Narůstající počet ekonomů a finančních lídrů bije na poplach kvůli eskalujícímu rozpočtovému deficitu USA, který dosáhl úrovní označovaných za kritické. Tato fiskální trajektorie, výrazně se odchylující od historických norem, signalizuje potenciální dlouhodobou nestabilitu pro ekonomiku, kapitálové trhy a dokonce i národní bezpečnost, což vede k výzvám k naléhavé rekalibraci politik.
- Americký rozpočtový deficit přesahuje 6 % HDP.
- Současný deficit představuje 63% nárůst oproti padesátiletému průměru.
- Ray Dalio odhaduje 50% pravděpodobnost finančního traumatu v USA do tří let.
- V roce 2024 překročily úrokové platby z amerického dluhu výdaje na obranu.
- Penn Wharton Budget Model odhaduje méně než dvě desetiletí na nápravu fiskálního kurzu USA před hrozbou bankrotu.
Projekce institucí včetně Yale, Whartonu a Kongresového rozpočtového úřadu (CBO) naznačují, že rozpočtové plány prezidenta Donalda Trumpa by měly v příštím desetiletí přidat k národnímu dluhu biliony dolarů. Deficit v běžném fiskálním roce, který již přesahuje 6 % HDP, představuje zarážející 63% nárůst oproti padesátiletému průměru – znepokojivou anomálii vzhledem k absenci velké války nebo ekonomické krize, které by historicky takové úrovně odůvodňovaly. Tato situace podtrhuje hluboce zakořeněnou strukturální nerovnováhu, spíše než cyklický pokles.
Významné finanční osobnosti vydávají stále ostřejší varování. Ray Dalio, zakladatel Bridgewater Associates, naznačuje, že USA vykazují „klasické znaky“ pozdní fáze dluhového cyklu, přičemž přiřazuje 50% pravděpodobnost finančního traumatu do tří let s přímými dopady na trh. Zatímco Dan Ivascyn z PIMCO se domnívá, že okamžitá krize důvěry je nepravděpodobná, firma preventivně diverzifikuje portfolia pryč od amerických státních dluhopisů jako opatření proti intenzifikujícím se strukturálním rizikům. Ed Yardeni, který razil termín „dluhopisoví vigilanti“, poznamenává, že ačkoliv trh dosud nereagoval s viditelnou silou, očekává se, že tito investoři vynutí fiskální disciplínu, jakmile to bude považováno za nezbytné.
Ekonomické dopady přesahují pouhý sentiment trhu. Navzdory potenciálním krátkodobým přínosům z daňových škrtů a zvýšených vládních výdajů, experti varují před přetrvávající inflací a zvýšenými úrokovými sazbami. Toto prostředí riskuje vytlačování soukromých investic, což brzdí dlouhodobý ekonomický růst. Maya MacGuineas z Výboru pro zodpovědný federální rozpočet zdůrazňuje, že bobtnající úrokové platby z národního dluhu stále více odčerpávají zdroje z jiných kritických oblastí, což závažně omezuje schopnost vlády reagovat na budoucí mimořádné události.
Geopolitické a obranné dopady
Rostoucí dluh představuje také významná geopolitická rizika. Admirál Mike Mullen, bývalý předseda Sboru náčelníků štábů, proslule označil deficit za „největší hrozbu pro národní bezpečnost“ s odkazem na jeho omezení výdajů na obranu. Historik Niall Ferguson to potvrzuje a předpovídá pokles globálního vlivu USA, pokud fiskální nerovnováha přetrvá. V roce 2024 Spojené státy překročily znepokojivou hranici, kdy úrokové platby z jejich dluhu převýšily výdaje na obranu. Tento vývoj vyvolává obavy mezi hlavními věřiteli, jako jsou Čína a Japonsko, jejichž potenciální pochybnosti o fiskálním zdraví USA by mohly uspíšit globální finanční nestabilitu.
Penn Wharton Budget Model odhaduje, že USA mají méně než dvě desetiletí na to, aby napravily svůj fiskální kurz, než budou čelit potenciálnímu bankrotu. Zatímco tisk peněz by mohl odvrátit okamžitý bankrot, takové opatření by pravděpodobně vyvolalo nekontrolovanou inflaci a závažnou geopolitickou krizi, což podtrhuje naléhavost řešení strukturálního deficitu komplexními politickými reformami.