Prezident Donald Trump oznámil významná nová cla, která vstoupí v platnost 1. srpna 2025 a budou uvalovat 30% poplatek na zboží dovážené z Mexika a Evropské unie. Tato opatření, zdůvodněná přetrvávajícími obchodními nerovnováhami a obavami o národní bezpečnost, představují podstatnou eskalaci obchodní politiky administrativy na globální úrovni, přímo ovlivňující dva z největších obchodních partnerů Spojených států. Tarify jsou deklarovány jako odlišné od stávajících sektorových cel.
- Prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel.
- Cla ve výši 30 % se týkají zboží dováženého z Mexika a Evropské unie.
- Opatření vstoupí v platnost 1. srpna 2025.
- Důvody zahrnují obchodní nerovnováhy a obavy o národní bezpečnost, spojené s drogovými kartely v Mexiku a obchodními deficity s EU.
- Administrativa varovala před eskalací cel v případě odvetných opatření.
- Evropská unie je připravena na jednání, ale zároveň zvažuje přiměřená protiopatření.
Cla na zboží z Mexika: Boj proti kartelům a fentanylu
Uvalení cel na Mexiko, konkrétně 30% poplatku za produkty vstupující do USA, pramení z tvrzení, že Mexiko dostatečně neřešilo problémy týkající se drogových kartelů a toku fentanylu. V komunikaci adresované mexické prezidentce Claudii Sheinbaum Pardo prezident Trump uvedl: „Mexiko mi pomáhalo zabezpečit hranice, ALE to, co Mexiko udělalo, nestačí.“ Dále prohlásil, že Mexiko „stále nezastavilo kartely, které se snaží proměnit celou Severní Ameriku v hřiště pro obchodování s narkotiky,“ čímž zdůraznil rozměr národní bezpečnosti tohoto celního rozhodnutí.
Obchodní deficity s Evropskou unií jako hrozba pro národní bezpečnost
Podobně jsou cla namířená proti Evropské unii zdůvodněna tvrzeními o „velkých a neudržitelných obchodních deficitech vůči Spojeným státům,“ které prezident Trump rovněž rámcuje jako hrozbu pro národní bezpečnost. V dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen formuloval: „Měli jsme roky na diskusi o našich obchodních vztazích s Evropskou unií a dospěli jsme k závěru, že se musíme vzdálit od těchto dlouhodobých, velkých a přetrvávajících obchodních deficitů, způsobených vašimi celními i necelními politikami a obchodními bariérami.“
Důsledky a agresivní postoj USA
Administrativa rovněž vydala varování, že jakákoli odvetná cla uvalená Mexikem nebo EU by byla splacena ekvivalentním navýšením, přidaným k základní 30% sazbě. Tento agresivní postoj přichází v době, kdy údaje U.S. Census Bureau za rok 2025 identifikují Mexiko jako největšího obchodního partnera Spojených států, přičemž několik členských států EU, včetně Německa, Itálie, Francie a Nizozemska, se rovněž řadí mezi prvních 15. Tento komplexní přístup rozšiřuje okruh zemí a bloků, na které se vztahují celní podmínky současné americké administrativy.
Reakce Evropské unie: Obavy a připravenost na protiopatření
Vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen
Evropští představitelé rychle zareagovali na oznámení prezidenta Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém prohlášení na X varovala, že 30% clo na exporty z EU by nepříznivě ovlivnilo „podniky, spotřebitele i pacienty na obou stranách Atlantiku.“ Zatímco vyjádřila závazek k probíhajícím jednáním směřujícím k dohodě do 1. srpna, von der Leyen potvrdila připravenost EU „chránit zájmy EU na základě přiměřených protiopatření,“ zdůrazňujíc dodržování mezinárodních obchodních principů založených na pravidlech.
Podpora Francie a volání po urychlené přípravě protiopatření
Francouzský prezident Emmanuel Macron zopakoval tento sentiment na X, vyjadřující „velmi silný nesouhlas“ Francie s navrhovanými poplatky. Macron potvrdil, že Evropská komise musí chránit své zájmy, a přislíbil plnou podporu Francie Komisi při jednáních. Vyzval k urychlení přípravy „věrohodných protiopatření, mobilizací všech dostupných nástrojů, včetně nástrojů proti nátlaku, pokud nebude dohoda dosažena do 1. srpna,“ čímž podtrhl jednotný evropský přístup k obraně své ekonomické pozice.