Vláda Spojených států amerických údajně zvažuje přímou finanční investici do společnosti Intel Corporation, což signalizuje významný obrat v průmyslové politice zaměřené na posílení domácí výroby polovodičů. Diskuse, potvrzené zdroji obeznámenými s touto záležitostí, se soustředí na urychlení vybudování dlouho očekávané továrny na čipy společnosti Intel v Ohiu, řešíc tak kritické otázky národní bezpečnosti a ekonomiky spojené s globálním dodavatelským řetězcem čipů.
- Vláda USA zvažuje přímou investici do Intelu za účelem posílení domácí výroby polovodičů.
- Cílem je urychlit výstavbu továrny Intelu v Ohiu kvůli obavám o národní bezpečnost a ekonomiku.
- Jde o vzácný případ přímé kapitálové injekce, což značí odklon od tradičních dotačních modelů.
- Diskuse nabraly na intenzitě po setkání prezidenta Trumpa s generálním ředitelem Intelem Lip-Bu Tanem.
- Rozhovory probíhají na pozadí kontroverze ohledně údajných obchodních vazeb generálního ředitele Tana na Čínu.
- Projekt v Ohiu má značný politický význam, zejména s ohledem na nadcházející senátní volby v roce 2026.
Posun v průmyslové politice a role polovodičů
Konkrétní detaily jakékoli potenciální dohody zůstávají nepotvrzené, avšak zdroje naznačují, že tyto důvěrné diskuse nabraly na síle po jednání na vysoké úrovni mezi prezidentem Donaldem Trumpem a generálním ředitelem společnosti Intel Lip-Bu Tanem v Bílém domě. Mluvčí společnosti Intel na dotaz uvedl: „Těšíme se na pokračování spolupráce s administrativou na prosazování těchto sdílených priorit, ale nebudeme komentovat fámy ani spekulace.“
Tato potenciální intervence představuje vzácný případ přímé federální kapitálové injekce do soukromé technologické firmy, což signalizuje výrazný odklon od konvenčních dotačních modelů směrem k asertivnější průmyslové politice. Analytici z oboru důsledně zdůrazňují zásadní roli polovodičů napříč kritickými sektory, což činí domácí výrobní kapacitu prvořadým imperativem národní bezpečnosti. Patrick Moorhead, zakladatel Moor Insights & Strategy, poznamenal, že tento přístup je v souladu s nedávnými snahami administrativy, citujíc dřívější investice do společností jako MP Materials a diskuse s návrháři čipů ohledně zámořských příjmů.
Kontroverze kolem generálního ředitele Intelu
Pokrok v těchto investičních diskusích probíhá na pozadí nedávné veřejné kontroverze týkající se generálního ředitele společnosti Intel, Lip-Bu Tana. Necelý týden před údajnám zrychlením rozhovorů prezident Trump veřejně vyzval pana Tana k rezignaci, s odvoláním na údajné obchodní vazby na čínské subjekty. Senátor Tom Cotton (R-Ark.) již dříve vyjádřil obavy v dopise představenstvu Intelu ohledně investic pana Tana do polovodičových firem, které jsou údajně spojeny s Komunistickou stranou Číny a armádou. Prezident Trump tyto obavy zesílil, když na x.com uvedl, že generální ředitel je „silně ve střetu zájmů a musí okamžitě rezignovat.“
Politický rozměr projektu v Ohiu
Navrhovaná továrna na čipy společnosti Intel v Ohiu má značný politický význam. Tento stát důsledně podporoval prezidenta Trumpa v minulých volbách a je domovským státem viceprezidenta JD Vance. S blížícími se klíčovými senátními volbami v roce 2026 nese pokrok takto významného průmyslového projektu v Ohiu značnou politickou váhu, jak uvádějí političtí pozorovatelé.
Aktuální stav a budoucí výhled
Diskuse jsou údajně v počátečních fázích a konkrétní detaily se stále mohou měnit. Načasování jakéhokoli veřejného oznámení může být ovlivněno širšími politickými strategiemi, zejména ve vztahu k nadcházejícím volebním cyklům, jak informovaly zdroje agenturu Bloomberg. Bílý dům se k probíhajícím jednáním veřejně nevyjádřil.