Imperativ pro Spojené státy, aby znovu posílily své domácí výrobní kapacity polovodičů, byl zdůrazněn nedávnými strategickými partnerstvími a vládními iniciativami, což signalizuje kritický okamžik v technologické soběstačnosti národa. Toto obnovené zaměření není pouze ekonomickou záležitostí, ale otázkou národní bezpečnosti, jak zdůraznili významní představitelé, jako je Gary Cohn, bývalý ředitel Národní ekonomické rady za prezidenta Trumpa. Cohnovo tvrzení, že USA „nemohou být závislé na zbytku světa, pokud jde o čipy“, odráží širší obavy zranitelnosti dodavatelského řetězce odhalených globálními událostmi.
Nedávný vývoj, jako je pět miliard dolarů, které Nvidia investovala do Intelu, ilustruje soustředěné úsilí o posílení domácí produkce. Tato spolupráce má za cíl společný vývoj čipů pro osobní počítače a datová centra, čímž se Nvidia stává významným akcionářem Intelu a potenciálně poskytuje Intelu impuls, který potřebuje k získání zpět pozic na konkurenčním globálním trhu s čipy. Intel je v současnosti jediným americkým výrobcem špičkových čipů a jeho význam dále uznává federální investice ve výši 8,9 miliardy dolarů za 9,9% podíl, což naznačuje silný závazek vlády.
Strategický význam domácí výroby čipů byl zřetelně demonstrován během pandemie COVID-19, kdy narušení dovozu čipů ohrozilo ochromení klíčových sektorů americké ekonomiky. Gary Cohn, nyní viceprezident IBM, vidí partnerství Nvidia-Intel pozitivně a uznává ho jako součást širší strategie k posílení domácí produkce čipů. Odkázal na zákon CHIPS Act z roku 2022, legislativní opatření přijaté na podporu domácí výroby polovodičů, jako na důkaz role federální vlády při podpoře tohoto životně důležitého odvětví.
Zatímco vládní podpora je klíčová, Cohn zdůraznil, že role administrativy by měla spočívat v ochraně národní bezpečnosti a ekonomické stability, nikoli v diktování tržních výsledků. Vysvětlil, že schopnost bránit národ a vyrábět vojenské vybavení je neoddělitelně spjata s udržováním silného domácího sektoru výroby čipů. Současně mezinárodní dohody, jako je americko-britská dohoda o technologickém blahobytu v hodnotě 42 miliard dolarů, mají významně ovlivnit poptávku po čipech pro umělou inteligenci, přičemž do této iniciativy se aktivně zapojují hlavní technologické firmy jako Microsoft, Nvidia a Google.
Při pohledu do budoucna si expanze umělé inteligence vyžádá značné dlouhodobé investice do infrastruktury, zejména do vývoje nových datových center, která podle Cohnových odhadů začnou fungovat v příštích třech až pěti letech. Vyjádřil optimismus ohledně transformačního potenciálu umělé inteligence a předpokládá její využití nad rámec současných softwarových paradigmat, přičemž jako příklad uvedl agenty umělé inteligence schopné řešit specifické problémy umělé inteligence. IBM mezitím strategicky investuje do kvantového počítání a předpokládá, že v příštím desetiletí dojde k posunu směrem k integrovaným celopodnikovým řešením, kde budou programy umělé inteligence fungovat koherentně, podporované robustní infrastrukturou.