Německý obranný průmysl zažívá hluboké oživení, poháněné eskalujícím globálním geopolitickým napětím a historickým posunem v národní obranné politice. Tato revitalizace se promítla do výrazného nárůstu vojenského exportu a solidních finančních výsledků pro přední německé obranné dodavatele. Pozoruhodný růst sektoru podtrhuje strategický obrat, který staví Německo do pozice klíčového hráče v mezinárodním obchodu se zbraněmi a odráží širší přeorientování evropských bezpečnostních priorit.
Tato expanze je patrná z finančních metrik odvětví. Hodnota německého vojenského exportu dosáhla v loňském roce odhadovaných 13,2 miliardy eur (15,5 miliardy USD), což představuje podstatné zvýšení oproti 5,82 miliardy eur v roce 2020. Tento růst se dále odráží ve výkonnosti akcií klíčových obranných společností; například akcie společnosti Rheinmetall za poslední rok vzrostly o více než 260 %, zatímco akcie Hensoldtu stouply o 168 %.
Globální exportní scénář
V letech 2020 až 2024 Německo upevnilo svou pozici pátého největšího exportéra hlavních zbraňových systémů na světě, podle údajů think tanku SIPRI. Exportní strategie země upřednostňuje „blízké partnerské země“, které podle exportního protokolu německé vlády tvořily 80 % vývozu zbraní v prvním čtvrtletí roku 2025. Tato kategorie zahrnuje země v rámci Evropské unie, spolu s klíčovými spojenci, jako je Japonsko, Švýcarsko, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Singapur a Ukrajina. Zbývajících 20 % exportu směřovalo do „ostatních třetích zemí“, což je kategorie zahrnující významné příjemce jako Katar a Izrael.
Údaje SIPRI dále odhalují hlavní destinace německého exportu hlavních zbraní v letech 2020 až 2024: Ukrajina a Egypt obdržely každá 19 % těchto exportů, přičemž Izrael tvořil 11 %. Složení těchto exportů také zdůrazňuje specializovanou nabídku Německa, kdy 41 % tvořily lodě, následované obrněnými vozidly s 16 %, raketami s 11 % a motory s 9,5 % za pětileté období.
Klíčoví hráči v odvětví a jejich globální působení
Německý obranný sektor je zakotven v několika velkých společnostech, z nichž každá přispívá k jeho rozsáhlému globálnímu dosahu:
- Rheinmetall: Jako největší německá obranná firma, specializující se na zbraně, munici a obrněná vozidla, je Rheinmetall nedílnou součástí evropské obranné architektury. Její výroční zpráva za rok 2024 uvedla, že více než třetina jejích prodejů pocházela z domácího trhu, zbytek Evropy přispěl 46,6 %, Asie a Střední východ 9,6 % a Amerika 7,7 %.
- MTU Aero Engines: Významný výrobce motorů pro civilní i vojenská letadla, jehož vojenská divize zaznamenala v roce 2024 13% nárůst tržeb. Významným tahounem prodeje byl motor EJ200, pohánějící stíhačky Eurofighter používané různými evropskými, kuvajtskými, ománskými a saúdskými vzdušnými silami. Geograficky tvořila Severní Amerika 70 % příjmů MTU v roce 2024, následovaná Německem, Asií a dalšími evropskými regiony, ačkoli se její vojenská divize zaměřuje převážně na Německo a Evropu.
- Hensoldt: Vydělena od Airbusu v roce 2020, Hensoldt se specializuje na elektronickou obranu a senzorovou technologii. Společnost hlásí silnou globální poptávku, zejména z Německa a Evropy, poháněnou probíhajícími konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a vyvíjejícími se hrozbami z Číny. V roce 2024 tvořila Evropa 87,8 % příjmů společnosti Hensoldt, Střední východ přispěl 3,7 %, APAC 3,5 %, Severní Amerika 2,6 % a Afrika 2,2 %.
- Renk: Se sídlem v Augsburgu, Renk vyrábí převodovky pro vojenská vozidla, včetně tanků a námořních plavidel. Společnost dodává vybavení více než 70 pozemním silám po celém světě, včetně zemí EU, NATO, Jižní Koreje, Indie a Izraele, a také více než 40 námořním silám. Ve své výroční zprávě za rok 2024 představovalo Německo 27 % z celkových tržeb 1,14 miliardy eur, USA 20 % a Jižní Korea 11 %.
- Thyssenkrupp Marine Systems (TKMS): Dceřiná společnost průmyslového konglomerátu Thyssenkrupp, TKMS je významný stavitel ponorek a námořních plavidel. V první polovině současného finančního roku směřovalo přibližně 30 % prodejů TKMS do Německa, Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska, přičemž podobný podíl směřoval do zbytku západní Evropy. Jižní Amerika tvořila 18 % a Blízký východ a Afrika 15 %.
Politické a etické aspekty
Rozšiřující se role Německa v globálním obchodu se zbraněmi nebyla bez přezkumu. Exporty do Izraele vyvolaly kontroverze kvůli probíhajícím obviněním z porušování lidských práv v Gaze, což přimělo některé politiky, včetně ministra zahraničí Johanna Wadephula, zvážit revizi těchto prodejů, navzdory historickému závazku Německa podporovat Izrael. Německé společnosti jako TKMS, Renk a MTU dodávají kritické komponenty, včetně dílů pro fregaty izraelského námořnictva Sa’ar 6 a tanky Merkava.
Podobně se značná vojenská podpora Německa Ukrajině od invaze v roce 2022 setkala s domácí politickou kritikou z obou konců spektra. Krajně levicová BSW prosazovala zastavení vojenské pomoci, zatímco prvky krajně pravicové AfD vyzvaly Německo, aby zastavilo dodávky zbraní a vyhnulo se „podněcování války“. Tyto debaty zdůrazňují složité etické a geopolitické rozměry, které jsou vlastní oživené německé exportní obranné strategii.