Co je sledování kontaktů a jak může bojovat s pandemií?

Ve středověku se domy zasažené morovou epidemií označovaly červeným křížem. Tento symbol sloužil jako varování před vstupem, naznačující nebezpečí nákazy a hrozbu stejného osudu jako obyvatelé domu.

Středověcí lékaři však neměli možnost sledovat kontakty infikovaných osob, což by jim umožnilo předvídat, kdo další může onemocnět. Nebyli schopni proaktivně izolovat potenciálně nakažené a zabránit tak šíření nákazy.

Právě v tom spočívá podstata sledování kontaktů. Jedná se o významný nástroj, který by mohl výrazně pomoci při překonávání pandemie nového koronaviru. Společnosti Apple a Google proto integrují do svých operačních systémů iOS a Android nástroje pro digitální sledování kontaktů.

Jak funguje sledování kontaktů?

V posledních desetiletích se sledování kontaktů stalo standardní metodou pro kontrolu šíření infekčních onemocnění.

„Sledování kontaktů se používá u infekcí, které představují značné zdravotní riziko a zároveň se velmi snadno šíří,“ vysvětluje Daniel Piekarz Sr., viceprezident pro biologické vědy a zdravotnictví ve společnosti DataArt. „Tato metoda se uplatňuje u mnoha nebezpečných onemocnění, jako jsou HIV/AIDS, SARS, tuberkulóza, ebola, spalničky, neštovice a další.“

Sledování kontaktů obvykle provádějí orgány veřejného zdraví na státní i místní úrovni. Vyškolený personál, často pod vedením epidemiologů, řídí tento proces, který je v zásadě poměrně jednoduchý.

Pokud je u pacienta diagnostikována přenosná nemoc, ošetřující lékař to nahlásí zdravotnickým orgánům, které zahájí vyšetřování. Pracovník (kontaktní sledovač) pak hovoří s pacientem, aby zjistil, kde se pohyboval a s kým byl v kontaktu. Následně kontaktuje osoby, které mohl pacient nakazit, a celý proces se opakuje.

Význam sledování kontaktů v souvislosti s COVID-19

Během současné pandemie koronaviru kontaktní sledovač obvykle telefonicky kontaktuje člověka, u něhož byl potvrzen pozitivní test na COVID-19. Sledovač pak s tímto člověkem spolupracuje na identifikaci všech osob, se kterými se mohl nakazit.

„Sledovací systém volá každého jednotlivce, aby ho informoval o jeho statusu kontaktu, co to znamená a jaké kroky má podniknout,“ říká Jerry Wilmink, obchodní ředitel společnosti CarePredict. „Obvykle se doporučuje karanténa po dobu 14 dnů, což je inkubační doba COVID-19, a sledování případných příznaků.“

V dalším kroku sledovači kontaktují všechny identifikované osoby, aby u nich monitorovali příznaky a případně provedli testy na nákazu.

Kdo jsou kontaktní sledovači?

„Kontaktním sledovačem se může stát kdokoliv, kdo projde příslušným školením,“ uvádí Wilmink. „V současné situaci je potřeba vyškolit stovky tisíc kontaktních sledovačů, aby bylo možné dostat COVID-19 pod kontrolu. Samotná práce však nevyžaduje žádnou speciální odbornost. Základní analytické dovednosti, empatie, porozumění přenosu nemocí a význam karantény jsou pro tuto práci užitečné, nicméně stačí středoškolské vzdělání.“

Je snadno pochopitelné, proč sledování kontaktů dává smysl. Pokud dokážeme zmapovat trasu šíření nemoci, máme větší šanci izolovat ty, kteří by mohli být nakaženi, a zastavit další šíření. Jedná se o taktičtější přístup než celoplošná karanténa a cenný nástroj ke zpomalení nemoci bez nutnosti omezovat celou populaci.

V souvislosti s postupným oživováním ekonomiky někteří představitelé, například guvernér státu New York Andrew Cuomo, naznačili, že sledování kontaktů bude klíčovou součástí tohoto procesu.

„S pomocí armády vyšetřovatelů je nutné provádět sledování kontaktů, abychom pomohli omezit šíření viru,“ prohlásil Cuomo.

Potíže ručního sledování kontaktů

Sledování kontaktů v praxi bohužel není zcela přesné a stoprocentně účinné.

Především je to manuální proces založený na rozhovorech. Lidská paměť je nespolehlivá a neexistuje záruka, že si nakažený jedinec dokáže vybavit všechny lidi, s nimiž přišel do kontaktu. Navíc není možné zmapovat všechny náhodné kontakty s cizími lidmi.

Dalším závažným problémem je nedostatek personálu. S rostoucím počtem nakažených není dostatek vyšetřovatelů, kteří by dokázali efektivně sledovat kontakty. Proto většina amerických měst od sledování kontaktů v počátcích epidemie upustila.

S poklesem počtu případů se ale ruční sledování kontaktů opět stává reálnou možností. Bude důležitou součástí snah o postupné uvolňování karanténních opatření.

Digitální sledování kontaktů

Nejedná se o pandemii AIDS z 80. let ani o pandemii SARS z počátku 21. století. Podle Pew Research má více než 80 % Američanů chytrý telefon. Tyto telefony je možné využít pro sledování kontaktů.

Společnosti Apple a Google oznámily 10. dubna plán na integraci technologie sledování kontaktů do svých chytrých telefonů prostřednictvím Bluetooth Low Energy (BLE). Z důvodu obav o soukromí bude zapotřebí, aby se uživatelé k této funkci sami přihlásili. Ti, kteří tak učiní, budou moci pomocí BLE identifikovat další telefony ve své blízkosti.

„Rozsah a charakter pandemie koronaviru činí digitální sledování atraktivním řešením, zejména proto, že se koronavirus šíří rychle a často asymptomaticky,“ vysvětluje Wilmink.

Pokud se uživatel pomocí schválené aplikace pro sledování kontaktů označí jako nakažený, lze tyto informace využít ke sledování toho, s kým přišel do těsné blízkosti, aniž by musel tyto informace zadávat ručně. Data by se automaticky nahrála zdravotnickým pracovníkům, kteří by mohli kontaktovat ty, kteří měli i náhodný kontakt s nakaženou osobou.

Digitální sledování kontaktů představuje velký krok vpřed, ale není zcela spolehlivé. Opět platí, že se lidé musí k této funkci přihlásit a pravdivě uvést, že jsou infikovaní.

„Je pravděpodobné, že se objeví falešně pozitivní výsledky,“ domnívá se Piekarz. „Co když stojíte u okna restaurace dost blízko, aby aplikace pro sledování kontaktů detekovala mobilní telefony uvnitř restaurace? A jaká je pravděpodobnost, že se nakazíte od někoho, kdo byl dvě minuty od vás vzdálen šest stop?“

Navzdory těmto nedostatkům společnosti Apple a Google plánují zpřístupnit tuto technologii v květnu. Jak bude úspěšná, závisí na ochotě lidí se k ní přihlásit. Nicméně se jedná o potenciálně velký krok vpřed v boji proti šíření viru a v identifikaci těch, kteří mohli být vystaveni nákaze.

Mezitím jsou v provozu i další nástroje. Například společnost CarePredict je jednou z několika zdravotnických firem, které již vyvinuly a nasadily podobné nástroje v omezeném rozsahu. Software CarePredict je automatizovaný systém sledování kontaktů pro zařízení poskytující péči o seniory.

„Jakmile je identifikován podezřelý přenašeč,“ vysvětluje Wilmink, „možnosti sledování polohy CarePredict umožňují zařízením zjistit všechny jedince, se kterými byla infikovaná osoba v kontaktu, a také dobu trvání tohoto kontaktu.“

Díky nástrojům, jako jsou tyto, vstupuje sledování kontaktů do 21. století. V nadcházejících měsících by mělo pomoci zachraňovat životy a snižovat křivku šíření nákazy.