Projekt OpenAI „Stargate“ představuje monumentální posun ve vývoji umělé inteligence, který upřednostňuje hrubou výpočetní sílu před postupnými softwarovými vylepšeními. Společnost pod vedením Sama Altmana provádí masivní výstavbu infrastruktury, která zahrnuje budování rozsáhlých datových center vyžadujících obrovské množství elektřiny, vody a pokročilých síťových schopností. Tento průmyslový přístup je klíčový pro snahu OpenAI o dosažení umělé obecné inteligence (AGI) a její ambicióznější vize umělé superinteligence (ASI), systémů připravených překonat lidské schopnosti prakticky ve všech ekonomicky cenných úkolech.
Rozsah tohoto úsilí byl zdůrazněn během nedávné mediální akce v Abilene v Texasu, kde OpenAI představilo zlomek svého pokroku. Altman zdůraznil, že současná infrastruktura je pouze předehrou k mnohem větším plánům. Společnost ve spolupráci s Oracle oznámila rozšíření svého zařízení v Abilene a plány na několik dalších masivních komplexů datových center po celých Spojených státech. Tyto iniciativy společně představují investici v řádu stovek miliard dolarů, což podtrhuje významný kapitálový závazek potřebný k pohonu revoluce v oblasti AI.
Klíčovým ukazatelem této rozvíjející se infrastruktury AI je elektrická kapacita, přičemž OpenAI cílí na 10 gigawattů do konce roku 2025 pro svá místa Stargate. Tato hodnota je zástupným ukazatelem pro samotný objem dostupné výpočetní síly, což naznačuje posun od počítání jednotlivých čipů k měření agregované spotřeby energie obrovských flotil procesorů. Interní komunikace Altmana odhalují ještě odvážnější dlouhodobý cíl: dosažení kapacity 250 gigawattů do roku 2033. Tento cíl je mimořádný, blíží se čtvrtině celkové kapacity výroby elektřiny v USA, a zahrnuje nejen energii, ale celý průmyslový ekosystém potřebný k její podpoře.
Imperativ průmyslových výpočtů
Aby byly tyto ambiciózní cíle realizovány, OpenAI formalizuje své úsilí v oblasti průmyslových výpočtů. Toto oddělení, vedené Peterem Hoeschelem, podléhá prezidentovi Gregu Brockmanovi a jeho posláním je rychle nasadit využitelnou výpočetní kapacitu v bezprecedentním měřítku. Altman popsal průmyslové výpočty jako „novou klíčovou sázku“ pro OpenAI, podobně jako jeho výzkum, vývoj vlastních čipů nebo robotické iniciativy. Finanční dopady jsou značné, odhady naznačují, že v průběhu času budou zapotřebí biliony dolarů, což vyžaduje širokou podporu z celé organizace a potenciální externí partnerství.
Historické paralely a společenské dopady
Samotná velikost infrastrukturních plánů OpenAI vyvolává srovnání s historickými inženýrskými a průmyslovými počiny, jako je Hooverova přehrada. Sám Altman přirovnal tyto plány k vývoji továren na letadla a programu Apollo, čímž zdůraznil složité průmyslové ekosystémy, které jsou základem transformačních technologických skoků. Interpretace těchto plánů je však rozdělena. Příznivci je považují za nezbytnou investici k dosažení průlomů v oblasti AI a k udržení konkurenční výhody v tom, co někteří popisují jako novou „studenou válku“ v oblasti AI. Skeptici však vyjadřují obavy z obrovského přidělování zdrojů, potenciálu centralizované moci a otázek týkajících se etických a společenských dopadů takto rychlé výstavby.
Klíčovým aspektem této revoluce v oblasti AI je veřejné povědomí. Rozsáhlá infrastruktura budovaná napříč velkými technologickými společnostmi přetváří energetické sítě, využití půdy a trhy práce po celém světě, přestože základní fyzický rozsah a nároky na zdroje zůstávají pro širokou veřejnost často neprůhledné. Sám Altman si tuto mezeru uvědomuje a uvádí, že účelem akcí, jako byla ta v Abilene, je pomoci lidem pochopit fyzickou manifestaci AI, posunout se za uživatelskou zkušenost produktů, jako je ChatGPT, ke složité průmyslové realitě, která je umožňuje. Důsledky této průmyslové revoluce v oblasti AI si zaslouží pečlivé zvážení jejích nákladů a přínosů, což je dialog, který je stále ve svých počátcích.