Chtěli jste někdy naprogramovat starý počítač? Pokud používáte programovací jazyk BASIC a ve svém prohlížeči spustíte simulaci legendárního Apple II, je to snadné! Získáte vynikající představu o tom, jaké bylo programování na konci 70. a na začátku 80. let.
Samozřejmě, pokud máte skutečný Apple II, můžete ho také sledovat. Jinak budeme používat šikovný emulátor Apple II s názvem jablko][js created by Will Scullin. We’ll cover the basics of BASIC and run two simple programs.
Table of Contents
Why the Apple II Was So Important
Introduced in 1977, the Apple II was launched as part of a class of small, inexpensive computers made possible by microprocessor technology. These personal computers allowed people to own and operate their own machines with relative ease. Prior to this, most computers were expensive and only owned (or shared) by large organizations.
The Apple II stood out because of its low cost and color graphics. It also had seven internal expansion slots that worked with the world’s least expensive floppy disk system at that time, the Disk II. Apple co-founder, Steve Wozniak’s, wizardry with circuit design allowed all these features to fit into a small desktop machine with a lightweight plastic case.
The Apple II was a stunning breakout success for Apple. Over the course of its approximate 16-year lifespan (it was discontinued in 1993), the Apple II platform hosted seven versions of Wozniak’s original computer design. A typical Apple II computer came equipped with 48 or 64 KB of RAM, and a 1.022 MHz 6502 CPU. You could program every model in BASIC.
The Basics of BASIC
From the late 1970s through the early ’80s, most personal computers included a programming language known as BASIC, an acronym for Beginners’ All-purpose Symbolic Instruction Code. BASIC emerged in 1964 on the Dartmouth College Time Sharing System. It quickly became a popular educational tool for computer science due to its ease of use.
The Apple II shipped with two major versions of BASIC over the years: Wozniak’s Integer BASIC, and Applesoft. Microsoft created Applesoft long before it became famous for Windows.
For this article, we used Applesoft BASIC.
Some Syntax Tips
Every BASIC program on the Apple II is composed of lines of code. Each line has a number, and when a program is RUN, the computer executes each line in numerical order from least to greatest. Each line is entered into computer memory by hitting the Return key.
These three fundamental BASIC commands will always come in handy.
At any time while programming, you can see the contents of your program by typing the LIST command.
To start a new program (erasing the current program from memory), type NEW.
To clear the screen, type HOME.
If you make a mistake while typing in the program, the Apple II will return a “SYNTAX ERROR” upon running the program, and it will include a line number where the error occurred. Simply re-type the offending line, double-checking for possible typos.
Got it? Let’s get started.
Your First Program
First, we’re going to write a very simple program that counts upward forever. It’s a quick way to test if BASIC is working properly on any system.
If you have a real Apple II, power it up. Make sure you use a machine with Applesoft in ROM, such as the Apple II Plus or later, or an original Apple II with the proper language card.
If you’re following along without a real Apple II, open a new browser window to the Apple ][js emulator. Apple ][js uses JavaScript to simulate the circuitry of a real Apple II in software. Basically, you’ll be running an entire Apple II system in a web browser (it works best in Google Chrome).
When you first load the emulator (or boot an Apple II without a floppy disk system), you see a screen like the one shown below.
Press or click “Reset.”
You hear a beep, and then see a “]” s blikajícím kurzorem.
Na výzvu zadejte následující a stiskněte Enter (nebo Return) na konci každého řádku:
10 X=X+1 20 PRINT X 30 GOTO 10
Pokud uděláte chybu, stačí použít levou šipku na klávesnici k posunutí kurzoru dozadu a provedení oprav. Nové znaky, které zadáte, přepíší staré. Můžete také znovu zadat celý řádek.
Pokaždé, když napíšete řádek kódu s určitým číslem řádku, BASIC nahradí vše, co bylo dříve uloženo na tomto čísle řádku, novým vstupem.
Když používáte BASIC na starším systému, jako je Apple II, je běžné číslovat řádky násobky 10. To vám dává prostor k tomu, abyste mezi ně později v případě potřeby přidali nové řádky kódu.
Dále zadejte LIST a stisknutím klávesy Enter (nebo Return) zobrazte seznam svého programu.
Pokud náhodou skončíte s řádky, které nepotřebujete (například pokud jste zadali 32 místo 30), zadejte číslo řádku a stisknutím klávesy Enter (nebo Return) jej odstraňte.
Pokud vše vypadá v pořádku, je čas spustit váš program. Na výzvu ]zadejte RUN a stiskněte Enter (Return).
Program neustále počítá o jednu nahoru a každé číslo vytiskne na nový řádek ve spodní části obrazovky.
Chcete-li program zastavit, stiskněte Ctrl+C. Tím dojde k PŘERUŠENÍ programu a přerušení jeho provádění.
Jak tedy tento program funguje? Pojďme si to rozebrat řádek po řádku:
10 X=X+1 20 PRINT X 30 GOTO 10
Řádek 10: Zde říkáme programu, že proměnná s názvem „X“ je rovna sama sobě plus jedna. Na začátku programu se „X“ rovná nule. Takže při prvním průchodu program přičte jedničku k nule, výsledkem je jedna.
Řádek 20: Program použije příkaz PRINT k zobrazení obsahu proměnné „X“ na obrazovce.
Řádek 30: Pomocí příkazu GOTO pošleme program zpět na řádek 10 ve smyčce. Hodnota proměnné „X“ (nyní navýšená o jedničku) je vrácena zpět do řádku 10. Program pak tento proces opakuje donekonečna, počítá nahoru po jedné a pak tiskne výsledek v každé smyčce.
Jednoduchý vstupní program
Nyní, když jste okusili psaní, výpisy, spouštění a přerušování programu, pojďme se podívat na takový, který dokáže něco udělat se vstupem, který mu zadáte.
Nejprve zadejte NEW a stiskněte Enter (Return). Tím se vymaže náš poslední program z paměti, takže můžeme začít znovu.
Zadejte následující řádek po řádku a na konci každého z nich stiskněte Enter (Return):
10 PRINT "WHAT IS YOUR NAME?" 20 INPUT N$ 30 PRINT "HELLO, ";N$
Až budete hotovi, UVEĎTE LIST programu, abyste znovu zkontrolovali, zda jste jej zadali správně.
Dále zadejte RUN a stisknutím klávesy Enter (Return) jej spusťte. Program vás požádá o zadání otazníkem ( ? ). Napište své jméno a stiskněte Enter (Return) pro zodpovězení otázky.
Jako nějaký druh tajemné temné magie, program znal vaše jméno a mluvil s vámi! jak to fungovalo? Podívejme se na každý řádek:
10 PRINT "WHAT IS YOUR NAME?" 20 INPUT N$ 30 PRINT "HELLO, ";N$
Řádek 10: Program zobrazil na obrazovce řádek textu. Každý řádek textu, který chcete VYTISKNOUT, musí být v uvozovkách.
Řádek 20: Program vás požádá o INPUT a uloží výsledek do proměnné N$. Znak dolaru je zkratka pro „řetězec“. Každá proměnná, která obsahuje písmena, musí být proměnná typu řetězec.
Řádek 30: Program zobrazil Hello, za ním čárku a mezeru a poté vytiskl obsah proměnné N$. Středník řekl programu, aby vytiskl N$ na stejný řádek bez vložení konce řádku.
Poškrábání povrchu
Nyní, když jste ochutnali BASIC na Apple II, můžete říct všem svým přátelům, že jste naprogramovali starý počítač! Vlastně se to dá i říct Steve Wozniak na Twitteru.
Pokud se chcete do Applesoft BASIC ponořit dále, doporučujeme tento úžasný online tutoriál od Yuri Yakimenko. Jde to mnohem podrobněji, než máme tady. Je tam i tohle šikovná rychlá reference příkazů Applesoft BASIC.
Kompletní skenování Apple II Základní programovací manuál z roku 1978 je také k dispozici. Podrobně popisuje, jak uložit a načíst programy.
Za posledních 42 let byly v Applesoftu naprogramovány tisíce úžasných her a aplikací, takže obloha je limitem toho, co s tím můžete dělat. (Ve skutečnosti je limitem množství paměti RAM ve vašem počítači, ale to je mnohem méně poetické.)
Pro všechny veterány Apple II bychom rádi slyšeli vaše příběhy o používání BASICu v komentářích. Šťastné programování!