umělci preferují zapisovat své nápady do notového sešitu nebo na papír, kompozice se dá s výhodou provádět přímo v digitální pracovní stanici (DAW).
V prostředí DAW můžete naplno využít MIDI nástroje a MIDI kontroléry/klávesnice k zaznamenávání akordů po zvolení tóniny. Dokonce je možné s pomocí MIDI rychle vytvořit instrumentální stopu například v Logic Pro, i bez předchozích znalostí hudební teorie či formálního hudebního vzdělání.
Proces skládání lze chápat jako budování základů pro strukturu a melodický obsah vaší písně či skladby. Zahrnuje vytvoření akordových postupů, které chcete využít v jednotlivých sekcích, jako je například intro, sloka, pre-chorus, refrén, bridge a outro u písní s textem. Po dokončení této fáze byste měli mít jasnou představu o základních prvcích vaší budoucí skladby.
V této rané fázi by se neměly řešit technické detaily, mělo by jít spíše o volný tok kreativity a experimentování.
Aranžování
Stejně jako kompozice, i aranžování se soustředí spíše na kreativní aspekty než na technické postupy. Tato fáze se zabývá rozvíjením a dotvářením kompozičních základů. Aranžování obvykle zahrnuje výběr konkrétních nástrojů pro danou skladbu.
Producenti mohou být požádáni o vytvoření akustického nebo orchestrálního aranžmá. V takových případech se vybírají akustické nebo orchestrální nástroje tak, aby naplnily melodický, harmonický a rytmický obsah daného díla.
Efektivním postupem v této fázi je začít vytvářet jednotlivé vrstvy, jako jsou perkuse, harmonie a kontramelodie, a to s pomocí náhradních nástrojů. Tím se vyhnete zbytečnému zdržování procházením zvukových knihoven a presetů. Později můžete svůj výběr zvuku upřesnit.
Aranžování také zahrnuje rozvíjení základní struktury skladby a snahu vyhnout se zahlcení příliš velkým množstvím nástrojů, které by si vzájemně konkurovaly. V prostředí DAW to může znamenat zavádění variací každých 4, 8 nebo 16 taktů a rozvíjení určitých hudebních motivů.
Na konci této fáze by většina, pokud ne všechny, vaše melodické, harmonické a rytmické nápady měly být připraveny pro nahrávání a finální úpravy zvuku.
Nahrávání a zvukový design
Pokud pracujete se živými nástroji, je nyní čas pořídit jejich záznam. To může také zahrnovat dolaďování nahrávek digitálních nástrojů, jako jsou elektronické perkuse a syntezátory.
Fáze zvukového designu spočívá v co největším přiblížení se ideálnímu zvuku, který máte ve své hlavě. Zpravidla to zahrnuje následující kroky:
Na konci této fáze je často vhodné připravit se na míchání. To může znamenat převod MIDI stop do audio souborů nebo dokonce rozdělení stop na jednotlivé prvky.
Míchání
Cílem fáze míchání je vytvořit vyvážené aranžmá, kde má každý hudební prvek své jasně vymezené místo v mixu a kde jsou jednotlivé zvuky v mixu dobře definované. Dva základní nástroje pro dosažení tohoto cíle jsou posuvníky hlasitosti a otočné ovladače panoramy. Tyto dva nástroje jsou zásadní, protože představují základní principy mixování.
Posuvníky panoramy vám pomohou definovat šířku mixu tím, že umísťují zvuky do levé a pravé strany stereofonního prostoru. Posuvníky hlasitosti jsou klíčové pro nastavení hloubky jednotlivých prvků v mixu; hlasitější části jsou posunuty do popředí a naopak.
Podobně je ekvalizér (EQ) klíčovým nástrojem pro míchání, protože dokáže měnit hloubku nástrojů přidáváním/odebíráním výšek a řešením problémů s překrýváním frekvencí.
Další pluginy, jako jsou kompresory a reverby, se běžně používají ve fázi mixování k dalšímu vylepšení různých zvuků a přidání pocitu soudržnosti celkovému mixu. Před přechodem do závěrečné fáze je důležité vyřešit všechny zbývající problémy se zvukem a dosáhnout požadované rovnováhy hloubky a šířky ve všech stopách.
Mastering
Fáze masteringu je posledním krokem na cestě skladby nebo alba. Jedním z hlavních cílů je zvýšit hlasitost mixu (pomocí limiterů) na komerční úroveň. Během masteringu se však používá i celá řada dalších nástrojů pro doladění a vylepšení mixu.
Například, ekvalizér se používá k odstranění případné frekvenční nerovnováhy. Jemné přidání saturace a stereofonní šířky zlepšuje celkový dojem ze zvuku. Stejně tak se často používají kompresory pro přidání finálního charakteru zvuku a soudržnosti.
I když většina producentů v domácím studiu si dělá mastering sama, specializovaní masteringoví inženýři zpravidla dosahují lepších výsledků. V současnosti je také možnost využít nástroje pro míchání a mastering s umělou inteligencí. Na konci fáze masteringu je vaše skladba připravena k distribuci na vybrané platformy.
Pohled do zákulisí hudební produkce
Ať už jste začínající producent, hudebník nebo jen fanoušek hudby, je užitečné vědět, co se děje, než je skladba připravena k vydání. Kompozice vytváří základy a texty skladby, zatímco aranžmá definuje nástroje a vytváří komplexnější strukturu.
Nahrávání a zvukový design vyplňují jedinečné barvy a textury vašich hudebních prvků v souladu s vaší představou. Následně se mixováním zajistí vyváženost všech prvků a jejich správné umístění. A konečně, mastering dodává finální úpravy a posouvá vaši skladbu na komerční standardy.