Jen málo věcí dokáže fotografa více rozladit, než když se po celodenním focení vrátí domů, nahraje pořízené snímky a zjistí, že výsledek neodpovídá jeho představám. Možná je fotografie přeexponovaná, neostrá, nebo kompozičně nevyhovující. Následující kroky vám pomohou takovým situacím předejít.
V tomto článku využiji jako příklad krajinářskou fotografii, protože se při ní vše odehrává v klidném tempu. Nicméně, tyto kroky lze aplikovat i na jiné typy fotografie, i když s rychlejším provedením. Možná bude potřeba vynechat testovací snímky, protože reakční čas je mnohem kratší.
Vize finálního snímku
Prvním předpokladem pro dosažení kýžené fotografie je ujasnit si, jaký snímek vlastně chceme pořídit. Může to znít banálně, avšak mnoho fotografů nevěnuje této fázi dostatek pozornosti. Je snadné dorazit na malebné místo, začít fotografovat a mylně předpokládat, že vznikne skvělá fotografie jen proto, že okolí je atraktivní. Ovšem po návratu domů a prohlédnutí snímků na monitoru často přichází zklamání. Všimneme si rušivých prvků, jako jsou telefonní dráty nebo turisté, kterých jsme si na místě nevšimli.
Místo toho je potřeba zpomalit, rozhlédnout se a důkladně promyslet, jakou fotografii chceme vytvořit. Chceme zachytit vlny narážející na pobřeží, nebo dramatický skalní útvar? Na stejném místě se nabízí obvykle několik různých pohledů. Například jsem fotografoval tyto dvě scény:
S časovým odstupem zhruba 20 minut. Když slunce kleslo pod horizont, uvědomil jsem si, že mám možnost vytvořit zenový, jemný černobílý snímek. Jakmile slunce vystoupilo dostatečně vysoko, chtěl jsem zachytit všechny barvy. Obě fotografie byly výsledkem záměrného rozhodnutí na základě momentálních světelných podmínek.
Netvrdím, že je potřeba strávit hodiny přemýšlením o každém záběru. Stačí se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, čeho chceme dosáhnout. Toto je jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak zlepšit své fotografie.
Plánování realizace
Jakmile si v mysli vytvoříme představu o finálním snímku, nastává čas ji přenést do reality. Je potřeba rozmyslet, jak dostat na paměťovou kartu fotoaparátu to, co si představujeme.
Nejprve je nutné posoudit, zda je vůbec možné požadovaný záběr získat. S objektivem bez teleohniska nebudeme schopni zblízka vyfotit mořské ptactvo. Stejně tak bez neutrálních filtrů nebo stativu pravděpodobně nedosáhneme efektu rozmazané vody při dlouhé expozici.
Pokud máme k dispozici potřebné vybavení, je dalším krokem experimentování s kompozicí. Procházíme se, zkoušíme různé ohniskové vzdálenosti a snažíme se najít silný záběr. Nezapomínáme zahrnout prvky popředí i pozadí. Pokud používáme stativ, je čas ho nastavit a vše zaaretovat.
Po nastavení kompozice je dalším úkolem zvolit vhodné nastavení expozice. Existují podrobné návody pro výběr správné rychlosti závěrky, vhodné clony a citlivosti ISO, takže pokud se v této fázi cítíte ztraceni, neváhejte si je prostudovat.
Nakonec už zbývá jen zaostřit na objekt, abychom získali ostrý snímek. Můžeme využít automatické ostření fotoaparátu, nebo, pokud je scéna komplikovanější, zaostřit ručně.
Testovací snímky
Po všech přípravách je čas začít fotografovat. Nemusíme se hned snažit o dokonalý záběr; první fotografie bereme jako testovací. Na displeji fotoaparátu si často všimneme věcí, které jsme v hledáčku přehlédli. Také je možné, že bude potřeba upravit nastavení expozice nebo ostření.
Po pořízení prvních snímků je důkladně prohlédneme na zadní straně fotoaparátu. Funkcí zoom zkontrolujeme, zda jsou klíčové oblasti ostré. Pokud ne, upravíme ostření nebo clonu.
Dále se podíváme na histogram, abychom se ujistili, že nejsou ořezány žádné stíny ani přepálená světla. Histogram a takzvaný „mrkací“ efekt nám poskytnou mnohem přesnější informace o expozici, než jen náhled fotografie. Pokud zjistíme ztrátu detailů ve stínech nebo světlech, musíme upravit nastavení expozice, nebo vyfotografovat několik snímků s různou expozicí a následně je spojit do HDR fotografie.
Finální záběr
Jakmile jsme si jisti, že máme vše pod kontrolou, je čas pořídit finální fotografii. Stiskneme spoušť, nebo ještě lépe použijeme dálkovou spoušť, a prohlédneme si výsledek. Pokud vše vypadá tak, jak má, je to skvělé!
Osobně, i když mám pocit, že se mi podařilo pořídit perfektní snímek, vyfotografuji ještě několik záložních snímků. Vyfotím snímky s úmyslně podexponovanou a přeexponovanou expozicí, pokud bych potřeboval získat více detailů. Také vytvořím pár alternativních kompozic. Většinou sice nakonec použiji původní fotografii, ale někdy při prohlížení na větším monitoru zjistím, že některá z alternativ byla ve skutečnosti lepší.
A to je vše.
Shrnuto: Zpomalte, přemýšlejte a ověřujte. Pokud budete dodržovat tyto kroky, s velkou pravděpodobností si domů přinesete snímky, které jste si představovali. Jak budete ve fotografování postupovat, každý z těchto kroků se stane vaší druhou přirozeností a budete je schopni provádět téměř automaticky.