Trumpova administrativa spustila ambiciózní „Akční plán“ zaměřený na upevnění vedoucího postavení USA v oblasti umělé inteligence. Tato strategie je připravena vyvolat významné právní a technické výzvy. Tato iniciativa, která následuje po zrušení klíčových předchozích politik v oblasti AI, klade důraz na urychlení rozvoje domácí AI infrastruktury, rozšíření exportu technologií a, co je nejkontroverznější, nařízení o eliminaci ideologické zaujatosti ze základních AI modelů. Tyto směrnice odrážejí jasný záměr přetvořit regulační a operační prostředí pro vývoj a nasazení AI ve Spojených státech.
- Trumpova administrativa spustila „Akční plán“ pro upevnění lídrovství USA v AI.
- Cílem je zrychlení domácí AI infrastruktury a exportu technologií, s důrazem na odstranění ideologické zaujatosti AI modelů.
- Vláda USA bude spolupracovat pouze se systémy AI ztělesňujícími „pravdu, spravedlnost a přísnou nestrannost“.
- Plán usiluje o odstranění právních překážek, včetně státních regulací a autorských práv, které brání inovacím.
- Nařízení vyžadující algoritmy bez zaujatosti pro federální zakázky čelí potenciálním ústavním žalobám, zejména kvůli diskriminaci názorů.
Prezident Trump vyjádřil postoj administrativy během AI summitu ve Washingtonu, D.C., když prohlásil, že vláda USA se bude od nynějška angažovat pouze se systémy AI, které ztělesňují „pravdu, spravedlnost a přísnou nestrannost“. Plán se rovněž snaží odstranit stávající právní překážky, včetně státem specifických regulací AI, environmentálních ustanovení a autorských zákonů, které jsou vnímány jako brzdící inovace a nasazení AI.
Výzvy pro algoritmickou neutralitu
Ústředním bodem sporu a pravděpodobným cílem soudních sporů je prezidentské nařízení vyžadující algoritmy bez zaujatosti. Toto nařízení zakazuje federálním agenturám pořizovat technologie AI, které jsou vnímány jako napuštěné stranickou zaujatostí nebo ideologickými programy. Odborníci na ústavní právo a technologie předvídají významné právní překážky, zejména v souvislosti s výzvami podle Prvního dodatku ústavy týkajícími se diskriminace názorů. Mark Lemley, profesor technologického práva na Stanfordově univerzitě, komentoval vnitřní obtížnost, když prohlásil: „Jakékoli prezidentské nařízení, které si nárokuje vyžadovat neutralitu u AI, nerozumí tomu, jak AI funguje.“ Dále varoval, že odepření vládních zakázek vývojářům na základě názorů obsažených v jejich technologiích by mohlo vyvolat ústavní spory.
Technologická právnička Star Kashman zopakovala tyto obavy a zdůraznila, že zatímco koncept nezaujaté AI je teoreticky přitažlivý, jeho praktická implementace by vážně omezila užitečnost systémů AI, zvláště v jejich současné fázi vývoje. Kashman vysvětlila, že všechny systémy AI inherentně nesou zaujatosti, převážně proto, že jsou trénovány na rozsáhlých datových souborech sestavených z obsahu generovaného lidmi z celého internetu. Jelikož lidští tvůrci nevyhnutelně propůjčují své práci vlastní zaujatosti, tyto se následně odrážejí v modelech AI, které tyto informace zpracovávají. Kromě toho se nařízení administrativy zdají penalizovat společnosti na základě subjektivních interpretací ideologických sklonů jejich systémů AI nebo jejich trénovacích datových souborů, což vyvolává složité otázky o tom, kdo určuje standard pro „zaujatost“ a co představuje „pravdu“ v algoritmickém kontextu.
Ambiciózní rozsah akčního plánu administrativy v oblasti AI, zejména jeho kontroverzní postoj k algoritmické neutralitě, připravuje půdu pro vleklé právní bitvy. Tyto spory by mohly významně ovlivnit budoucí trajektorii vývoje AI, veřejné zakázky a širší technologické a ekonomické prostředí ve Spojených státech.