Německá ekonomika se v současné době nachází ve složitém období, které je charakterizováno ostřejším, než se očekávalo, poklesem vývozu v květnu a přetrvávajícími problémy napříč klíčovými sektory. Přestože robustní exportní motor země zůstává základním kamenem jejího hospodářství, nedávná obchodní data, zejména ta týkající se kritického amerického trhu, podtrhují zvýšenou citlivost na vnější tlaky, včetně probíhajících jednání o clech.
- Květnový německý export klesl meziměsíčně o 1,4 %, zatímco dovoz se snížil o 3,8 %.
- Obchodní bilance Německa se v květnu zlepšila na 18,4 miliardy eur.
- USA zůstávají hlavním cílem německého zboží, přičemž hrozí zavedení 50% cel s klíčovým termínem 1. srpna.
- EU navrhuje 10% základní clo na svůj vývoz do USA, ale usiluje o výjimky pro konkrétní sektory.
- Německo v posledních dvou letech zaznamenalo záporný růst HDP kvůli problémům s energiemi, produktivitou a infrastrukturou.
- Vláda schválila změnu ústavní „dluhové brzdy“ pro výdaje na obranu a zřídila mimorozpočtový fond ve výši 500 miliard eur na rozvoj infrastruktury.
Dynamika obchodu a vztahy s USA
Nejnovější údaje Spolkového statistického úřadu odhalují meziměsíční pokles německého exportu v květnu o 1,4 %, který navazuje na dubnový propad o 1,6 %. Dovoz se ve stejném období snížil o 3,8 %. Navzdory těmto měsíčním poklesům celoroční obrázek ukázal růst exportu o 0,4 % a dovozu o 4,2 %. V důsledku toho se německá obchodní bilance v květnu zlepšila na 18,4 miliardy eur, oproti 15,7 miliardy eur v dubnu.
Výrazným faktorem ovlivňujícím tento obchodní výkon je vyvíjející se vztah se Spojenými státy. Data naznačují významný pokles německých dodávek do USA po dřívějším „celním předzásobení“, které dočasně navýšilo exportní čísla v únoru a březnu. Navzdory tomuto nedávnému zpomalení zůstávají USA primární destinací pro německé zboží. Jako součást Evropské unie se Německo aktivně angažuje s Trumpovou administrativou, aby odvrátilo hrozbu 50% cla na své zboží, přičemž se blíží kritický termín 1. srpna. Dříve bylo uvaleno 20% clo, které bylo následně dočasně pozastaveno. Současné diskuse naznačují, že EU by mohla souhlasit s 10% základním clem na svůj vývoz do USA, přičemž by obhajovala specifické výjimky pro jednotlivé sektory ke zmírnění zátěže. Kromě toho EU čelí samostatným clům, včetně 25% cla na automobily a autodíly a 50% cla na vývoz oceli a hliníku, což Brusel nutí usilovat o příznivější zastřešující obchodní rámec. Průmyslové sdružení VDA oznámilo podstatný dopad na automobilový sektor, přičemž německý export automobilů do USA poklesl v dubnu o 13 % a v květnu o 25 % meziročně.
Širší ekonomické překážky a reakce politiky
Kromě složitostí v obchodě se německá domácí ekonomika v posledních letech potýkala s několika překážkami. Země se vyrovnávala s dopady evropského prudkého nárůstu cen energií, spolu s výzvami, jako je utlumená produktivita a nedostatečné investice do infrastruktury. Tato souhra faktorů přispěla k negativnímu růstu HDP v posledních dvou letech. Joachim Nagel, šéf Deutsche Bundesbank, varoval, že dodatečná obchodní cla by mohla Německo letos posunout k další ekonomické kontrakci. Podobný názor vyjádřil i Carsten Brzeski, globální ředitel makroekonomického výzkumu ING Research, který poznamenal, že „s dostupnými tvrdými makro daty za první dva měsíce druhého čtvrtletí se německá ekonomika zdá být připravena na další stagnaci nebo dokonce malou kontrakci.“ Zatímco průmyslová výroba zaznamenala v květnu mírný meziměsíční nárůst o 1,2 %, následovala po dubnovém poklesu o 1,6 %, a tento nárůst je považován za nedostatečný k vyrovnání očekávaného tlaku z obchodu a poklesů maloobchodních tržeb (-1,6 % meziměsíčně v květnu) a stavební činnosti.
V reakci na tyto mnohostranné výzvy německá vláda zahájila strategická fiskální opatření zaměřená na posílení ekonomiky a infrastruktury. Berlín nedávno schválil ústavní změnu pravidla „dluhové brzdy“, která osvobozuje výdaje na obranu přesahující 1 % HDP od limitů zadlužování. Kancléř Friedrich Merz formuloval ambiciózní cíl zvýšit vojenské výdaje na 3,5 % hrubého domácího produktu do roku 2029. Kromě toho vláda zřídila mimořádný fond ve výši 500 miliard eur vyhrazený na rozvoj infrastruktury, což je krok, od něhož se očekává stimulace obchodní aktivity a poskytnutí klíčového impulsu pro hospodářské oživení.