Základy clony a její význam ve fotografii
S rostoucími schopnostmi fotoaparátů v chytrých telefonech se technický fotografický slovník stále více prosazuje do běžné komunikace. Pojem „f-stop“ (nebo „f-číslo“) se objevuje stále častěji, zejména když se výrobci smartphonů snaží navzájem předhánět ve specifikacích. Pojďme si objasnit, co vlastně tento termín znamená.
Clona jako součást expozičního trojúhelníku
Clona, spolu s rychlostí závěrky a ISO, tvoří trojici základních pilířů expozičního trojúhelníku. Clona udává, jak velký je otvor v objektivu, a tedy kolik světla propouští dovnitř fotoaparátu. Rychlost závěrky zase určuje, jak dlouho světlo dopadá na snímač, zatímco ISO vyjadřuje citlivost snímače na světlo.
Zatímco rychlost závěrky se měří v zlomcích sekundy, clona se vyjadřuje pomocí f-čísel, jako je f/1,6, f/11 nebo f/22. Většina objektivů umožňuje nastavení clony, ale fotoaparáty v chytrých telefonech jsou v tomto ohledu výjimkou, neboť mají pevnou clonu. Snížením clony se fotografie zesvětlí, zatímco zvýšením se ztmaví.
Jak ale toto funguje v praxi?
Jednoduché vysvětlení f-stop
F-stop je poměr mezi ohniskovou vzdáleností objektivu a průměrem vstupního otvoru (apertury). Clona f/2 tedy znamená, že průměr otvoru je poloviční oproti ohniskové vzdálenosti. Pokud má objektiv ohniskovou vzdálenost 100 mm, průměr otvoru bude 50 mm (100/50 = 2). U objektivu s ohniskovou vzdáleností 200 mm by to bylo 100 mm (200/100 = 2).
F-stop se měří jako poměr z důvodu specifických zákonitostí fyziky optiky.
Čím širší je clona objektivu, tím více světla projde, což vede k jasnějšímu obrazu na filmové rovině (nebo digitálním snímači). Nižší f-číslo tak znamená jasnější fotografii.
Objektivy s delší ohniskovou vzdáleností mají však užší zorné pole. Obrazy, které promítají, jsou tak relativně větší a světlo se rozptyluje na větší ploše. Díky tomuto vyrovnávání efektů vytváří poměr ohniskové vzdálenosti a clony (neboli f-číslo) fotografie, které jsou stejně jasné bez ohledu na objektiv – tedy bez ohledu na rozdíly v propustnosti světla.
Obě tyto fotografie byly pořízeny s clonou f/8, ale s různými ohniskovými vzdálenostmi. Stejná rychlost závěrky byla použita, protože větší clona delšího objektivu byla kompenzována jeho užším zorným polem.
Vezměme si například fotografování stromu. Použijete-li objektiv 100 mm s clonou f/2, bude clona široká 50 mm. Pokud použijete 200mm objektiv s clonou f/2, bude clona široká 100 mm. Obě fotografie však budou mít stejnou úroveň jasu.
Je to proto, že i když má 200mm objektiv dvakrát širší (a tedy čtyřikrát větší) clonu, jeho zorné pole je poloviční oproti 100mm objektivu. Na snímač se tedy musí vše promítat čtyřikrát větší, a tím se oba efekty navzájem vyruší.
F-stop v praxi
Když už známe technické detaily, pojďme se podívat, jak se f-stop uplatňuje v praktické fotografii.
Fotografování vyžaduje vyvážení clony, rychlosti závěrky a ISO. Potřebujeme, aby na snímač dopadlo dostatek světla pro správné zachycení scény, ale ne příliš mnoho, aby nebyla fotografie podexponovaná (příliš tmavá) nebo přeexponovaná (příliš světlá).
Množství světla dopadajícího na snímač se měří v jednotkách „stop“. Zvýšení expozice o jednu stopu znamená zdvojnásobení množství světla dopadajícího na snímač. (Další faktory ovlivňující expozici, jako je stabilizace obrazu, se také měří ve stopách.)
Můžeme toho dosáhnout různými způsoby. Jednou z možností je prodloužit dobu, po kterou světlo dopadá na snímač, například použitím rychlosti závěrky 1/50 sekundy místo 1/100. Můžeme také použít širší clonu, ale to má své kompromisy.
U DSLR a dalších specializovaných fotoaparátů clona řídí hloubku ostrosti.
Kromě propouštění více světla mají snímky pořízené s širší clonou menší hloubku ostrosti, což znamená, že větší část scény bude rozostřená. Někdy, například při fotografování portrétů, je to žádoucí efekt. Jindy se jedná o problém, který je potřeba vyřešit.
Je třeba také dodat, že stupnice clony není lineární, ale logaritmická. Jinými slovy, přechod z f/4 na f/2 nezdvojnásobí množství světla vstupujícího do fotoaparátu, ale zčtyřnásobí ho. Chcete-li zdvojnásobit množství světla, musíte přejít na f/2,8.
Ano, je to hodně informací na zpracování. Naštěstí, vzhledem k tomu, že chytré telefony mají objektivy s pevnou světelností, nemusíte tomu nutně plně rozumět, abyste je mohli efektivně používat (více o tom níže).
Pokud však používáte i specializovaný fotoaparát, možná budete chtít získat další informace o tom, jak můžete kreativně využívat clonu při fotografování.
F-stop a fotoaparáty v telefonech
Těžko uvěřit, že se jedná o 26mm otvor.
Amatérští i profesionální fotografové se museli s clonou vyrovnávat po celá léta. Nyní, když výrobci chytrých telefonů používají tyto termíny ve svém marketingu, je dobré si uvědomit následující:
F-stopy se počítají ze skutečné ohniskové vzdálenosti objektivu. I když uváděné hodnoty clonových čísel jsou správné, ohniskové vzdálenosti objektivů, kterými se výrobci chlubí, jsou obvykle ekvivalentní hodnotám pro plnoformátové snímače. Například společnost Apple uváděla, že teleobjektiv iPhonu 11 Pro má ohniskovou vzdálenost 52 mm a světelnost f/2. Znamenalo by to, že světlo by procházelo otvorem o průměru více než 1 palec. Skutečná ohnisková vzdálenost však byla pouhých 6 mm, takže otvor měl šířku pouze 3 mm.
Širší clona znamená lepší fotografie při slabém osvětlení: Vzhledem k designu fotoaparátů v chytrých telefonech má pevná clona největší vliv na rychlost závěrky a ISO, které fotoaparát může v různých situacích použít. Čím širší je pevná clona objektivu, tím lepší jsou fotografie při slabém osvětlení. Fotoaparát může použít kratší expoziční časy (pro menší rozmazání) a nižší ISO (pro méně šumu).
Specifikace nejsou vše: Společnosti neustále uvádějí ohromující čísla, ale mějte na paměti, že to není to, co tvoří dobrou fotografii. Soutěž iPhone Photography Awards vznikla před 13 lety, protože lidé začali fotit chytrými telefony hned po jejich uvedení na trh. Skutečnost, že fotoaparát ve vašem telefonu dosáhne světelnosti f/1,8 nebo f/1,6, nijak dramaticky nezlepší vaše fotografie – to dokáže pouze čas a úsilí.