Model architektury protokolu TCP/IP – jak to funguje?

Photo of author

By etechblogcz

Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) je klíčovým souborem pravidel, které umožňují počítačům vzájemně komunikovat a propojovat se.

Na internetu naleznete mnoho zdrojů, které detailně popisují TCP/IP. Co tedy nabízí tento článek nového?

Tento text se zaměřuje na shrnutí klíčových informací, které vám umožní rychle pochopit podstatu TCP/IP a případně se do tématu ponořit hlouběji.

Historie modelu TCP/IP

Model TCP/IP je základem pro pochopení počítačových sítí a pravděpodobně jste se s ním setkali, pokud jste studovali informatiku nebo IT.

Nejde o další akademickou publikaci. Rádi bychom vám ale stručně představili historii TCP/IP, která je srozumitelná i pro ty, kdo se nepovažují za technicky zdatné.

Stručně řečeno:

V 70. letech Vint Cerf a Bob Kahn navrhli model TCP/IP, jehož cílem bylo zlepšit komunikaci mezi počítači v sítích.

Před tímto modelem existovaly protokoly jako Network Control Protocol a 1822 Protocol.

V téže době se i další odborníci a organizace snažili vyvinout komunikační protokol, který by umožnil propojení počítačů po celém světě.

Jedním z takových modelů byl OSI (Open Systems Interconnection). Ačkoliv pomohl lépe pochopit proces vytváření sítí, nebyl ideální pro praktické použití.

Pokud vás zajímají detaily, máme k dispozici užitečný materiál o vrstvách modelu OSI.

Celkově se však model TCP/IP prosadil jako standardní komunikační protokol, zatímco model OSI se používá spíše jako teoretický referenční rámec.

Vlastně je to díky TCP/IP, že máte rychlý a spolehlivý přístup k webovým stránkám a dalším online službám. Představte si, jak by to vypadalo bez něj!

Nyní, když máte základní přehled, podívejme se na některé technické detaily.

Rozdíl mezi TCP a IP

Pro pochopení modelu TCP/IP je zásadní rozlišovat mezi TCP a IP. Jsou to dva samostatné protokoly.

Internetový protokol (IP) definuje pravidla pro odesílání datových paketů na správné místo. Každé zařízení připojené k síti má přidělenou IP adresu, která funguje jako adresa doručení.

IP adresy jsou podobné telefonním číslům. Více informací najdete v našem průvodci IP adresami.

IP samotný nedokáže zajistit, že pakety dorazí v požadovaném pořadí. Zde přichází na řadu TCP, který zajistí, že pakety dorazí ve správné sekvenci a ověří, zda byly správně doručeny.

Celkově je tedy TCP zodpovědný za spolehlivý přenos dat.

Klíčové vlastnosti modelu TCP/IP

Model TCP/IP se stal dominantním díky svým vlastnostem, které umožnily jeho rychlé přijetí.

Mezi jeho hlavní výhody patří:

  • Jednoduché propojení různých typů počítačů.
  • Možnost uspořádat datové pakety tak, aby zprávy dorazily správně i při přetížení sítě.
  • Podpora kontroly chyb, což zvyšuje spolehlivost.
  • Flexibilní architektura vhodná pro sítě všech velikostí.
  • Škálovatelnost díky architektuře klient-server.
  • Podpora různých protokolů pro různé účely.
  • Snadná komunikace mezi různými platformami.
  • Schopnost fungovat nezávisle.

Čtyři vrstvy modelu TCP/IP

Na rozdíl od sedmivrstvého modelu OSI má TCP/IP čtyři vrstvy:

  • Přístup k síti
  • Internetová
  • Transportní
  • Aplikací

Poznámka: Data mohou procházet těmito vrstvami shora dolů i naopak, v závislosti na tom, zda se odesílají nebo přijímají. Pro pochopení toku dat je nutné znát funkce každé vrstvy.

#1. Vrstva přístupu k síti

Tato nejnižší vrstva se zabývá fyzickým připojením a přenosem dat mezi počítači. Tedy způsobem, jakým se data fyzicky přenášejí.

Zahrnuje například přenosové médium (optické kabely, bezdrátové sítě), strukturu datových paketů a převod IP adres na fyzické adresy používané v síti.

Zahrnuje tedy veškerou technickou infrastrukturu sítí, včetně ovladačů zařízení a kabeláže.

Protokol RFC 826 (Address Resolution Protocol), který převádí IP adresy na ethernetové adresy, je součástí této vrstvy.

Vrstva přístupu k síti je pro uživatele skrytá a tvoří páteř celého modelu.

#2. Internetová vrstva

Internetová vrstva se stará o tok dat tak, aby komunikace byla rychlá a přesná.

Data jsou seskupena do IP datagramů, které obsahují zdrojovou a cílovou adresu. Tato vrstva se stará o směrování dat, určování optimální trasy a logické adresování.

Zajišťuje správu adres jak na straně odesílatele, tak na straně příjemce.

Jelikož obsahuje adresy zdroje a cíle, musí zajistit, že datové pakety dorazí správně a v požadovaném pořadí.

#3. Transportní vrstva

Transportní vrstva má podobnou funkci jako doručovací služba, jako je Amazon. Je zde také přítomen firewall.

Často se nazývá vrstvou hostitel-hostitel a jejím cílem je zajistit integritu dat mezi koncovými body a umožnit obousměrnou komunikaci.

Zajišťuje, že datové pakety dorazí na místo určení rozdělením dat do segmentů. Také se stará o to, aby aplikační vrstva obdržela celou zprávu pomocí potvrzení.

Při odesílání dat z aplikační vrstvy se zaměřuje na množství dat, jejich pořadí a cílovou adresu. Při přijímání zpráv z aplikační vrstvy pomáhá s rozdělením dat do segmentů a kontrolou chyb.

V této vrstvě fungují protokoly jako TCP a UDP, aby bylo zajištěno spolehlivé připojení.

#4. Aplikační vrstva

Tato nejvyšší vrstva se stará o interakci aplikace s uživatelem. Aplikace nebo programy používáme k výměně dat, jako jsou zprávy, webové prohlížeče a e-mailové klienty.

Zahrnuje uživatelské rozhraní a služby aplikace. Probíhají zde procesy jako šifrování, dešifrování, komprese a dekomprese. Tato vrstva také formátuje zprávy pro transportní vrstvu, aby byly správně odeslány (a přijaty/interpretovány přijímací aplikací).

Protokoly jako DNS, HTTP, FTP a SMTP fungují v této vrstvě a zajišťují, že data jsou úspěšně odeslána/přijata v síti.

Jak funguje TCP/IP?

TCP/IP umožňuje spolehlivý přenos dat mezi počítači.

Funguje tak, že data rozdělí do paketů a ty pak přeskupí do smysluplného celku na straně příjemce.

Koncept datových paketů lze přirovnat k dílkům skládačky, kde dostupnost všech dílků umožňuje složit celý obraz.

Rozdělení zprávy do datových paketů zajišťuje spolehlivost a přesnost. Každý paket může putovat jinou cestou, aby se zajistilo, že dorazí na místo určení.

Pokud by byla zpráva odeslána jako celek, při případné chybě by došlo ke ztrátě celé zprávy a bylo by nutné ji odeslat znovu.

Čtyřvrstvý model pomáhá lépe pochopit proces přenosu dat.

Při odesílání dat z počítače data projdou všemi čtyřmi vrstvami v určitém pořadí, kde jsou rozděleny na menší části/balíčky a odeslány (Vrstva 1 → Vrstva 4).

Na přijímacím počítači se pak data opět sestaví a projdou stejnými vrstvami v opačném pořadí (Vrstva 4 → Vrstva 1).

Další běžné internetové protokoly

TCP/IP obsahuje klíčové protokoly, které umožňují fungování internetu.

Mezi standardní internetové protokoly patří HTTP, HTTPS, FTP, POP3 a SMTP.

  • HTTP (Hypertext Transfer Protocol) umožňuje webovému prohlížeči komunikovat s webovým serverem pro načítání informací.
  • HTTPS (HTTP Secure) poskytuje šifrované připojení k webovému serveru, čímž chrání spojení před narušením.
  • FTP (File Transfer Protocol) umožňuje přenos souborů mezi servery nebo ze serveru do počítače.
  • POP3 (Post Office Protocol 3) umožňuje e-mailovému klientovi stahovat e-maily ze serveru, které lze prohlížet i offline.
  • SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) umožňuje odesílání a přijímání e-mailů.

TCP/IP je standard, ale není vždy nejlepší

Výhody tohoto modelu převyšují jeho nevýhody. Je však nutné si uvědomit, že nastavení TCP/IP je složité, nemusí být vhodné pro menší sítě a jeho protokoly není snadné nahradit.

Někdy nemusí být vrstvy popsány nejlepším možným způsobem, a proto se model OSI stále používá pro lepší pochopení celého procesu.

Navzdory všem nevýhodám, TCP/IP stále drží krok s většinou klíčových požadavků a umožňuje nám co nejrychleji odesílat/přijímat informace.