Nedávný summit BRICS v Rio de Janeiru ostře vyzdvihl vnitřní složitosti a vyvyjíjející se dynamiku uvnitř rozšířeného bloku, zejména pak nápadnou absenci čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina. Jejich neúčast, spolu s patrným snížením úrovně zastoupení dalších klíčových členských států, podtrhla potenciální posuny v soudržnosti skupiny a jejích aspiracích na přetvoření globálního ekonomického řádu.
- Summit BRICS v Riu de Janeiru se konal za nápadné absence čínského a ruského prezidenta.
- Některé klíčové členské státy, včetně Ruska a Íránu, vyslaly pouze ministry zahraničí, což naznačuje snížené zapojení na nejvyšší úrovni.
- Setkání hostil brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva.
- Tato absence vlivných lídrů vyvolala otázky ohledně jednoty a schopnosti bloku prosazovat se na mezinárodní scéně.
- Ruská ekonomika čelí rostoucímu tlaku a je na pokraji recese, s daty z počátku roku 2025 naznačujícími zpomalení růstu HDP a pokles prodeje automobilů.
- Absence Si Ťin-pchinga naznačuje potenciální oslabení strategického sladění mezi Čínou a Ruskem, což může prohloubit finanční tlaky na Moskvu.
Dvoudenního setkání, které hostil brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, se zúčastnily hlavy států Indie a Jihoafrické republiky, Narendra Modi a Cyril Ramaphosa. Nicméně rozhodnutí Moskvy a Teheránu vyslat své ministry zahraničních věcí, Sergeje Lavrova a Hoseina Amira-Abdollahjána, namísto svých prezidentů, naznačilo sníženou úroveň zapojení na nejvyšší úrovni. Tato kolektivní absence několika vlivných lídrů, zejména z Číny a Ruska, vyvolala otázky ohledně schopnosti bloku prezentovat jednotnou a robustní frontu na mezinárodní scéně, jak uvedla Bloomberg.
Rostoucí ekonomické problémy Ruska
Rozhodnutí prezidenta Putina nezúčastnit se summitu BRICS je v souladu s eskalujícími známkami napětí v ruské ekonomice. Po dobu posledních dvou let byl hospodářský výkon Ruska výrazně posilován značnými vojenskými výdaji a robustními příjmy z energetiky. Nedávné ekonomické ukazatele však naznačují, že tento válečný růstový model selhává a odhaluje základní strukturální zranitelnosti, které ohrožují jeho dlouhodobou stabilitu.
Oficiální hodnocení odrážejí rostoucí obavy. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov varoval, že se národ nachází na „pokraji recese“, což potvrdil i ministr financí Anton Siluanov, který situaci popsal jako „dokonalou bouři“. Ekonomická data z počátku roku 2025 tyto obavy potvrzují: růst HDP v prvním čtvrtletí výrazně zpomalil na 1,4 %, což je prudký pokles oproti 4,5 % v předchozím čtvrtletí. Dále data od S&P Global odhalila nejostřejší kontrakci ve výrobě za více než tři roky, zatímco prodej nových automobilů v červnu klesl o 30 % meziročně, což naznačuje všeobecný pokles spotřebitelských výdajů.
Tlak na firemní a bankovní sektor
Ekonomické tlaky se stále více projevují jako hmatatelné obtíže pro ruské podniky. Rostselmaš, hlavní výrobce zemědělských strojů, oznámil snížení výroby a nařídil dřívější roční dovolenou pro svých 15 000 zaměstnanců s odkazem na slabou poptávku. Současně se Rosseti Sibir, významná energetická společnost na Sibiři, údajně blíží bankrotu, což vede k zmrazení nových investic a požadavkům na vyšší tarify od průmyslových zákazníků v mnoha regionech.
Dominové efekty se šíří i do bankovního sektoru. Zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia zdůraznila, že státní, válečné půjčky vydané velkými bankami se pro společnosti stávají stále obtížněji splatitelnými uprostřed rostoucích nákladů na úvěry. Tento scénář by mohl potenciálně přinutit stát, aby absorboval budoucí selhání, což by představovalo fiskální zátěž. Odděleně, květnová zpráva Centra pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé prognózy varovala, že země čelí „mírnému“, avšak rostoucímu riziku plnohodnotné bankovní krize v roce 2026.
Letos se předpokládá, že vojenské a bezpečnostní výdaje spotřebují bezprecedentních 40 % celkového rozpočtu ruské vlády, což představuje více než 6 % HDP. Tato částka výrazně převyšuje přibližně 3 % vynaložených USA a 2 % Německem. Ačkoli tato masivní fiskální injekce zpočátku stimulovala průmyslovou výrobu, zejména v obranných odvětvích, zároveň podnítila nekontrolovatelnou inflaci, zhoršenou západními sankcemi. V reakci na to Ruská centrální banka zvýšila úrokové sazby na 21 %, což vážně omezuje obchodní expanzi a přístup k kapitálu napříč ekonomikou.
Klesající příjmy z energetiky a geopolitické aliance
Výrazná závislost Ruska na příjmech z energetiky, které typicky tvoří přibližně jednu třetinu jeho národního důchodu, se ukázala jako značná zranitelnost. Přetrvávající slabé světové ceny ropy po celý rok udržely prodejní ceny ruské ropy pod bodem rentability vládního rozpočtu. Následkem toho dosáhly příjmy země z ropy a zemního plynu v červnu podle ministerstva financí nejnižší úrovně od ledna 2023.
Historicky Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga poskytovala Rusku klíčovou ekonomickou záchrannou síť nákupem zlevněné ruské ropy a dodávkami nezbytné elektroniky a průmyslového vybavení. Avšak absence prezidenta Si Ťin-pchinga na summitu BRICS, paralelně s absencí prezidenta Putina, naznačuje potenciální oslabení strategického sladění mezi oběma národy. Tento vývoj, pokud by naznačoval širší posuny, by mohl dále zintenzivnit finanční tlaky na Moskvu a podtrhnout vyvíjející se geopolitickou krajinu pro klíčové rozvíjející se ekonomiky.