Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavádí významnou novou obchodní politiku, která spočívá v zavedení dodatečných cel na země považované za sladěné s ekonomickými a geopolitickými cíli bloku BRICS. Tato strategická rekalibrace, oznámená uprostřed summitu BRICS, podtrhuje potenciální posun v dynamice globálního obchodu a nutí země po celém světě přehodnotit svá ekonomická spojenectví a obchodní postoje.
- Nová obchodní politika Trumpovy administrativy cílí na země sladěné s BRICS.
- Zavádí se dodatečné 10% clo na dovoz z těchto zemí.
- Oficiální oznámení celních sazeb je naplánováno na 9. červenec, platnost od 1. srpna.
- Původní vyšší cla z 2. dubna se vrátí pro přibližně 100 menších obchodních partnerů, pokud nedojde k dohodě.
- Možnost prodloužení lhůt pro země prokazující pokrok v jednáních.
Nová obchodní politika a její jádro
Jádrem této nové směrnice je zavedení dodatečného 10% cla na dovoz z jakéhokoli země, která je vnímána jako podporující to, co prezident Trump nazval „protiamerickou politikou“ skupiny BRICS. „Z této politiky nebudou žádné výjimky,“ uvedl Trump prostřednictvím svého účtu na Truth Social. Toto prohlášení přišlo v době, kdy se lídři zemí BRICS – Ruska, Číny, Brazílie, Jihoafrické republiky, Indie, Egypta, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Etiopie, Íránu a Indonésie – sešli na svém posledním summitu v Brazílii, fóru, které popisují jako platformu pro „politickou a diplomatickou koordinaci“ mezi zeměmi globálního Jihu.
Harmonogram implementace a dřívější opatření
Po oznámení této politiky jsou rozesílány podrobné dopisy, které specifikují celní sazby pro jednotlivé země a lhůty pro vyjednávání, přičemž cílovým datem pro oficiální oznámení je 9. červenec. Nové, zvýšené sazby mají vstoupit v platnost 1. srpna. Ministr obchodu Lutnick potvrdil implementaci k 1. srpnu a poznamenal, že prezident Trump „aktuálně stanovuje sazby a dojednává dohody“. Dříve, v dubnu, administrace nastínila základní sazbu 10 % na většinu dovozů, s potenciálními dodatečnými cly dosahujícími až 50 % na určité produkty, jejichž implementace byla dříve odložena na 9. červenec, aby se usnadnily obchodní diskuse.
Dopady na globální trhy a diplomatické snahy
Tato celní opatření již vyprovokovala mezinárodní obchodní spory a rozkolísala globální finanční trhy. Vlády po celém světě nyní aktivně hledají ochranná opatření nebo usilují o nové bilaterální a multilaterální obchodní dohody. Americký ministr financí Bessent naznačil, že se brzy očekávají významná obchodní oznámení, což podtrhuje produktivní diskuse s Evropskou unií. Bessent také sdělil, že přibližně 100 menších obchodních partnerů bude informováno, že nedosažení dohody by mělo za následek, že se jejich cla vrátí na vyšší úrovně dříve stanovené pro 2. duben, s platností od 1. srpna. „Pokud se věci neposunou, pak se 1. srpna bumerangově vrátíte na úroveň cel z 2. dubna,“ varoval.
Flexibilita a budoucí vyhlídky
Navzdory přísným lhůtám může existovat určitá flexibilita pro státy prokazující skutečný pokrok v jednáních. Kevin Hassett, šéf Národní ekonomické rady Bílého domu, naznačil, že prodloužení lhůty po 1. srpnu by mohlo být zváženo, pokud budou jednání úspěšně pokračovat. Prezident Trump údajně vyjádřil optimismus ohledně nadcházející obchodní dohody s Indií a Evropskou unií, zatímco ohledně potenciálního paktu s Japonskem si zachoval skepticismus. V jihovýchodní Asii se Thajsko proaktivně zapojilo, aby potenciálně odvrátilo významné 36% clo, což odráží naléhavost mezi národy v orientaci v této vyvíjející se globální obchodní krajině.