Trajektorie vedení Lisy Su ve společnosti Advanced Micro Devices (AMD) představuje působivou případovou studii firemní transformace, která pozvedla polovodičovou společnost z okraje bankrotu na silného hráče v oblasti vysoce výkonných počítačů a umělé inteligence. Její působení, charakterizované strategickým zaměřením a technologickými inovacemi, nejenže přetvořilo postavení AMD na trhu, ale také ji etablovalo jako významnou osobnost v globálním technologickém prostředí. Tento článek se zabývá základními prvky její kariéry, klíčovými strategickými posuny implementovanými v AMD a vyvíjejícími se konkurenčními a regulačními výzvami, kterým čelí.
Formativní roky Su, počínající dětskou fascinací rozebíráním a skládáním elektroniky, položily základy pro kariéru ponořenou do inženýrství. Její akademická dráha, během níž v 90. letech získala bakalářské, magisterské a doktorské tituly v oboru elektrotechniky na Massachusetts Institute of Technology (MIT), jí poskytla robustní teoretický a praktický základ. Její doktorské výzkumy týkající se MOSFETů, nezbytných elektronických spínačů, se ukázaly jako klíčové pro její následné role ve významných polovodičových firmách, jako jsou Texas Instruments, IBM a Freescale Semiconductor. V IBM byla klíčovou přispěvatelkou k vývoji měděných propojení, což představovalo významný pokrok oproti dříve používanému hliníku. Její manažerské zkušenosti se rozšířily ve Freescale, kde hrála zásadní roli při přípravě společnosti na její první veřejnou nabídku akcií.
Strategický obrat pod vedením Su v AMD, který začal v roce 2012, se vyznačoval záměrným odklonem od širokého, nekoncentrovaného produktového portfolia. Po nástupu jako generální ředitelka pro globální obchodní jednotky, kdy tržní kapitalizace společnosti činila méně než 2 miliardy dolarů, zdědila společnost silně závislou na klesajícím trhu s osobními počítači. Su, rozpoznávajíc rostoucí poptávku v jiných sektorech, nasměrovala AMD k „polovlastní“ strategii, přizpůsobující základní technologie specifickým potřebám klientů. Tento přístup byl klíčový pro zajištění lukrativních smluv na návrh a výrobu čipů pro herní konzole, včetně Sony PlayStation 4 a Microsoft Xbox One, čímž zmírnila rizika spojená s fluktuacemi trhu s PC.
Toto strategické přehodnocení se zintenzivnilo, když Su v říjnu 2014 převzala funkce prezidentky a generální ředitelky. AMD v té době disponovala rozmanitou, ale roztříštěnou řadou čipů, což vedlo ke ztrátě tržního podílu proti konkurentům jako Nvidia a Intel. Rozhodné kroky Su zahrnovaly odprodej nízkomaržových segmentů čipů s nízkou spotřebou, aby se zdroje soustředily na vysoce výkonná řešení pro cloud computing, datová centra a pokročilé konzole. Tato zaměřená strategie přinesla významné výnosy. Uvedení procesorů Ryzen oživilo přítomnost AMD na spotřebitelských trzích, zatímco řada procesorů EPYC si vybudovala silnou pozici v oblasti serverů a datových center. Přední poskytovatelé cloudových služeb, včetně Amazonu, Microsoftu a Google Cloud, následně přijali čipy EPYC. Pozoruhodným technologickým milníkem bylo uvedení prvních 7nm datových GPU na světě, Radeon Instinct MI50 a MI60, v roce 2018. Do října 2025 tato strategická realizace vynesla tržní hodnotu AMD na přibližně 270 miliard dolarů, což je dramatický nárůst oproti její hodnotě pod 2 miliardy dolarů o deset let dříve.
Navigace ve složitém konkurenčním a regulačním prostředí
Navzdory pozoruhodnému oživení AMD zůstává konkurenční prostředí dynamické a představuje neustálé výzvy. Společnost čelí intenzivní rivalitě ze strany zavedených gigantů, zejména Nvidie. Nedávné oznámení strategické spolupráce mezi Intelem a Nvidií, zaměřené na vývoj infrastruktury pro AI a produktů pro osobní počítače, signalizuje sbližování významných tržních sil, které by mohly zvýšit tlak na AMD. Kromě toho vyvíjející se exportní regulace, zejména vůči Číně, klíčovému trhu pro AMD, vnášejí značnou nejistotu. Za druhé Trumpovy administrativy měly změny v těchto regulacích přímý dopad na projekce příjmů AMD, přičemž společnost odhadla značné finanční dopady v důsledku omezení prodeje konkrétních čipů. Su veřejně vyjádřila obavy ohledně dopadu těchto kontrol na globální technologickou adopci a inovace a zdůraznila, že ačkoli AMD disponuje špičkovou technologií, omezený přístup na trh by mohl podpořit vývoj alternativních, potenciálně méně pokročilých řešení jinde. Ve složité reakci na tyto obchodní dynamiky se AMD i Nvidia dohodly na sdílení části svých příjmů z prodeje čipů v Číně s vládou USA, aby si udržely exportní licence.
Uznání a osobní úsilí
Vedení Su si získalo široké uznání. V roce 2024 ji časopis Time uznal jako CEO roku, což je ocenění, které sdílí s pozoruhodným momentem z roku 2018, kdy se krátká výměna názorů na Velké ceně Číny, kde se představila jako „z AMD“, stala virální a zdůraznila její skromnost. Její přínos přesahuje firemní vedení; v roce 2022 MIT přejmenovalo svou budovu nanotechnologií na Lisa T. Su Building na uznání jejího významného filantropického přispění. Její osobní život je z velké části soukromý, je provdána za Daniela Lina, o němž je k dispozici jen málo veřejných informací. Pokud jde o osobní pohodu, Su uvedla, že se pro cvičení věnuje boxu a spoléhá na omezený spánek, přičemž upřednostňuje efektivitu před dlouhým odpočinkem. Zajímavostí je, že Su sdílí rodinné pouto s Jensenem Huangem, CEO Nvidie, jsou příbuzní jako bratranci a sestřenice v první linii, jednou odstranění, ačkoli spolu nevyrůstali.
Strategická prozíravost a inženýrská zdatnost, které Lisa Su prokázala, byly klíčové pro působivou transformaci AMD. Její schopnost identifikovat klíčové tržní posuny, implementovat cílený technologický vývoj a navigovat složitá geopolitická a konkurenční prostředí podtrhuje její postavení jako klíčové vůdkyně v současném technologickém průmyslu.