Internet rozhodně není anonymní prostor. Všude, kam se na webu vydáte, zanecháváte za sebou stopy, které o vás prozrazují víc, než si možná myslíte. Některé z těchto stop jsou méně významné, jiné naopak velmi výrazné. A nejvýraznější z nich je bezesporu vaše IP adresa. Díky ní je pro orgány činné v trestním řízení relativně snadné zjistit, kdo se za danou aktivitou na internetu skrývá.
Co vlastně IP adresy představují?
Než se podíváme na konkrétní praktické aspekty, pojďme si objasnit, co IP adresa ve skutečnosti je. Zjednodušeně řečeno, je to číselný identifikátor, který rozlišuje počítače v síti. V současnosti se nejčastěji používají dva systémy pro adresaci: IPv4 a novější IPv6.
Dále rozlišujeme IP adresy na dvě hlavní kategorie. Privátní IP adresy slouží k identifikaci zařízení v rámci uzavřené sítě, jako je například vaše domácí Wi-Fi síť. Aby mohlo vaše zařízení komunikovat s jinými zařízeními v této síti (například s herní konzolí), váš router přiřadí každému zařízení jedinečný identifikátor.
Na druhé straně pak existují IP adresy používané v celém internetu, a to k úplně stejnému účelu – identifikaci zařízení. Váš poskytovatel internetových služeb (ISP) vám přidělí IP adresu, která může být statická nebo dynamická.
Statické IP adresy jsou neměnné. Můžete si je představit jako vaše telefonní číslo. Pokud se nerozhodnete pro změnu, zůstane stále stejné. Statické adresy se obvykle používají pro servery a další zařízení, u kterých je vyžadována neměnná adresa.
Dynamické IP adresy jsou častější v domácnostech a firmách. Na rozdíl od statických se tyto adresy mění. Poskytovatel internetových služeb vám přiděluje novou IP adresu, a to s určitou pravidelností. Dynamické adresy jsou nákladově efektivnější, protože usnadňují údržbu a poskytování služeb ze strany ISP.
Webové servery si ukládají záznamy
Většina webových stránek si uchovává podrobné záznamy o návštěvnících a to z pádného důvodu. Díky těmto logům je možné zjistit, jak externí třetí strany využívají danou webovou platformu.
Nyní si představme, že je webová stránka, jako například Facebook nebo Dropbox, použita k spáchání trestného činu. Někdo vytvoří falešný účet, aby mohl šířit obsah porušující místní zákony.
Orgány činné v trestním řízení mohou zjistit totožnost osoby pomocí předvolání poskytovatele služeb a dohledání IP adresy spojené s danou aktivitou. Předvolání je právní nástroj, který nutí jednotlivce nebo společnosti, aby poskytly důkazy, obvykle pod pohrůžkou sankcí.
Jakmile získají IP adresu, stále potřebují další informace, aby mohli zjistit totožnost osoby. IP adresy totiž identifikují počítače, nikoli přímo lidi. K překonání tohoto problému musí vyšetřovatelé nejdříve zjistit, který ISP vlastní danou IP adresu.
Tento proces je však jednodušší, než by se mohlo zdát. Poskytovatelé internetového připojení totiž vlastní „bloky“ IP adres, které jsou zaznamenány ve veřejných databázích provozovaných RIRs (Regional Internet Registry). Celkem existuje pět těchto registrů a každý z nich spravuje IP adresy ve svém regionu. Získání informací o poskytovateli ISP je tak jen otázkou zadání IP adresy do správné databáze.
Pokud zadáte do vyhledávače například Google dotaz „IP lookup“, najdete desítky webových stránek, které to rády udělají za vás. K získání stejných výsledků můžete také použít nástroj příkazového řádku whois.
Poskytovatelé internetu vedou logy
Jakmile zjistíte, který poskytovatel internetu IP adresu používá, stačí zaslat další předvolání. Tyto předvolání nutí jednotlivce nebo podniky poskytnout důkazy. Pokud tak neučiníte, hrozí vám sankce v podobě pokuty nebo vězení.
Orgány činné v trestním řízení tak získají přístup ke jménu a adrese účastníka, což jim umožní pokračovat ve vyšetřování.
Ale co když váš poskytovatel internetu používá dynamické adresy? Nezáleží na tom, protože ISP, stejně jako webové stránky, uchovávají záznamy. Z jejich protokolů budou snadno schopni určit, který předplatitel byl spojen s danou IP adresou v konkrétním časovém okamžiku.
To ale automaticky neznamená, že jste dopadli skutečného pachatele. Pokud například ke spáchání trestného činu byla použita veřejná Wi-Fi, úřady mohou vysledovat aktivitu pouze k tomuto veřejnému přístupovému bodu. Nicméně mohou zkoumat i záznamy z bezpečnostních kamer a zjišťovat, kdo dané místo navštívil v daný čas nebo využil daný stroj.
Policejní kontrola autorských práv
Je důležité poznamenat, že orgány činné v trestním řízení nejsou jedinou organizací, která se zajímá o propojování IP adres s konkrétními uživateli. Právníci nebo agentury pracující pro zábavní průmysl často získávají IP adresy používané ke stahování pirátského obsahu. Následně posílají poskytovatelům internetových služeb předvolání, aby zjistili kontaktní údaje těchto zákazníků.
Samozřejmě, že kdokoliv může anonymizovat svůj internetový provoz pomocí sítě Tor nebo VPN. Mnoho VPN sítí dokonce tvrdí, že neuchovávají logy o svém používání, ačkoli je často obtížné nezávisle ověřit pravdivost těchto tvrzení.
Řetězení VPN (tedy skutečné „odrážení“ signálu přes různé servery po celém světě) tento proces ještě komplikuje. Úřady mohou pouze sledovat IP adresu společnosti VPN, kterou by pak musely přinutit, aby odhalila skutečnou IP adresu z logů, které ani nemusejí existovat. Pokud by se pachatel k této VPN připojil z jiné sítě, musely by se orgány činné v trestním řízení dostat přes několik společností, aby zjistily konkrétní údaje.
Sledování IP adres není jediný způsob, jak jsou online zločinci odhalováni. Například Ross Ulbricht, který provozoval temný web Silk Road, byl odhalen díky zveřejnění jeho skutečného jména na online fóru.