Obvykle se na pirátství díváme jako na opak legálních platforem, jako jsou Netflix, Hulu, Spotify nebo Prime Video. Nicméně, jak se ukazuje, za nízké ceny a vysokou kvalitu vašich oblíbených streamovacích služeb vděčíme právě digitálním pirátům.
Streamování má kořeny v pirátství
Bez pirátství by streamování v dnešní podobě nejspíš neexistovalo. Nebo by alespoň bylo v nějaké zkomolené formě. To je poměrně silné tvrzení, avšak když se podíváme na historii streamování, spojitost je víc než jasná.
Začněme u iTunes. Ačkoli iTunes není streamovací službou, jsou nejspíš prvním skutečným předchůdcem platforem jako Spotify. A hádejte co? Jejich vznik byl přímou reakcí na pirátství.
V 90. letech a na počátku 21. století nahrávací společnosti požadovaly absurdně vysoké ceny za CD. Jejich myšlenkou bylo, že pokud se lidem líbí nějaký hitový singl, zaplatí za CD 20 dolarů (což je po úpravě o inflaci asi 30 dolarů), aby singl vlastnili.
Tento obchodní model pochopitelně nemohl fungovat v digitálním prostředí. V digitálním světě si lidé mohli koupit pouze hitový singl a vyhnout se tak nákupu celého alba. Nahrávací společnosti se proto digitálním službám vyhýbaly jako čert kříži. V reakci na to se však rozmohlo pirátství. Služby P2P jako Napster zpřístupnily hudbu zdarma každému, a nahrávací průmysl se z toho dodnes nevzpamatoval.
Apple v tom viděl příležitost a vytvořil iTunes, první úspěšný obchod s digitální hudbou. Nicméně, iTunes nakonec lidi znovu přivedly k pirátství, a to kvůli svým hloupým pravidlům DRM (ochrana proti sdílení). Steve Jobs je otevřeně nenáviděl. V reakci na to se objevily služby jako Spotify a zbytek už je historie.
Rok po spuštění Spotify představil Netflix své služby pro streamování videa, především proto, aby zaplnil podobnou mezeru na trhu. DVD byly drahé (25–30 dolarů za kus) a i půjčovny videí byly nespravedlivé (nemluvě o tom, že byly nepohodlné) kvůli obrovské režii, která se s provozováním obchodu jako Blockbuster pojila.
Pirátství tlačí na kvalitu streamování
Často si stěžujeme na streamovací služby a jejich postupy. Jak streamování videa získává na oblibě, ceny předplatného rostou, knihovny streamovacích platforem se zmenšují a stále více firem vytváří exkluzivní služby. Nemluvě o tom, že se velké streamovací společnosti někdy snaží snižovat náklady na úkor uživatelského komfortu.
V roce 2018 Amazon nenápadně snížil velikost souborů Prime Video o polovinu. Pochopitelně to snížilo kvalitu Prime Video a spoustu lidí to naštvalo. Kupodivu největší (a nejrychlejší) odezva přišla právě od pirátské komunity.
Piráti, kteří mají zkušenosti s ripováním videa, potvrdili, že Amazon video skutečně zhoršil, a to kontrolou velikostí souborů a datových toků videa napříč celou platformou. Takové věci si všímají jen lidé, kteří se snaží videa ze streamovacích služeb nelegálně získávat. Následně tyto informace zveřejnili, zrušili si účty Prime a začali stahovat vysoce kvalitní verze exkluzivních videí Amazonu.
Nakonec Amazon díky tlaku pirátské komunity změnil rozhodnutí o kvalitě videa. Kvalita streamovaného videa se na Amazonu opět zvýšila pro všechny. A i když jde o konkrétní příklad, kdy pirátství vedlo k vyšší kvalitě streamování, je třeba zvážit i další, méně konkrétní případy. Stačí se podívat na nedávný (i když opožděný) zájem Netflixu, Amazonu a Hulu o 4K streamování. Piráti jsou už nějakou dobu posedlí 4K (i když veřejné torrentové servery obsahují i nekvalitní video soubory) a streamovací služby se teprve začínají chytat.
Pirátství snižuje náklady na streamování
Piráti se ale nezajímají jen o kvalitu videa. Zcela přirozeně se také zajímají o ceny. A ve světě streamování založeném na předplatném se od nás neustále očekává, že budeme platit víc za méně obsahu.
Streamovací platformy si v podstatě konkurují nabídkou exkluzivního obsahu. Tento exkluzivní obsah ovšem stojí spoustu peněz. Když jde do hry pořad jako Přátelé, firmy jsou ochotny za práva zaplatit až 100 milionů dolarů. Dává to smysl, Přátelé jsou koneckonců druhým nejoblíbenějším pořadem na Netflixu.
Ale 100 milionů dolarů je spousta peněz. Poté, co streamovací platformy utratí stovky milionů dolarů za exkluzivní obsah, jsou nuceny tyto náklady pokrýt zvýšením cen předplatného a ukončením nerentabilních smluv.
Jak asi tušíte, toto chování nutí lidi k pirátství obsahu. Pokaždé, když Netflix zdraží, používání torrentových klientů, jako je BitTorrent, roste. I když to není spravedlivá (nebo legální) reakce ze strany pirátské komunity, streamovacím platformám a mediálním korporacím to vysílá jasnou zprávu: obsah by měl být dostupný, a pokud není, nebudeme za něj platit.
To je jeden z důvodů, proč se Hulu a Disney+ tak snaží nabízet robustní a cenově dostupné služby. I když streamovací platforma musí fungovat se ztrátou, aby si přilákala zákazníky, alespoň má oddanější uživatele než její konkurenti. Časem streamovací platformy a mediální korporace možná konečně poslechnou a upustí od exkluzivních smluv, které mění streamování v novou generaci kabelové televize.
Pirátství nám umožňuje přístup k naší kultuře
Kulturně významné filmy, jako jsou Star Wars a animované klasiky od Disneyho, je nesmírně obtížné sledovat doma. Například Disneyho Sněhurka je k dispozici ke streamování pouze na Amazonu za 18 dolarů a na Vudu za 15 dolarů.
Buďme upřímní. Opravdu se vyplatí platit 15 dolarů za Sněhurku, 82 let starý film, na platformě, která sleduje neúspěšný obchodní model? Filmy jako Sněhurka jsou pro naši kulturu nesmírně důležité. Jsou základním kamenem vyprávění, animace a filmové historie. A i když si studia jako Disney zaslouží z klasických filmů nadále vydělávat peníze, běžní lidé si také zaslouží mít možnost se podílet na jejich kultuře za rozumnou cenu. Je neuvěřitelné, jak to mediální korporace nedokážou pochopit.
Naštěstí pirátství studia podněcuje k tomu, aby byly kulturně významné filmy dostupnější. Právě kvůli pirátství společnost Disney opouští koncept „Disney Vault“, aby mohla nabízet všechny své filmy za pouhých 7 dolarů měsíčně na Disney+. Není to zajímavé? Dva měsíce s celou knihovnou Disney stojí méně než kopie Sněhurky na Vudu.
Na okraj, mnoho z těchto starých, kulturně významných filmů by mělo být ve veřejné doméně. Kdyby Disney nelobboval za absurdní autorské zákony v 80. a 90. letech, měli bychom zdarma přístup k mnoha filmům z 20. století. Stejně jako nahrávací společnosti i filmová studia prakticky podpořila pirátství tím, že kulturní základní kameny proměnila v exkluzivní a drahé komodity. Skutečnost, že pirátství pomáhá srovnávat podmínky, je ironická a zároveň hluboce uspokojivá. Doufáme, že v budoucnu už pirátství nebude potřeba, ale prozatím drží věci pod kontrolou.