Co je Focus Stacking?

Fotografie často využívá kreativní metody k překonávání fyzikálních omezení. Jednou z takových technik je focus stacking, neboli skládání zaostření.

Ani širokoúhlé objektivy s malou clonou, které samy o sobě poskytují velkou hloubku ostrosti, nedokážou zajistit ostrost jak v popředí, tak i v dalekém pozadí současně. Můžete se přiblížit, ale pokud máte například detailní objekt v popředí a zajímavý prvek v dálce, jeden z nich bude vždy neostrý. Podívejte se na následující snímek.

I když snímek není špatný, detail v popředí není tak ostrý, jak bych si přál, zatímco hrad v pozadí je zaostřený, alespoň v rámci možností mého nastavení.

Zde je snímek, na kterém jsem zaostřil přímo na detail v popředí.

Na pohled v náhledovém rozlišení to nemusí být tak patrné, ale při bližším pohledu na snímek ve vysokém rozlišení je zřejmé, že detail v popředí je nyní ostřejší, zatímco hrad v pozadí je rozostřený. Všimněte si detailů na kroužcích a malých kamíncích.

A tady přichází na scénu technika focus stacking. Jde o metodu, která spojuje několik snímků do jediného, výsledného obrazu s hloubkou ostrosti, které běžně nelze dosáhnout. V následujícím příkladu jsem zkombinoval dva výše uvedené snímky.

Při bližším pohledu uvidíte, že jak detail v popředí, tak i hrad v pozadí jsou ostré.

Je to úžasné, že? Podívejme se, jak na to. Ukážu to na příkladu s Photoshopem, ale stejný postup lze aplikovat ve většině kvalitních grafických editorů.

Kdy použít focus stacking

Focus stacking se hodí vždy, když chcete dosáhnout hloubky ostrosti, kterou opticky nelze získat. Nejčastěji se to stává při focení krajiny, kde se děje něco v popředí i v pozadí, jako v mém předchozím příkladu, nebo při makrofotografii. Většinou nebudete potřebovat skládat zaostření, protože váš objektiv a fotoaparát poskytnou dostatečnou hloubku ostrosti.

Jak fotografovat pro focus stacking

Základem skládání zaostření je správné nastavení fotoaparátu. Pokud to zde zanedbáte, žádná úprava v grafickém editoru váš záběr nezachrání.

Začněte svým běžným postupem a zvolte správná nastavení expozice. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že k dosažení maximální ostrosti celého záběru budete potřebovat techniku focus stacking, je čas přistoupit k dalšímu kroku.

Jakmile jste spokojeni s kompozicí, upevněte fotoaparát na stabilní stativ a přepněte do manuálního režimu. Důležité je minimalizovat jakékoliv rozdíly mezi jednotlivými záběry.

Následně přepněte objektiv do režimu manuálního ostření. Jedná se o jednu z těch situací, kde je ruční práce klíčem k dosažení nejlepších výsledků. Zapněte živý náhled a přibližte na maximum – obvykle 10x – na popředí. Pomocí ostřícího kroužku zaostřete na popředí a pořiďte první snímek.

Poté použijte živý náhled a přibližte se na pozadí. Znovu upravte zaostření, dokud nebude ostré, a pořiďte další snímek.

Dva snímky obvykle postačí, ale pokud máte širokou clonu nebo si chcete být jisti, můžete pořídit i třetí snímek a zaostřit na něco ve střední vzdálenosti.

Skládání zaostření v postprodukci

Pokud často používáte focus stacking, nebo chcete kombinovat desítky snímků pro dokonalé makro, je vhodné se podívat na specializovaný software pro skládání zaostření, jako je Helicon. Tento software je navržen pro práci v náročných situacích. Pokud ale chcete rozšířit hloubku ostrosti například u krajiny, postačí vám jakýkoliv grafický editor, který běžně používáte. Já vám ukážu postup ve Photoshopu. Pro pokračování je nutné, abyste byli obeznámeni s principem fungování masek vrstev. Pokud ne, doporučuji vám přečíst si náš návod pro vrstvy a masky vrstev, než budete pokračovat.

Otevřete všechny snímky, které chcete zkombinovat, v jednom dokumentu. Ve Photoshopu to provedete přes Soubor > Skripty > Načíst soubory do zásobníku. Klikněte na „Procházet“ a vyberte soubory. Zaškrtněte políčko „Pokusit se o automatické zarovnání zdrojových obrázků“ – tím se vyřeší případné menší posuny způsobené stativem – a následně klikněte na „OK“.

Vzhledem k tomu, že rozdíly mezi snímky jsou pravděpodobně malé, doporučuji přiblížit na 100% a následně vrstvy přejmenovat, abyste snadno poznali, na co je která vrstva zaostřena. Já si například umísťuji vrstvu s ostrým pozadím nahoru, ale není to zásadní.

Vyberte horní vrstvu a zvolte Vrstva > Maska vrstvy > Odkrýt vše.

Vyberte nástroj Štětec (klávesová zkratka je B) a ujistěte se, že používáte velký a měkký štětec.

Vyberte masku a začněte malovat černou barvou přes oblasti, které jsou neostré. Vypnul jsem spodní vrstvu, abyste viděli, kde maskuji.

Přibližujte, přepínejte mezi vrstvami a maskujte tak, aby mezi oběma záběry vznikl plynulý přechod. Pokud je to nutné, můžete využít pokročilejší nástroje pro výběr.

Po dokončení byste měli mít plynule zkombinované dva záběry do jednoho snímku s rozšířenou hloubkou ostrosti.

Focus stacking pravděpodobně nebudete muset používat příliš často, ale jedná se o užitečnou techniku, kterou byste měli znát. Důležité je, abyste měli správně nastavený fotoaparát.