Po desetiletí byla Luna vnímána převážně jako geologicky neaktivní těleso. Nová studie však zásadně mění toto chápání a předkládá přesvědčivé důkazy o relativně nedávné a probíhající geologické aktivitě.
Průkopnická studie, publikovaná v časopise Icarus, poprvé geolokalizovala a datovala čerstvé sesuvy balvanů po celém lunárním povrchu. Vědci identifikovali 245 odlišných stop, charakterizovaných typickými vzory rybí kosti, které zanechaly balvany o velikosti desítek až stovek metrů a váze tun, když se pohybovaly po stěnách kráterů. Sivaprahasam Vijayan, hlavní autor studie a docent z indické Physical Research Laboratory, poznamenává: „Naše studie ukazuje, že balvany… se v průběhu času pohnuly ze svých míst,“ což zpochybňuje dlouholetou víru v „geologicky mrtvou“ Lunu a zdůrazňuje důležitost datování těchto událostí.
Identifikace nedávných sesuvů balvanů se opírá o jejich výrazný vizuální podpis: obnažený jasnější, nezvětralý podpovrchový materiál. Vědci pečlivě analyzovali tisíce snímků z kamery NASA Lunar Reconnaissance Orbiter Narrow Angle Camera, pořízených mezi lety 2009 a 2022 v rámci specifických zeměpisných šířek (40°S až 40°N), kde sluneční osvětlení zlepšuje viditelnost stop. Odhad stáří zahrnoval srovnání vyvrženého materiálu ze sesuvů balvanů s přilehlými vrstvami impaktního vyvrženého materiálu, které jsou dobře zavedenými lunárními datovacími markery. Analýza ukázala, že zatímco související krátery byly staré přibližně 400 000 let, pozorované stopy po sesuvu balvanů jsou výrazně mladší.
Byly také zkoumány potenciální spouštěče těchto událostí, jako jsou blízké seismické zlomy nebo impaktní krátery. Výsledná geologická mapa, podrobně popsaná v časopise Icarus, nabízí klíčové poznatky o seismicky aktivních zónách a nedávných impaktních místech na Měsíci. Toto dynamické mapování zásadně ovlivňuje budoucí strategie lunárního průzkumu.
Tyto nově identifikované aktivní oblasti představují hlavní kandidáty pro nadcházející lunární mise zaměřené na povrchovou a podpovrchovou dynamiku, potenciálně odhalující poznatky o vnitřní struktuře a vývoji Měsíce. Budoucí výzkum bude integrovat umělou inteligenci k upřesnění analýz. Nakonec, přesné určení příčin – ať už vnitřních (endogenních) nebo vnějších (exogenních) – si vyžádá rozmístění robustní, rozsáhlé sítě seismometrů po celém Měsíci pro nepřetržité, několik desetiletí trvající seismické monitorování, jak zdůrazňují odborníci jako Senthil Kumar Perumal, hlavní vědecký pracovník Planetary Sciences Group na indickém National Geophysical Research Institute.