Když se vaše fotografické dovednosti budou zlepšovat, budete muset věnovat zvýšenou pozornost kompozici vašich snímků. Základní pravidlo třetin už vám stačit nebude. Jednou z efektivních a přitom snadných technik kompozice je využití takzvaných vodících linií. Pojďme se podívat, o co jde a jak s nimi pracovat.
Proč je kompozice důležitá?
Fotografie je formou uměleckého vyjádření. I když fotografie vašeho psa pořízená mobilem nemusí být zrovna umělecké dílo, stále má potenciál být něčím víc, než jen záznamem události.
Kvalitní snímky mají svůj příběh. Nemusí to být nic složitého nebo hlubokomyslného, často stačí pouhé „svět je krásný“ nebo „lidé jsou schopni neuvěřitelných věcí“. Kompozice je jedním z nástrojů, který slouží k předání takového sdělení.
Podívejme se na jeden můj snímek:
Chtěl jsem touto fotkou vyjádřit několik myšlenek:
- Lidé jsou maličcí v porovnání s rozlehlostí přírody.
- Přesto lidé dokážou v přírodě neuvěřitelné kousky.
- Rychlost a adrenalin!
Neříkám, že jde o fotografii hodnou Pulitzerovy ceny, ale myslím, že se mi podařilo svým záměrem v kompozici uspět. Když fotíte, přemýšlejte o tom, jaké emoce má snímek v divákovi vyvolat. Klid? Hněv? Nadšení? Inspiraci? Štěstí? Ať je to cokoliv, kompozice může poselství snímku buď umocnit, nebo zničit.
Nyní, když jsme si objasnili, proč je kompozice důležitá, pojďme se zaměřit na jeden z klíčových kompozičních prvků: vodící linie.
Co jsou to vodící linie?
Vodící linie jsou jakékoliv linie na fotografii, které vedou pohled diváka. Vzhledem k tomu, že využívají přirozenou lidskou tendenci sledovat linie, jakmile je v zorném poli zaznamenáme, jsou velmi účinné pro navádění diváka na klíčová místa snímku. Zde jsou vodící linie na výše uvedené fotografii:
Na tomto snímku se dá napočítat osm linií, které všechny směřují pozornost diváka k centrálnímu motivu hory a lyžaře. Jakmile si divák poprvé fotografii prohlédne, zrak mu povede jedna z těchto linií přímo k hlavnímu subjektu. A právě zde získáváme kontrast mezi lidmi a horou, stejně jako pocit pohybu a rychlosti. Toto je místo, kde je nejvíce patrný smysl mého sdělení.
Vodící linie nemusejí být nutně rovné. Mohou mít i tvar křivek, či být přirozenými liniemi, jako jsou pobřežní čáry nebo stromy.
Zde jsou vodící linie na tomto snímku:
Jak vidíte, většina linií vede zrak diváka k majáku. Snímek však trochu sráží linie od slunečních paprsků v levé části fotografie.
Protože se tyto linie od objektu odklánějí, vedou zrak diváka mimo záběr, což není ideální. Kdybych byl malíř, pravděpodobně bych tyto linie namaloval v opačném směru. Bohužel jsem ale musel pracovat v rámci omezení daných přírodou.
Vodící linie mohou být přirozené nebo vytvořené člověkem, reálné nebo naznačené. Podívejte se například na tento snímek:
Nejsilnějšími vodícími liniemi na tomto snímku jsou stíny od mola. Samotné molo a horizont jsou další dvě vodící linie, které směřují pohled diváka k lidem na molu.
Nebo se podívejte na tuto fotografii:
A na tuto:
Na obou fotografiích jsem použil běžný trik: jelikož svět je trojrozměrný, ale fotografie je dvourozměrná, sady rovnoběžných linií se v dálce sbíhají. Jakoukoliv takovou sadu rovnoběžných linií, ať už jde o ulice, budovy, uličky, železniční tratě nebo cokoliv jiného, můžete využít k navedení zraku diváka do středu obrazu k vašemu hlavnímu objektu. Stačí umístit svůj objekt doprostřed mezi tyto linie.
Zde je první snímek s vyznačenými liniemi:
A druhý:
Jak používat vodící linie?
Využití vodících linií je poměrně jednoduché. Při fotografování se prostě rozhlédněte a hledejte existující linie, které byste mohli využít k navedení pohledu diváka. U tohoto snímku jsem si všiml zajímavých linií dřevěné stěny, a proto jsem zvolil takový úhel záběru, který tyto linie ukáže:
Při fotografování krajiny se vodící linie dají najít snadno. Už samotný horizont je linií, stejně jako všechny horské hřebeny, řeky nebo cesty. Proto je na této fotografii maják tak přirozeným objektem:
Jediné, na co si musíte dávat pozor, je, aby vodící linie nerozptylovaly diváka od hlavního motivu. Tato fotografie má mnoho silných linií, které však vedou… nikam.
Kdyby tam byl malý člun nebo jiný orientační bod, byl by to úžasný snímek. Takhle je to jen obrázek pěkných oblaků a jejich odrazu.
Využití existujících linií k navedení divákova pohledu je jedním ze základů kompozice. Hrajte si s liniemi, které najdete, při vašem příštím fotografování.