Rozhraní API a sady SDK jsou dva základní stavební kameny moderního softwarového vývoje. API umožňují komunikaci a výměnu dat mezi různými softwarovými komponentami, zatímco SDK (Software Development Kit) představují ucelený balík nástrojů včetně API, knihoven, dokumentace a dalších prostředků potřebných pro tvorbu aplikací pro specifické platformy či technologie.
V dnešním dynamickém světě vývoje softwaru je klíčové porozumět rozdílům mezi těmito dvěma nástroji, protože hrají zásadní roli v budování moderních aplikací a zajišťování jejich funkčnosti. Efektivní využití SDK a API má přímý vliv na celkovou kvalitu, výkon a uživatelskou zkušenost.
Obě tyto komponenty, SDK a API, jsou nezbytné pro implementaci externích API a pro zajištění webové komunikace, a tím pro rozvoj celého softwarového ekosystému. Zaměřme se nyní detailněji na tyto dva klíčové prvky.
Co je to SDK (Software Development Kit)?
SDK, neboli sada pro vývoj softwaru, je komplexní kolekce nástrojů specifických pro danou platformu, která usnadňuje tvorbu aplikací. Tyto nástroje obvykle zahrnují debuggery, kompilátory, knihovny kódu (frameworky), rutiny a podprogramy, které jsou navrženy pro práci s konkrétním operačním systémem nebo platformou.
Mezi základní stavební kameny SDK patří:
- Debugger: Umožňuje vývojářům identifikovat a opravovat chyby v kódu.
- Kompilátor: Převádí kód napsaný v programovacím jazyce do strojově srozumitelné formy.
- Ukázky kódu: Poskytují praktické příklady programovacích úloh a scénářů, které pomáhají pochopit, jak používat danou platformu.
- Rutiny a podprogramy: Představují opakovaně použitelný kód, který může být volán a vykonáván v rámci celého programu, například pro uložení souboru.
- Knihovna kódu: Umožňuje vývojářům využívat existující kódové sekvence, namísto aby je museli vytvářet od nuly.
- Testovací a analytické nástroje: Slouží k hodnocení výkonu aplikace v různých prostředích.
- Dokumentace: Poskytuje nezbytné instrukce a informace pro efektivní využití SDK.
Typická SDK zahrnuje alespoň jedno API, protože API jsou nezbytné pro komunikaci, interakci a přenos dat mezi aplikacemi.
Jak funguje SDK?
SDK poskytují vývojářům sadu nástrojů, které jim umožňují snadno vytvářet softwarové aplikace. Například Facebook nabízí SDK pro Android (Google) a iOS (Apple), které usnadňují integraci funkcí Facebooku do mobilních aplikací. Microsoft poskytuje .NET framework SDK pro vývoj robustních aplikací pro platformu Windows, která obsahuje nástroje, ukázky a knihovny potřebné pro vývoj aplikací pro Windows.
Proces použití SDK obvykle zahrnuje následující kroky:
- Získání SDK: Stáhnutí a instalace potřebné sady pro cílovou platformu, včetně souborů, komponent, instrukcí a příkladů.
- Vývoj: Použití integrovaného vývojového prostředí (IDE) a dostupných nástrojů pro kódování aplikace, kde kompilátor hraje klíčovou roli.
- Testování: Použití dokumentace, ukázek kódu a analytických nástrojů k testování a ladění aplikace.
Po dokončení těchto kroků může vývojář zahájit cestu s SDK a začít s vývojem aplikace.
Typy SDK
Vývoj webových i mobilních aplikací se opírá o různé typy SDK. Mezi běžné typy patří:
- Platformové SDK: Nezbytné pro vývoj aplikací pro konkrétní platformu, například Windows 10 SDK pro vývoj aplikací pro Windows 10 Store.
- Rozšiřující SDK: Volitelné sady, které rozšiřují a přizpůsobují vývojové prostředí, ale nejsou nezbytné pro základní vývoj aplikace.
- SDK specifické pro programovací jazyk: Umožňují vývoj aplikací v konkrétních jazycích, například Java Developer Kit (JDK) pro vývoj aplikací v jazyce Java.
- Analytické SDK: Shromažďují data o chování uživatelů a interakcích s aplikací, například Google Analytics SDK.
- Monetizační SDK: Používají se k zobrazení reklam v aplikacích pro generování příjmů.
Výhody SDK
Používání SDK nabízí vývojářům řadu výhod:
- Přístup k předem připraveným komponentám: SDK urychlují vývoj tím, že poskytují snadný přístup k existujícím komponentám a funkcím, například Android map SDK pro implementaci polohových služeb.
- Bezproblémová integrace: SDK zajišťují hladkou integraci s jinými softwary a aplikacemi a poskytují přímý přístup k požadovaným informacím prostřednictvím dokumentace.
- Zrychlení vývoje: Umožňují opakované použití kódu, což zkracuje vývojové cykly a umožňuje vývojářům soustředit se na klíčové úkoly.
- Vestavěná podpora: SDK obsahují kompletní dokumentaci a podporu, což snižuje potřebu hledat externí pomoc.
- Cenová dostupnost: Díky výše uvedeným faktorům se snižují celkové náklady na vývoj a následnou údržbu softwaru.
Po prozkoumání SDK se nyní zaměříme na API.
Co je API (Application Programming Interface)?
API, neboli aplikační programové rozhraní, je sada pravidel a definic, které popisují, jak mohou různé platformy, zařízení a aplikace komunikovat a vyměňovat si data. API může být součástí SDK, nebo může existovat jako samostatná entita, v obou případech však umožňuje synchronizaci systémů mezi různými aplikacemi.
Vývojáři často využívají proprietární nebo cloudový software k vytváření efektivních API. Tato API pak umožňují uživatelům přístup k službám prostřednictvím integrovaných rozhraní.
API funguje jako dohoda mezi dvěma stranami, která definuje, jak se mají informace sdílet a jaké kroky mají být provedeny. Někdy se API také označuje jako „rozhraní“ a tyto termíny se občas používají zaměnitelně.
Klíčové komponenty API zahrnují:
- Technické specifikace: Popisují protokoly pro integraci API s jinými platformami a aplikacemi a musí být dobře zdokumentovány.
- Rozhraní: Poskytuje způsob, jakým se k API přistupuje, buď přes webové API s klíčovým slovem nebo prostřednictvím samostatného rozhraní.
Podívejme se, jak typické API funguje v praxi.
Jak funguje API?
API umožňují bezproblémovou komunikaci mezi různými sadami aplikací. Představme si, že máte aplikaci pro prodej potravin, kde mohou uživatelé vyhledávat a nakupovat potraviny online. Nyní si představte, že uživatelé chtějí také vyhledávat obchody s potravinami v určité lokalitě. Můžete implementovat geolokační API, které by uživatelům umožnilo hledat obchody v okolí bez nutnosti používat samostatnou aplikaci.
Technicky vzato, volání API probíhá následujícím způsobem:
- Uživatel provede akci v aplikaci, která vyvolá požadavek.
- API předá tento požadavek webovému serveru, přičemž ví, kam má požadavek směřovat díky koncovému bodu API, definovanému URL adresou serveru.
- Server zpracuje požadavek, přičemž databáze nebo aplikace třetí strany poskytne požadovanou službu.
Typy API
Mezi běžné typy API patří:
- REST (Representational State Transfer): Dodržuje sadu principů, jako je architektura klient-server, bezstavová komunikace přes HTTP, CRUD (Create, Read, Update, Delete) operace a použití JSON pro výměnu dat. Používá se například pro získávání informací z Facebooku.
- RPC (Remote Procedure Call): Umožňuje spuštění kódu na jiném systému. Na rozdíl od REST, kde klient požaduje pouze data, RPC volá metody. Používá se v XML-RPC nebo JSON-RPC. Typickým příkladem je ověření čísla kreditní karty platební bránou.
- SOAP (Simple Object Access Protocol): Webové API používána pro situace, které vyžadují vysokou úroveň soukromí a zabezpečení dat. Komunikuje přes webové protokoly, jako je HTTP, SMTP, TCP/IP. SOAP je sada protokolů, zatímco REST je architektonický model.
Výhody API
API přinášejí výhody jak pro vývojáře, tak pro koncové uživatele:
- Integrace: API propojují různé softwarové aplikace, čímž zvyšují celkový výkon a možnosti aplikací.
- Zrychlení vývoje: API umožňují vývojářům urychlit vývojový cyklus tím, že automatizují procesy a umožňují aktualizaci systémů.
- Efektivita: API usnadňují sdílení a redistribuci obsahu mezi různými kanály.
- Personalizace: API umožňují přizpůsobit obsah a služby požadavkům jednotlivých uživatelů.
Rozdíl mezi SDK a API
Pojďme si objasnit rozdíly mezi SDK a API pomocí konkrétních příkladů. Facebook poskytuje jak API, tak SDK. Každý z těchto nástrojů má specifickou funkci a je určen pro různé případy použití.
Začněme s API.
Facebook API
Facebook API umožňuje vývojářům třetích stran připojit se k platformě Facebooku a získat přístup k uživatelským datům. Slouží ke přizpůsobení funkcí aplikace. Například, aplikace pro rezervaci filmů používá Facebook API pro přihlášení uživatelů pomocí jejich Facebook ID. Aplikace tak získá jméno uživatele a další profilové informace, což uživateli ušetří nutnost pamatovat si další přihlašovací údaje. Zároveň může aplikace pro rezervaci filmů zobrazovat uživatelům relevantní reklamy v rámci Facebooku.
Facebook API spolupracuje s Graph API, což umožňuje vytvářet relační data mezi uživateli, účty, skupinami, a dalšími prvky. Příkladem může být dotaz:
GET graph.facebook.com/me?fields=posts.limit(5){message}
Tento dotaz získá až pět posledních příspěvků uživatele a text každého příspěvku. Jiný příklad:
GET graph.facebook.com/me?fields=posts.limit(5){message,privacy{value}}
Získá text příspěvků a nastavení ochrany osobních údajů. Oba dotazy běží pod Graph API, a umožňují generovat relační data.
Příkladem jiného použití Facebook API by mohlo být vygenerování seznamu uživatelů přítomných na události v restauraci pomocí fotografií, na kterých jsou označeni. API by také mohlo poskytnout seznam sociálních účtů pro budoucí marketingové účely.
Bez API by vývoj těchto funkcí byl náročný. Nyní se podívejme na SDK od Facebooku.
SDK pro Facebook
SDK od Facebooku je specificky navržen pro vytváření aplikací. Mnoho her, které jsou dostupné na platformě Facebooku, bylo vyvinuto pomocí SDK od Facebooku, které umožňuje spouštění aplikací v prostředí Facebooku. Pro iOS vývojáře je určen Facebook SDK pro iOS. Zde je příklad fragmentu kódu:
/** * For more details, please take a look at: * developers.facebook.com/docs/reference/ios/current/class/FBSDKAppEvents */ - (void)applicationDidBecomeActive:(UIApplication *)application { [FBSDKAppEvents activateApp]; }
Tento kód se používá pro protokolování událostí spojených s aktivací aplikací. Rozdíl mezi API a SDK spočívá ve struktuře volání. API provádí akci definovanou pomocí existujících zdrojů a funkcí, zatímco SDK nejprve definuje funkci a poté volá zdroj a funkci.
Výběr mezi SDK a API
API primárně definuje, jak mohou různé platformy synchronně spolupracovat. Slouží k integraci aplikací pomocí protokolů a specifikací. Jsou také klíčovou součástí SDK, ačkoli samy o sobě nestačí pro vytváření aplikací od základu. SDK usnadňují vytváření nových aplikací nebo softwaru pro konkrétní platformu nebo programovací jazyk. SDK obvykle obsahují alespoň jedno API pro externí komunikaci.
Při vývoji aplikace pro určitou platformu (například iOS) byste měli použít SDK pro tuto platformu. Pro komunikaci s externími webovými aplikacemi (například Facebook) je nutné použít API dané aplikace.
Závěr
Rozdíl mezi SDK a API lze shrnout následovně:
- SDK často obsahují API, ale API neobsahují SDK.
- SDK jsou základem pro vytváření aplikací.
- API definují, jak aplikace v rámci SDK fungují a komunikují, podobně jako telefonní linky, které umožňují komunikaci s vnějším světem.