Po mnoha letech spekulací a dohadů čínský technologický gigant Huawei oficiálně představil svůj operační systém Harmony OS v roce 2019. Je nutné konstatovat, že vzniklo více nejasností než odpovědí. Jak vlastně funguje? Jaké problémy se s ním snaží řešit? A je to důsledek současného konfliktu mezi společností Huawei a vládou Spojených států?
Je Harmony OS postaven na Linuxu?
Odpověď zní ne. Přestože se v obou případech jedná o svobodný software (přesněji řečeno, Huawei se zavázala vydat Harmony OS s licencí open-source), Harmony OS je zcela odlišný produkt. Kromě toho využívá jinou architektonickou koncepci než Linux, preferuje mikrojádrový design před monolitickým jádrem.
Ale moment. Mikrojádro? Monolitické jádro? Ztratil jsem se v tom.
Zkusme to znovu. Základním prvkem každého operačního systému je tzv. jádro. Jak už název napovídá, jádra jsou ústředním prvkem operačního systému a fungují jako jeho základ. Mají na starosti interakci s hardwarem, přidělují prostředky a definují způsob spouštění a fungování programů.
Všechna jádra sdílejí tyto základní úkoly, ale liší se v tom, jakým způsobem je vykonávají.
Podívejme se na paměť. Moderní operační systémy se snaží oddělit uživatelské aplikace (například Steam nebo Google Chrome) od citlivějších částí systému. Představte si nepropustnou bariéru oddělující paměť využívanou systémovými službami od vašich aplikací. Důvodem jsou především dva faktory: bezpečnost a stabilita.
Mikrojádra, jako to, které je použito v Harmony OS, jsou velmi striktní v tom, co běží v režimu jádra a efektivně omezují tento prostor na základní funkce.
Monolitická jádra naopak tak striktní nejsou. Například Linux umožňuje, aby v tomto privilegovaném prostoru paměti běželo mnoho nástrojů a procesů na úrovni operačního systému.
V době, kdy Linus Torvalds začal pracovat na jádru Linux, byla mikrojádra stále neznámou oblastí s malým komerčním využitím v reálném světě. Ukázalo se také, že mikrojádra se obtížněji vyvíjejí a mají tendenci být pomalejší.
O téměř 30 let později se situace změnila. Počítače jsou rychlejší a cenově dostupnější. Mikrojádra přesunula svou pozici z akademické sféry do průmyslové praxe.
Jádro XNU, které je základem systémů macOS a iOS, čerpá velkou inspiraci z dřívějších návrhů mikrojádra, konkrétně z jádra Mach, které vyvinula Carnegie Mellon University. Mezitím QNX, který je základem operačního systému Blackberry 10 a také mnoha automobilových informačních a zábavních systémů, využívá mikrojádrový design.
Všechno je o rozšiřitelnosti
Vzhledem k tomu, že mikrojádrové systémy jsou záměrně omezené, je lze snadno rozšiřovat. Přidání nové systémové služby, jako je ovladač zařízení, nevyžaduje, aby vývojář zásadně měnil nebo zasahoval do jádra.
To také naznačuje, proč se společnost Huawei rozhodla pro tento přístup v případě Harmony OS. Přestože je Huawei známá především svými telefony, působí ve většině segmentů trhu spotřebních technologií. Její portfolio zahrnuje produkty jako fitness nositelná zařízení, routery a dokonce i televizory.
Huawei je navíc neuvěřitelně ambiciózní společnost. Na základě úspěchu konkurenčního Xiaomi začala prodávat produkty IoT prostřednictvím své dceřiné společnosti Honor zaměřené na mladé zákazníky, včetně inteligentních zubních kartáčků a chytrých stolních lamp.
A i když není jasné, zda Harmony OS bude nakonec fungovat na každém spotřebním zařízení, které prodává, má Huawei ambici mít operační systém, který poběží na co největším počtu zařízení.
Jedním z důvodů je kompatibilita. Bez ohledu na hardwarové požadavky by jakákoli aplikace napsaná pro Harmony OS měla fungovat na libovolném zařízení, na kterém je systém spuštěn. To je pro vývojáře velmi atraktivní. Mělo by to ale být výhodné i pro koncové uživatele. S tím, jak se stále více zařízení stává počítačovými, je logické, aby mohly snadno fungovat jako součást širšího ekosystému.
A co telefony?
Uplynul už téměř rok od doby, kdy Ministerstvo financí Trumpovy administrativy zařadilo Huawei na „seznam entit“, čímž zabránilo americkým firmám v obchodování se společností. Ačkoli to vyvíjí tlak na všechny aspekty podnikání Huawei, největší dopad to mělo na mobilní divizi, která nemohla uvádět na trh nová zařízení s mobilními službami Google (GMS).
Mobilní služby Google představují celý ekosystém Googlu pro Android, včetně základních aplikací jako Mapy Google a Gmail, a také Obchodu Google Play. Vzhledem k tomu, že nejnovější telefony Huawei nemají přístup k většině aplikací, mnozí se ptali, zda čínská společnost neopustí Android a nepřejde na svůj vlastní operační systém.
Zdá se, že to není příliš pravděpodobné, alespoň v krátkodobém horizontu.
Především vedení společnosti Huawei znovu potvrdilo svůj závazek vůči platformě Android. Místo toho se zaměřuje na vývoj vlastní alternativy k GMS, která se nazývá Huawei Mobile Services (HMS).
Jejím základním prvkem je ekosystém aplikací společnosti, Huawei AppGallery. Huawei tvrdí, že investuje 1 miliardu dolarů na překonání „propasti v aplikacích“ s Obchodem Google Play a pracuje na tom 3 000 softwarových inženýrů.
Nový mobilní operační systém by musel začínat od nuly. Huawei by musela přilákat vývojáře, aby portovali nebo přepracovali své aplikace pro Harmony OS. A jak jsme se poučili z příkladů Windows Mobile, BlackBerry 10 a Samsung Tizen (a dříve Bada), není to snadný úkol.
To ovšem neznamená, že Huawei je jednou z nejlépe vybavených technologických společností na světě. Proto by nebylo moudré zcela vyloučit možnost telefonu s Harmony OS.
Vyrobeno v Číně 2025
Je zde zajímavý politický aspekt, který je třeba vzít v úvahu. Po celá desetiletí Čína fungovala jako světová továrna, vyrábějící produkty navržené v zahraničí. V posledních letech však čínská vláda i její soukromý sektor hodně investovaly do výzkumu a vývoje. Na mezinárodní scéně se stále více prosazují produkty čínského designu, které představují konkurenci pro technologickou elitu Silicon Valley.
V tomto kontextu má vláda v Pekingu ambiciózní plán nazvaný „Vyrobeno v Číně 2025“. Chce se v podstatě zbavit své závislosti na dovážených high-tech produktech, jako jsou polovodiče a letadla, a nahradit je vlastními domácími alternativami. Motivací je hospodářská a politická bezpečnost a také národní prestiž.
Harmony OS do tohoto plánu skvěle zapadá. Pokud se prosadí, bude to první celosvětově úspěšný operační systém, který se objevil v Číně – s výjimkou systémů používaných na specializovaných trzích, jako jsou mobilní základnové stanice. Tyto domácí úspěchy se budou hodit zejména v případě, že bude studená válka mezi Čínou a Spojenými státy nadále eskalovat.
Proto by mě nepřekvapilo, že Harmony OS má nadšené zastánce jak v centrální vládě, tak v širším čínském soukromém sektoru. A právě tito zastánci nakonec rozhodnou o jeho úspěchu.