Kybernetická špionáž představuje stále závažnější problém, který se dotýká jednotlivců, firem i států. Získejte informace o tomto fenoménu a naučte se, jak se proti němu bránit.
S rozvojem informačních technologií stoupá i výskyt kybernetické kriminality. Kybernetická špionáž se řadí mezi nejnebezpečnější formy kybernetických útoků, před nimiž není nikdo zcela v bezpečí.
Tento typ aktivity se již neomezuje pouze na velké organizace. Postihuje i běžné uživatele internetu. Je proto nezbytné se na ni připravit, abyste zabránili zneužití vašich dat.
Co je to kybernetická špionáž?
Kybernetická špionáž je forma kyberkriminality, při které se hackeři snaží nepozorovaně proniknout do digitálních systémů, které jsou trvale připojeny k internetu.
Nečestnými praktikami získávají kybernetičtí útočníci citlivá data, která mohou být následně zpeněžena na dark webu, využita pro získání konkurenční výhody nebo k poškození reputace politických oponentů.
Tato činnost se může nazývat různými jmény, jako je kybernetické špionáž, kybernetické zpravodajství, kybernetické odposlouchávání či sledování. Bez ohledu na název, jejím cílem je získat tajné nebo soukromé informace od společnosti nebo jednotlivce.
Data jsou následně prodávána konkurenci, využívána ke krádežím finančních prostředků nebo ke destabilizaci vládních struktur.
Cílem těchto útoků je zůstat co nejdéle skrytý, monitorovat veškeré aktivity jednotlivce či organizace na internetu, a ve vhodnou chvíli ukrást vybrané cenné informace a přesunout je do zabezpečeného úložiště kyberšpionážního týmu.
Odborníci na kybernetickou kriminalitu označují takové hackerské útoky jako pokročilé trvalé hrozby (APT).
Jak již název napovídá, hackerské skupiny s pokročilými algoritmy a sledovacími systémy dokáží získat nepozorovaný přístup do systémů vlád, firem i jednotlivců na měsíce, roky, ba i desetiletí. Až nastane správný čas, zaútočí a způsobí například:
- Narušení komunikačních systémů a provozu veřejných služeb v dané oblasti či regionu
- Zastavení firemních operací a výrobních linek včetně zničení používaných strojů
- Deaktivaci bankovních účtů, platebních karet, což má za následek finanční potíže obětí
- Nezjištěné přesuny peněz z firemních či osobních účtů
Rozdíl mezi kybernetickou špionáží a kybernetickou válkou
Kybernetická špionáž i kybernetická válka jsou formy trestné činnosti, které využívají internet a počítačová zařízení. Mezi těmito dvěma pojmy však existují zásadní rozdíly:
- Kybernetická špionáž se může zaměřovat na jednotlivce, konkrétní organizaci, vládní struktury nebo celou zemi. Kybernetická válka je naopak vždy zaměřena na celý stát.
- Kybernetická špionáž bývá motivována rivalitou na osobní, firemní nebo vládní úrovni, zatímco kybernetická válka je obvykle vyvolána konfliktem mezi dvěma nebo více zeměmi.
- Kybernetickou špionáž mohou sponzorovat různé subjekty, od jednotlivců až po vládní orgány. Kybernetická válka je nejčastěji sponzorována konkurenčními vládami proti nepřátelskému státu.
- Kybernetická špionáž probíhá tajně a nenápadně, zatímco kybernetická válka je otevřená a jejím cílem je zničit služby cílové země, telekomunikační systémy, obranu, ekonomiku a další.
Cíle kybernetické špionáže
#1. Jednotlivci
Kybernetičtí špioni se mohou z různých důvodů zaměřovat i na jednotlivé uživatele internetu. Nejčastějším motivem je osobní rivalita. Některé osoby si mohou najmout hackerské skupiny k poškození pověsti či finanční situace jiné osoby.
Zahraniční státy mohou být také zainteresovány v získávání informací od intelektuálů jiných zemí, aby zneužily jejich výzkumné či poradenské dokumenty.
#2. Firmy
Kybernetická špionáž je běžná i v obchodním prostředí. Konkurenční firmy najímají hackery, aby získávali důvěrné informace od jiných společností. V takových případech jsou nejčastějšími cíli následující:
- Interní firemní informace, jako je organizační struktura, e-maily generálního ředitele apod.
- Obchodní tajemství, patenty, informace o IPO, obchodní dohody a nabídky
- Dokumenty, soubory, multimédia a další data o zákaznících firmy, ceníky, nápady na nové produkty
- Zprávy o trhu a konkurenci, které byly interně vytvořeny či zakoupeny
- Počítače a databáze v laboratořích, které uchovávají informace o výzkumu a vývoji
- Informace o mzdové politice firmy, které se dají využít k přilákání talentovaných zaměstnanců
- Zjišťování politické a sociální orientace firem
- Přístup ke zdrojovému kódu proprietárního softwaru vyvinutého konkurenční firmou
#3. Vlády
Kybernetická špionáž se ve velkém měřítku zaměřuje i na vlády. Mezi nejaktivnější státy v oblasti kyberšpionáže patří USA, Velká Británie, Izrael, Írán, Rusko, Čína, Jižní Korea, Severní Korea a další.
Na národní úrovni jsou hlavními cíli kybernetické špionáže:
- Operační jednotky vlád, jako jsou ministerstva, státní správa, soudnictví apod.
- Centra veřejných služeb, jako jsou elektrárny, plynovody, jaderné reaktory, satelitní stanice, meteorologické stanice, dopravní infrastruktura
- Vládní tajemství, jejichž zveřejnění může destabilizovat zemi
- Řízení voleb
#4. Neziskové organizace (NGO)
Neziskové organizace jsou často aktivní ve veřejném prostoru. Proto se i ony stávají terčem kybernetické špionáže. Vzhledem k tomu, že obvykle nevěnují kybernetické bezpečnosti tolik pozornosti, stávají se snadným cílem pro dlouhodobé krádeže dat.
Příklady kybernetické špionáže
SEABORGIUM
V roce 2022 společnost Microsoft zveřejnila, že po vypuknutí rusko-ukrajinské války vedla kybernetická špionážní skupina SEABORGIUM aktivity zaměřené na země NATO. Skupina se snažila získat obranné informace, informace o obranných operacích a mezivládních aktivitách zemí NATO, aby pomohla Rusku.
Titan Rain
V letech 2003 až 2007 vedli čínští vojenští hackeři špionážní aktivity proti vládním zařízením USA a Velké Británie, včetně ministerstev zahraničí, obrany a federálních úřadů.
GhostNet Ops
V roce 2009 byla odhalena kybernetická špionážní skupina GhostNet, která napadla počítače kanceláří dalajlámy. Tuto síť využila k špehování zahraničních ambasád, které komunikovaly s infikovanými počítači. Podle kanadského výzkumného týmu GhostNet infikoval počítače ve 103 zemích.
Výzkum COVID-19
Skupina čínských hackerů prováděla kybernetickou špionáž v několika španělských laboratořích, které se věnovaly vývoji vakcíny proti Covid-19. Útočníci využili SQL injection k získání přístupu do databáze laboratoře. Malware následně přenesl data výzkumu do centra útočníků.
Incident General Electric (GE)
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo čínské společnosti Nanjing Tianyi Avi Tech Co. Ltd., Liaoning Tianyi Aviation Technology Co. Ltd. a jednoho čínského občana jménem Xiaoqing Zheng z krádeže obchodních tajemství týkajících se technologie turbín společnosti General Electric.
Jak kybernetická špionáž ovlivňuje soukromí a bezpečnost dat?
Vzhledem k tajnému a různorodému způsobu fungování je obtížné přesně definovat, jak kybernetická špionáž probíhá. Může se jednat o projekt za miliony dolarů, který řídí konkurenční firmy nebo vlády, zaměřený na jednotlivce, skupinu profesionálů nebo celý region.
Následující jsou však hlavní způsoby, kterými může kybernetická špionáž ohrozit soukromí a bezpečnost dat:
#1. Tajné hackerské metody
Cílem kybernetické špionáže je najít slabiny v cílovém systému, získat neoprávněný přístup a zároveň skrýt svou aktivitu před zraky uživatele.
Po dokončení útoku se hackerský tým snaží odstranit veškeré stopy, aby znemožnil datovou forenzní detekci útoku.
Kybernetické špionážní skupiny k dosažení svých cílů používají malware a aplikace, které se vydávají za běžný software, jako jsou bankovní portály, grafické programy, textové editory. Využívají i nástroje pro útoky typu zero-day, které antivirové programy nejsou schopny odhalit.
#2. Neoprávněný přístup k osobním nebo firemním informacím
Kybernetická špionáž je vždy zaměřena na získání skrytého přístupu k počítačovým systémům a databázím. Tyto systémy často obsahují citlivé údaje:
- Osobní identifikační údaje, bankovní doklady a hesla k účtům
- Obchodní tajemství, patenty, zprávy o výzkumu a vývoji, připravované produkty, účetní údaje
- Vládní plány týkající se ozbrojených sil, veřejných služeb atd.
#3. Krádež důvěrných digitálních aktiv
Kybernetická špionáž se zaměřuje na pomalou a systematickou krádež dat z cílových počítačů. Útočníci mohou tato data zneužít k získání krátkodobého profitu, například krádeží peněz, nebo k dlouhodobým cílům, jako je poškození pověsti jednotlivce či firmy, nebo svržení konkurenční vlády.
#4. Motivované akce
Základem těchto útoků jsou silné motivace, jako například:
- Konflikt mezi dvěma osobami, obvykle VIP osobnostmi
- Rivalita mezi podnikatelskými subjekty
- Konflikt mezi zeměmi
Kybernetické špionážní skupiny se těmito metodami snaží získat přístup k vašim osobním či firemním tajemstvím. Následně se snaží data prodat na dark webu. Nebo se mohou data využít k poškození vašeho životního stylu, financí, majetku nebo dokonce života. Týká se to jak jednotlivců, tak firem a vlád.
Jak zjistit, zda jste obětí kybernetické špionáže
Odhalení kybernetické špionáže ve vaší firmě je obtížné, pokud si nezajistíte odbornou pomoc. Zde je několik tipů, jak detekovat kybernetické odposlouchávání:
- Nainstalujte softwarové senzory, které detekují anomálie v aplikacích, které používáte. Pravidelně kontrolujte anomálie, abyste mohli reagovat na případné hrozby.
- Vytvořte databázi indikátorů kompromitace (IOC) a pravidelně skenujte vaše pracovní stanice.
- Nasaďte aplikaci pro správu bezpečnostních informací a událostí (SEIM) na všech firemních pracovních stanicích.
- Pravidelně analyzujte zprávy o bezpečnostních hrozbách od různých dodavatelů antivirových programů a kontrolujte, zda se tyto hrozby nevyskytují ve vašich systémech.
- Najměte si externí odborníky na kybernetickou bezpečnost, aby pravidelně skenovali vaše firemní počítače na výskyt malwaru a spywaru.
- Pro kontrolu e-mailů používejte webové stránky jako Have I been pwned.
Jak předcházet kybernetické špionáži
Zavedení politiky nulové důvěry
Implementujte politiku nulové důvěry pro všechna firemní data. Bezpečnostní tým by měl vycházet z předpokladu, že každé interní i externí zařízení, které je spojené s firemní sítí, je potenciálně ohroženo. Zaměstnanec by měl dokázat, že jeho zařízení není infikováno malwarem, spywarem, trojským koněm apod.
Vzdělávejte sebe i své zaměstnance
Vy i váš tým byste se měli neustále vzdělávat v oblasti kybernetické bezpečnosti. IT se rychle vyvíjí, proto je důležité být informován o aktuálních taktikách kybernetické špionáže.
Vytvořte kulturu bezpečnosti
V každé firmě i vládní organizaci musí všichni zaměstnanci podporovat kulturu digitální bezpečnosti. Zaměstnanci by neměli s nikým sdílet svá hesla, používat firemní e-mail pro soukromé účely, nechávat počítače odemčené nebo odkládat bezpečnostní aktualizace.
Zajistěte minimální přístup
Zajistěte co nejmenší přístup k firemním datům. Používejte sofistikované cloudové platformy, které umožňují okamžitý přístup pouze k potřebným datům a zrušte přístup, jakmile je práce dokončena.
Implementujte vícefaktorovou autentizaci
V celé organizaci používejte vícefaktorovou autentizaci pro všechny druhy přístupu k systémům i zařízením. To vám pomůže sledovat odpovědnost za narušení bezpečnosti.
Často měňte hesla
Hesla k online účtům byste měli měnit každý týden, čtrnáct dní nebo každý měsíc. Dbejte na to, aby zaměstnanci dodržovali stejnou praxi.
Zabraňte phishingu a spamu
Používejte pokročilé protokoly zabezpečení e-mailů, jako jsou záznamy DKIM, k ověřování příchozích e-mailů. Pokud nelze příchozí e-maily ověřit pomocí DKIM, umístěte je do karantény na vašem e-mailovém serveru.
Máte-li dostatek prostředků, auditujte e-maily ručně před tím, než je přepošlete zaměstnancům. Nebo zablokujte veškeré e-maily, které se nelze ověřit pomocí podpisů DKIM.
Zkontrolujte zdrojový kód softwaru
Před instalací nového softwaru si nechte zkontrolovat zdrojový kód od softwarového inženýra. Tím zajistíte, že obchodní konkurence nebude sabotovat dodávaný software a nepoškodí vaše pracovní stanice či stroje.
Přestaňte používat pirátský software
Pirátský software často obsahuje poškozený zdrojový kód a nevyžaduje ověření při instalaci. To z něj činí snadný způsob šíření malwaru, spywaru a trojských koní. Vyhýbejte se takovému softwaru jak na osobní, tak na profesionální úrovni.
Zálohujte databáze
Zálohujte firemní databáze ve více datových centrech v různých zemích. To vám pomůže obnovit firemní data v případě, že se stanete obětí kybernetické špionáže.
Závěrem
Zkušení hackeři i zasvěcenci jsou připraveni poškodit vládní i firemní struktury, ale i jednotlivce prostřednictvím kybernetické špionáže. On-line útočníci se k těmto aktivitám uchylují z finanční chamtivosti nebo z touhy získat konkurenční výhodu.
Chcete-li se chránit na osobní nebo organizační úrovni, musíte se seznámit se základy kybernetické špionáže. Můžete využít i výše uvedené tipy, které vám pomohou detekovat a zabránit kybernetické špionáži a lépe se tak připravit na budoucí hrozby.