Cloudové technologie představují rozsáhlejší problematiku, než si mnozí uvědomují. Jejich dopad se neprojevuje jen v podnikatelském prostředí, kde nahradily dřívější lokální servery efektivnějšími řešeními mimo firemní prostory. I běžný uživatel se setkává s prvky cloudových datových center, aniž by si to možná uvědomoval, například u služeb jako Fotky Google nebo Netflix. Zdá se ale, že na obzoru je další revoluční změna.
Hovoří se o takzvaném edge computingu. Tento inovativní přístup v IT se snaží přesunout vzdálená datová centra blíže k uživatelům, kteří je skutečně využívají. Je to řešení ideální zejména pro aplikace s vysokými nároky na rychlost odezvy, kde je nízká latence klíčová. Pojďme si přiblížit, o co se jedná.
Historický pohled: Od serverů k okrajům sítě
Abychom lépe pochopili význam edge computingu, je užitečné podívat se na jeho historický kontext. Začneme tedy od samého počátku.
Dříve bylo firemní IT statickou záležitostí. Zaměstnanci pracovali v kancelářích, kde u svých stolů trávili dlouhé hodiny. Proto bylo logické, aby jejich data a důležité aplikace byly umístěny poblíž. Společnosti umísťovaly servery do prostor ve svých budovách nebo si pronajímaly prostor v místních datových centrech.
Situace se ale změnila. Lidé začali stále více pracovat z domova. Firmy rostly a otevíraly pobočky v dalších městech a zemích. Lokální server přestal dávat smysl, zvláště s ohledem na rapidní nárůst spotřebitelského využití internetu. Pro technologické firmy bylo obtížné škálovat, když musely každou chvíli nakupovat, instalovat a spravovat nové servery.
Cloudové služby, jako Microsoft Azure a Amazon Web Services (AWS), tyto problémy vyřešily. Firmy si mohly pronajímat serverový prostor a rozšiřovat své kapacity podle potřeby.
Problém s cloudem v jeho současné podobě je jeho centralizace. Poskytovatelé jako Amazon, Microsoft a Google sice mají datová centra po celém světě, ale často se nacházejí stovky, ne-li tisíce kilometrů od svých zákazníků.
Například, pokud jste v Edinburghu ve Skotsku, nejbližší datové centrum AWS je v Londýně, což je vzdálenost asi 530 kilometrů. Naopak, pokud jste v Lagosu v Nigérii, vaše nejbližší datové centrum AWS na africkém kontinentu je v Kapském Městě v Jihoafrické republice, tedy téměř 4800 kilometrů daleko.
Větší vzdálenost znamená vyšší latenci. Je důležité si uvědomit, že data jsou vlastně světlo putující optickými kabely, a proto jsou omezena fyzikálními zákony.
Jaké je tedy řešení? Zdá se, že odpověď tkví v opakování historie a přesunu serverů blíže k uživatelům.
Edge Computing: Blíže k uživateli
Zjednodušeně řečeno, edge computing spočívá v přesunu aplikací a datových úložišť na místa, kde je uživatelé potřebují. Pro velké korporace by to mohlo znamenat umístění serverů přímo v blízkosti jejich hlavních kanceláří. V spotřebitelské sféře bychom mohli uvažovat o zařízeních IoT, která by prováděla určité úlohy, například rozpoznávání obličeje, s vlastními lokálními výpočetními zdroji, namísto spoléhání se na cloudovou službu.
Tento přístup má několik výhod. Především snižuje objem síťového provozu, který je nutné přenášet. Vzhledem k tomu, že mnoho velkých společností platí nemalé částky za přesun dat mezi datovými centry, dává smysl umístit je blíže k uživatelům.
Dále také dochází ke snížení latence. Často je velká část času potřebného pro provedení určité úlohy strávena přesunem dat v síti. Přiblížením výpočetního výkonu k uživateli lze tuto latenci snížit a procesy zrychlit.
Tento přístup by mohl otevřít dveře novým formám výpočetní techniky, které vyžadují okamžitou odezvu. Často zmiňovaným příkladem je koncept „chytrého města“, kde by místní samospráva mohla v reálném čase shromažďovat informace o využití veřejných služeb a dopravních situacích a okamžitě na ně reagovat.
Možnosti využití edge computingu se otevírají i v průmyslovém sektoru. Výrobci by mohli sbírat data o provozu svých zařízení a provádět rychlé úpravy, čímž by se snížila spotřeba energie a opotřebení strojů.
V oblasti spotřebitelských technologií má edge computing potenciál zlepšit zážitek z cloudového hraní. Pokud je výpočetní výkon blíže hráči, snižuje se pravděpodobnost zpoždění, které může být klíčové pro úspěch v online hře.
Vliv 5G sítí na rozvoj Edge Computingu
S rozvojem edge computingu je úzce spjat i nástup 5G sítí. Ačkoli je 5G technologie stále v rané fázi, slibuje výrazně nižší latenci než předchozí mobilní standardy. Očekává se proto, že bude hrát klíčovou roli v dalším rozvoji edge computingu.
Co to v praxi znamená? V logistice se můžeme těšit na větší důraz na analýzy a data, kdy nákladní vozy budou v reálném čase přenášet informace, které budou okamžitě analyzovány a zpracovány. Dále se otevírá možnost „inteligentního zemědělství“, které by mohlo automatizovat rozsáhlé oblasti zemědělské výroby. To by nejen zvýšilo výnosy plodin, ale také by se snížilo plýtvání.
Neměli bychom zapomenout ani na spotřebitelskou oblast. Přesunem výpočetně náročných úloh blíže k uživatelům se otevírají nové možnosti pro pohlcující zábavní zážitky, jako je virtuální realita (VR), rozšířená realita (AR) a hraní her.
Samozřejmě, čeká nás ještě dlouhá cesta. Nejprve je nutné vybudovat infrastrukturu a přizpůsobit aplikace. Jakmile se tak stane, můžeme očekávat podobnou zásadní změnu, jakou přinesl nástup cloud computingu.