Hranice biotechnologií jsou nově definovány ambiciózními podniky, které si kladou za cíl zvrátit vyhynutí, což byl koncept kdysi omezený na sci-fi. V čele tohoto úsilí stojí texaská firma Colossal Biosciences, která nedávno oznámila svůj záměr vrátit na Zemi obří moa z Jižního ostrova, majestátního nelétavého ptáka, který z Nového Zélandu zmizel přibližně před šesti stoletími. Tato iniciativa podtrhuje rostoucí trend v genovém inženýrství, kde se pokročilé techniky využívají nejen pro lékařské průlomy, ale také pro ekologickou obnovu a potenciální oživení ztracené biodiverzity, což vyvolává významné diskuse o vědecké proveditelnosti a etických důsledcích.
- Společnost Colossal Biosciences usiluje o oživení obří moa z Jižního ostrova, vyhynulého před šesti stoletími.
- Firma, založená v roce 2021 Benem Lammem a Georgem Churchem, získala financování přes 435 milionů dolarů.
- Projekty „de-extinkce“ využívají starověkou DNA, klonování a úpravy genů, s již dosaženými výsledky u vlků hrůzostrašných.
- V rámci projektu moa spolupracuje Colossal s novozélandským výzkumným centrem Ngāi Tahu na analýze DNA.
- Vyhynutí moa před zhruba 600 lety bylo způsobeno nadměrným lovem a změnami biotopu po příchodu polynéských osadníků.
- Diskuse se soustředí na etické otázky a na to, zda je de-extinkce doplňkem, nebo odklonem od tradiční ochrany druhů.
Colossal Biosciences a Rámec De-extinkce
Společnost Colossal Biosciences, založená v roce 2021 generálním ředitelem Benem Lammem a genetikem Harvardovy univerzity Georgem Churchem, rychle shromáždila více než 435 milionů dolarů ve financování, což signalizuje značnou důvěru investorů v její převratnou vizi. Metodologie společnosti, nazvaná „de-extinkce“, zahrnuje využití starověké DNA, klonování a pokročilých technologií pro úpravu genů k modifikaci genetického složení úzce příbuzných žijících druhů. Tento přístup již přinesl hmatatelné výsledky, zejména s nedávným oznámením narození mláďat vlka hrůzostrašného, druhu považovaného za vyhynulý po dobu 10 000 let, čehož bylo dosaženo genetickou úpravou vlků šedých. Podobné iniciativy souběžně probíhají i u ikonických druhů, jako je mamut srstnatý, dodo a vakovlk.
Pro vzkříšení moa navázala Colossal Biosciences významné partnerství s novozélandským výzkumným centrem Ngāi Tahu, institucí spojenou s hlavním maorským kmenem jižní oblasti Nového Zélandu. Počáteční fáze tohoto kolaborativního projektu zahrnuje vyčerpávající získávání a analýzu starověké DNA z devíti druhů moa. Cílem je přesně dešifrovat jedinečnou genetickou stopu obří moa (Dinornis robustus) porovnáním s žijícími a vyhynulými příbuznými. Ben Lamm zdůrazňuje, že tento výzkum nejen odhalí hluboké vědecké poznatky, ale také nabídne kritické vhledy pro současné úsilí o ochranu přírody a prohloubí pochopení změny klimatu a lidského dopadu na ztrátu biodiverzity. Projekt těží také z účasti vysoce postavených investorů, včetně filmaře Petera Jacksona, známého pro svou rozsáhlou soukromou sbírku kostí moa, což odráží směs vědeckých ambicí a soukromého kapitálu.
Ekologický Kontext a Širší Dopady
Vyhynutí moa přibližně před 600 lety je z velké části připisováno nadměrnému lovu a významným změnám biotopu po příchodu polynéských osadníků. Před lidskou přítomností čelili tito nelétaví ptáci minimální predaci, což je činilo vysoce zranitelnými vůči novým vnějším hrozbám. Toto relativně nedávné vyhynutí, v kombinaci s jejich velkou velikostí, vedlo k hojnosti dobře zachovalých kosterních pozůstatků, fragmentů vaječných skořápek a dokonce i peří. Takto rozsáhlý genetický materiál nabízí jedinečnou výhodu pro úsilí o de-extinkci a poskytuje robustní základ pro získání a analýzu DNA.
Zatímco průkopnická práce Colossalu posouvá genové inženýrství vpřed, vyvolává také významné vědecké a etické debaty. Kritici namítají, že jakékoli výsledné zvíře by bylo geneticky modifikovaným hybridem, nikoli skutečným vzkříšením, a tvrdí, že takové snahy riskují odklon zdrojů od, nebo dokonce podkopání, naléhavého úsilí o ochranu v současnosti ohrožených druhů. Generální ředitel Colossalu Ben Lamm však formuluje širší vizi, která de-extinkci staví jako nezbytný doplňkový nástroj k tradiční ochraně. Jako důkaz, že jejich biotechnologie může přímo posílit stávající iniciativy v oblasti ochrany, uvádí úspěšné klonování kriticky ohrožených vlků rudých, za použití metodik zdokonalených během výzkumu vlků hrůzostrašných, a slouží tak jako „dodatečná záloha“ v naléhavých případech ztráty biodiverzity.
Navzdory hlubokým vědeckým výzvám, zejména u ptačích druhů kvůli jejich jedinečné reprodukční biologii, se projekt moa setkává s opatrným optimismem ve vědecké komunitě. Experti si všímají intelektuální zajímavosti takovýchto snah, i když zdůrazňují, že ochrana stávajících ohrožených druhů by měla zůstat prvořadou prioritou. Nicméně, snaha o de-extinkci, pokud bude úspěšná, nese potenciál mocně ilustrovat historický dopad lidstva na globální biodiverzitu, sloužící jako přesvědčivá připomínka toho, co bylo nenávratně ztraceno, a podporující obnovený závazek k ekologické ochraně.