Vesmírné síly USA se připravují na posílení svých strategických orbitálních schopností blížícím se startem vesmírného letounu X-37B. Tato mise, v pořadí osmá pro bezpilotní opakovaně použitelný stroj, je navržena k důkladnému testování komunikačních a navigačních technologií nové generace, což podtrhuje soustředěné úsilí o posílení národní bezpečnosti a operační odolnosti v kosmické doméně.
- Osmá mise pro bezpilotní opakovaně použitelný vesmírný letoun X-37B.
- Cílem je testování komunikačních a navigačních technologií nové generace.
- Mise významně přispívá k posílení národní bezpečnosti a operační odolnosti v kosmu.
- Start zajišťuje společnost SpaceX pomocí nosné rakety Falcon 9.
- Odpal je plánován na čtvrtek 21. srpna ve 23:50 EDT (22. srpna 03:50 GMT).
- Místem startu je rampa 39A Kennedyho vesmírného střediska NASA na Floridě.
Podrobnosti o startu
SpaceX má naplánováno vypustit misi USSF-36, nesoucí letoun X-37B (Orbital Test Vehicle-8, neboli OTV-8) postavený společností Boeing, na raketě Falcon 9. Start je stanoven na čtvrtek 21. srpna ve 23:50 EDT (0350 GMT, 22. srpna) z rampy 39A v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. SpaceX zajistí živý přenos startu, který začne přibližně ve 23:30 EDT (0330 GMT, 22. srpna), dostupný na webových stránkách mise USSF-36 a na profilu SpaceX na X.
X-37B a nosná raketa
X-37B, měřící přibližně 8,8 metru (29 stop) na délku, má zdokumentovanou historii dlouhodobých, tajných orbitálních operací. Tato konkrétní mise bude šestým letem pro stupeň Falcon 9 s označením B1092, který v minulosti podporoval významné starty, včetně NROL-69, CRS-32, GPS III-7 a několika vypuštění skupin Starlink (12-13 a 10-34). Po startu se předpokládá návrat stupně k přistání v přistávací zóně Landing Zone-2 společnosti SpaceX, která se nachází na stanici Cape Canaveral Space Force.
Pokročilé technologické cíle
Hlavní zaměření mise OTV-8, jak bylo uvedeno v prohlášení Vesmírných sil z 28. července, zahrnuje dvě kritické technologické demonstrace. První se týká pokročilého laserového komunikačního systému, navrženého pro usnadnění výrazně větších datových toků a poskytnutí zvýšených bezpečnostních opatření nad rámec konvenčních radiofrekvenčních přenosů. Druhá demonstrace se soustředí na kvantový inerciální senzor, jehož cílem je otestovat novou formu určování polohy a navigace ve vesmíru, což potenciálně nabízí robustní alternativu nebo doplněk k existující infrastruktuře globálního polohového systému (GPS). Tyto inovace jsou klíčové pro budoucí vojenské a komerční vesmírné operace a slibují pokroky v zabezpečeném přenosu dat a přesné autonomní navigaci.