V technologickém sektoru se rozhořela významná kontroverze, soustředěná na obvinění velkých společností z jejich údajné účasti na konfliktu v Gaze. Tento spor, zdůrazněný zprávou Organizace spojených národů, vyvolal silnou odezvu u lídrů v oboru a podtrhuje rostoucí kontrolu, jíž čelí globální korporace ohledně svých geopolitických angažmá a etiky dodavatelských řetězců. Dialog přesahuje operativní zájmy a dotýká se hlubokých etických a humanitárních rozměrů, které zpochybňují tradiční hranice korporátní odpovědnosti.
- Zpráva OSN z června obvinila společnosti Google, Alphabet a Amazon z profitování z „izraelské ekonomiky ilegální okupace, apartheidu a genocidy“.
- Klíčovým příkladem je kontrakt společnosti Alphabet „Project Nimbus“ v hodnotě 1,2 miliardy dolarů, poskytující infrastrukturu izraelské armádě po událostech ze 7. října 2023.
- Spoluzakladatel Googlu Sergey Brin zprávu OSN interně odsoudil jako „průhledně antisemitskou“ a aplikaci termínu „genocida“ považoval za „hluboce urážlivou“.
- Autorka zprávy, Francesca Albanese, čelí sankcím od Ministerstva zahraničí USA kvůli „ilegálním a hanebným snahám“ o vyprovokování akcí u Mezinárodního trestního soudu.
- Brinovy poznámky vyvolaly v Googlu „rozrušení a zmatek“ mezi zaměstnanci, kteří již dříve protestovali proti smlouvě společnosti s izraelskou armádou.
Obvinění ze zprávy OSN
Katalyzátorem této nedávné debaty byla zpráva vydaná v červnu nezávislým expertem OSN. Tato zpráva konkrétně obvinila Google a jeho mateřskou společnost Alphabet, spolu s dalšími technologickými giganty jako Amazon, z profitování z toho, co označila jako „izraelskou ekonomiku ilegální okupace, apartheidu a nyní genocidy“ proti Palestincům v Gaze. Jádro těchto obvinění směřuje k poskytování kritických cloudových a AI technologií izraelské vládě a armádě. Zvláště byl zdůrazněn kontrakt společnosti Alphabet „Project Nimbus“ v hodnotě 1,2 miliardy dolarů jako klíčový příklad, který poskytuje nezbytnou infrastrukturu izraelské armádě po událostech ze 7. října 2023.
Ostrá reakce Sergeje Brina
Sergey Brin, spoluzakladatel Googlu, vehementně odsoudil zprávu OSN na interním firemním fóru. OSN v souvislosti s těmito záležitostmi označil za „průhledně antisemitskou“ a aplikaci termínu „genocida“ na Gazu považoval za „hluboce urážlivou“ pro židovské lidi, kteří zažili historické genocidy. Mluvčí Brina zopakoval, že jeho komentáře byly přímou reakcí na zprávu, kterou považoval za „očividně zaujatou a zavádějící“, což odráží silný korporátní postoj proti charakteristice OSN.
Kontroverze kolem autorky zprávy a reakce USA
Autorka zprávy, Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území, je sama o sobě kontroverzní postavou, která si vysloužila kritiku od mnoha národů za údajné antisemitské poznámky. Její zpráva se zasazovala o sankce proti „subjektům a jednotlivcům zapojeným do aktivit, které mohou ohrozit Palestince“, a naléhavě vyzývala korporace k ukončení obchodních aktivit a vztahů přispívajících k porušování lidských práv a k úhradě reparací. V reakci na to Ministerstvo zahraničí USA oznámilo sankce proti Albaneseové, s odkazem na její „ilegální a hanebné snahy o vyprovokování akcí Mezinárodního trestního soudu proti americkým a izraelským úředníkům, společnostem a vedoucím pracovníkům“, přičemž tvrdilo, že takové akce představují „politickou a ekonomickou válku“, která ohrožuje národní zájmy. Mise USA při OSN se již dříve postavila proti prodloužení jmenování Albaneseové s odkazem na „dlouholetý vzor virulentního antisemitismu a neúprosné antiizraelské zaujatosti“.
Dopad na zaměstnance a objasnění ze strany OSN
Interně Brinovy poznámky údajně způsobily „rozrušení a zmatek“ mezi některými zaměstnanci Googlu. Tato interní reakce není izolovaná, neboť zaměstnanci Googlu již dříve protestovali proti smlouvě společnosti s izraelskou armádou, přičemž Google obviňovali z umožňování akcí proti Palestincům v Gaze. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) objasnil, že ačkoliv Albaneseová pracuje pod záštitou OSN, slouží dobrovolně a nezávisle a její názory nutně nereprezentují názory OSN nebo OHCHR. Tato probíhající situace podtrhuje složité výzvy, jimž čelí globální technologické firmy při navigaci v geopolitických konfliktech, balancování komerčních zájmů s etickými ohledy a očekáváními zúčastněných stran.