Evropští exportéři se potýkají s bezprecedentními komplikacemi, neboť Spojené státy zavádějí nejvyšší cla na evropské zboží za téměř století. Toto 15% clo, platné od 1. srpna 2025 pro širokou škálu dovážených produktů, nutí podniky napříč kontinentem zásadně přehodnocovat své transatlantické obchodní strategie, což ovlivňuje vše od logistiky dodavatelských řetězců po spotřebitelské ceny a zaměstnanost.
- Americké tarify ve výši 15 % na evropské zboží vstoupí v platnost 1. srpna 2025.
- Jde o nejvyšší cla uvalená USA na Evropu za téměř sto let.
- Dotčena je široká škála dováženého zboží z kontinentu.
- Evropští exportéři jsou nuceni zásadně přehodnotit transatlantické obchodní strategie.
- Očekává se dopad na dodavatelské řetězce, spotřebitelské ceny a zaměstnanost.
Nová cla, která jsou součástí širších sankcí zaměřených na řešení dlouhodobých obchodních sporů, představují významný posun v hospodářské politice. Ačkoli je sazba nižší než původně navrhovaných 25 % nebo 30 %, 15% clo na většinu evropského zboží znamená podle agentury Reuters nejvýznamnější zavedení amerických cel proti Evropě za téměř 100 let. Tento historický posun vyvolal okamžité reakce napříč odvětvími, kdy společnosti odkládají dodávky, upravují ceny a varují před potenciálním snižováním pracovních míst a sníženou ziskovostí.
Andrew Wilson, viceprezident Mezinárodní obchodní komory (ICC), zdůraznil závažnost situace. „Společnosti si uvědomují, že se potýkáme s historicky vyšší sazbou cel,“ uvedl a dodal, že zrušení těchto cel je nepravděpodobné bez výrazného poklesu americké ekonomiky. ICC zaznamenala znatelný nárůst odložených dodávek a rozsáhlou reorganizaci korporátních distribučních sítí, přičemž Wilson popsal nové obchodní prostředí jako „pekelně obtížnější“ a „co si nikdo nedokázal představit“.
Různorodý dopad na průmysl
Důsledky těchto cel nejsou v jednotlivých sektorech stejné. Například vinaři v regionech, jako je německé údolí Mosely, čelí přímému 15% dopadu. Vinař Johannes Selbach poznamenal, že jde o dodatečné náklady pro exportéry i importéry, a varoval, že užší marže by mohly vést ke snižování počtu zaměstnanců a snížení příjmů pro rodiny závislé na evropských vinicích a americkém distribučním a pohostinském sektoru. Naopak prémiové značky, jako jsou Procter & Gamble a Adidas, mají větší flexibilitu buď absorbovat některé ztráty, nebo přenést příplatky na solventní spotřebitele, přičemž obě společnosti naznačily možné úpravy cen na amerických pultech.
Odvětví, jejichž produkty jsou neoddělitelně spjaty s jejich geografickým původem, však čelí jedinečným výzvám. Producenti šampaňského například nemohou přemístit své provozy, jelikož specifické terroir je pro jejich produkt zásadní. Hugo Drappier to zdůraznil slovy: „Tato práce se dělá tady. Nemáme možnost přemístit vinice na šampaňské.“ Uvedl, že některé objednávky z USA jsou v současné době pozastaveny kvůli nejistotě ohledně cel, ačkoli zůstává opatrně optimistický ohledně potenciálních výjimek pro toto odvětví.
Podobně Laurent Cohen, generální ředitel společnosti Corania, rodinného parfémového domu v Marseille, odhaduje, že zhruba 25 % jeho příjmů pochází z amerického trhu. Jelikož jsou nyní úrovně cel vyjasněny, Cohen zkoumá nové regionální trhy a strategizuje, jak si udržet svou přítomnost v USA, přičemž si uvědomuje, že ziskové marže se pravděpodobně zmenší a američtí spotřebitelé se mohou setkat s vyššími cenami jejich cenově dostupných parfémů. „S 15% celním poplatkem na naše cenově dostupné parfémy budeme nyní muset prokázat obrovskou vynalézavost, abychom se udrželi na americkém trhu,“ poznamenal Cohen.
Reakce trhu a zdůvodnění politiky
Prezident Donald Trump prohlásil, že tato cla jsou nezbytná pro nápravu obchodních nerovnováh a posílení americké výroby, s cílem navrátit pracovní místa podporou domácí produkce. Okamžitá ekonomická reakce v Evropě však byla opatrná. Evropské akciové futures odrážely tuto úzkost, kdy londýnský FTSE 100 měl otevřít s poklesem o přibližně 0,2 %, francouzský CAC 40 beze změny, německý DAX s poklesem o zhruba 0,6 % a italský FTSE MIB s poklesem o 0,1 %. Širší indexy Stoxx Europe 600 a Euro Stoxx 50 byly rovněž připraveny na nižší otevření, a to o 0,3 % a 0,5 % v uvedeném pořadí, což signalizovalo počáteční obavy trhu z nového obchodního prostředí.