Evropská kosmická agentura (ESA) využívá sofistikovanou síť meziplanetárních kosmických lodí, původně určených pro mise k Marsu a Jupiteru, k provedení bezprecedentní analýzy komety 3I/ATLAS v reálném čase, zatímco prochází naší sluneční soustavou. Toto strategické nasazení nabízí jedinečnou pozorovací výhodu, která umožňuje nepřetržité studium mezihvězdného objektu i při jeho vzdalování z pohledu Země. Tato iniciativa podtrhuje rostoucí trend v průzkumu vesmíru, kde jsou stávající prostředky přizpůsobovány novým vědeckým příležitostem, čímž se maximalizuje návratnost investic do výzkumu.
3I/ATLAS, poprvé detekovaná v červenci 2025 systémem Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (ATLAS) v Chile, byla identifikována jako třetí známý objekt mimozemského původu, který prošel naší sluneční soustavou. Její výrazná, neopakující se trajektorie a vysoká rychlost – přibližně 130 000 mil za hodinu – ji odlišují od těles vázaných gravitací našeho slunce. Očekává se, že pozemní teleskopy udrží viditelnost 3I/ATLAS do září 2025, poté ji její trajektorie zavede příliš blízko ke slunci, než aby mohla být efektivně pozorována ze Země.
Překlenutí pozorovací mezery
Omezené okno pro pozorování ze Země představuje významné výzvy pro komplexní studium velikosti, složení a povrchové aktivity komety 3I/ATLAS. Tyto charakteristiky jsou klíčové pro pochopení původu a potenciálních podobností či rozdílů mezi mezihvězdnými objekty a těmi, které jsou původem z naší sluneční soustavy. K překonání těchto omezení vědci využívají flotilu planetárních misí ESA a NASA, které jsou již umístěny ve vnitřní sluneční soustavě. Tyto kosmické lodě poskytují pohled směrem ke slunci, což umožňuje nepřetržité sledování komety, jak se pohybuje mimo dosah pozorování Země.
Mezi 1. a 7. říjnem budou marsovské orbitery ESA, Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter, pozorovat 3I/ATLAS, jak prolétá v blízkosti Marsu. 3. října bude nejbližší přiblížení mezi kometou a těmito kosmickými loděmi přibližně 30 milionů kilometrů. Mise NASA Psyche, která je na cestě k asteroidu 16 Psyche, rovněž přispěje pozorováním během své cesty pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
Pozorování při perihéliu nabízejí klíčové poznatky
Od 2. do 25. listopadu se sonda ESA Jupiter Icy Moons Explorer (Juice) zaměří svými vědeckými přístroji na 3I/ATLAS. Tato pozorování jsou naplánována tak, aby začala krátce poté, co kometa dosáhne svého perihélia, bodu na své oběžné dráze nejblíže ke slunci. Tato fáze je vědecky zásadní, neboť se očekává, že intenzivní sluneční záření vyvolá nejaktivnější stav komety, což způsobí sublimaci jejích ledů a uvolnění materiálu do vesmíru.
Během tohoto období perihélia se očekává, že kometa bude obklopena zářivou kómou plynu a prachu, s patrným ohonem, který se za ní táhne. Tato zvýšená aktivita umožní přesnější měření složení komety prostřednictvím analýzy uvolněných plynů a prachových částic. Takový „chemický otisk“ je neocenitelný pro pochopení materiálového složení mezihvězdných těles.
Analýza 3I/ATLAS během její aktivní fáze perihélia má významné důsledky pro srovnávací planetologii. Zkoumáním jejího chemického složení mohou vědci zjistit, zda její složení odpovídá složení komet pocházejících z naší sluneční soustavy. Shoda by mohla naznačovat společné elementární stavební kameny napříč galaktickými planetárními systémy, zatímco odchylka by mohla naznačovat přítomnost exotických materiálů z jiného hvězdného systému. V konečném důsledku tato pozorování slibují osvětlit základní povahu mezihvězdných komet.