Jak plánovat své půjčky a spoření pomocí funkce NPER v Excelu

Důkladné plánování je klíčové pro dosažení vašich finančních záměrů. Ať už spoříte na budoucí výdaje, nebo spravujete půjčku, odhadnout čas potřebný k dosažení cíle může být náročné.

Zde přichází na řadu funkce NPER v Excelu. Tato funkce zohledňuje různé faktory, jako jsou úrokové sazby a výše plateb, aby vám poskytla finanční předpověď, kterou potřebujete. Prozkoumejme základy a složitosti funkce NPER, která vám umožní dělat informovaná finanční rozhodnutí.

Co je funkce NPER v Excelu?

NPER je finanční funkce v Excelu, která vám pomáhá provádět přesné finanční výpočty. Zkratka NPER znamená počet period, tedy počet platebních období potřebných k dosažení určitého finančního cíle. Funkce předpokládá, že platby jsou prováděny pravidelně za stálé úrokové sazby.

Funkce NPER má několik vstupních parametrů, a její syntaxe je následující:

 =NPER(sazba; platba; současná_hodnota; [budoucí_hodnota]; [typ]) 
  • SAZBA: Úroková sazba za každé období, vyjádřená v procentech.
  • PLATBA: Pravidelná platba prováděná v každém období.
  • SOUČASNÁ_HODNOTA (PV): Počáteční investice nebo aktuální hodnota půjčky.
  • BUDOUCÍ_HODNOTA (FV): Požadovaná budoucí hodnota investice nebo půjčky. Tento parametr je volitelný.
  • TYP: Označuje, zda jsou platby prováděny na začátku (1) nebo na konci (0) každého období. Tento parametr je volitelný.

Pokud ponecháte parametry BUDOUCÍ_HODNOTA a TYP nevyplněné, budou automaticky nastaveny na nulu. Vzhledem k tomu, že většina bank počítá úroky na konci každého platebního období, parametr TYP se obvykle nechává prázdný. Hodnota, kterou zadáte do BUDOUCÍ_HODNOTY, závisí na konkrétním kontextu, což si stručně probereme.

Kromě typu má každý parametr ve funkci NPER specifický účel, který vám může pomoci řešit reálné finanční problémy v Excelu.

Jak porozumět funkci NPER v Excelu

Základní myšlenkou funkce NPER je pomoci vám zjistit, kolik plateb potřebujete k dosažení konkrétního finančního cíle. Může se jednat o různé situace, od spoření na dovolenou, splácení hypotéky až po plánování důchodu.

Pro správné použití této funkce je důležité porozumět dvěma základním konceptům: peněžní tok a platební intervaly.

Peněžní tok

Funkce NPER pracuje se třemi parametry souvisejícími s penězi: Platba, kterou provádíte v každém období, současná hodnota a budoucí hodnota. Důležité je poznamenat, že tyto hodnoty nemají všechny kladné znaménko.

Na spořícím účtu jsou platby, které provádíte v každém období (PLATBA), a počáteční vklad, který provedete (SOUČASNÁ_HODNOTA), výdaji. Naopak budoucí hodnota (BUDOUCÍ_HODNOTA) spořícího účtu je zisk. PLATBU a SOUČÁSNOU_HODNOTU odevzdáváte ze své kapsy, abyste získali BUDOUCÍ_HODNOTU na spořícím účtu. Proto byste měli zadávat PLATBU a SOUČÁSNOU_HODNOTU jako záporná čísla.

U půjček je to naopak. U půjčky je PLATBA kladná, SOUČASNÁ_HODNOTA záporná a BUDOUCÍ_HODNOTA nula. Představte si bankovní účet, na kterém je aktuální hodnota půjčky. Bance dlužíte a musíte splatit půjčku i s úroky. Měsíčně provádíte platby na bankovní účet a přestanete platit, jakmile dlužná částka dosáhne nuly.

Platba, kterou provádíte každý měsíc (PLATBA), je částka, kterou přispíváte k záporné SOUČASNÉ_HODNOTĚ, aby se dostala k nule. Hodnota PLATBY by proto měla být kladná. Pokud nebudete splácet půjčku, kterou jste si vzali od banky (SOUČASNÁ_HODNOTA), bude se nadále zvyšovat a výsledkem bude vyšší záporné číslo.

Platební intervaly

Dalším důležitým faktorem, který je třeba vzít v úvahu při používání funkce NPER, je interval plateb. U půjček i spořících účtů jedna strana získává více, než co dala na úkor druhé strany. Zde je třeba vzít v úvahu dva platební intervaly: úrokové období a platební období.

Úrokové období je interval, ve kterém banka účtuje úrok z půjčky nebo zhodnocuje vaše úspory. Obvykle se jedná o měsíční interval, ale může to být i roční. Pokud banka sdělí, že vám dá 12% úrokovou sazbu na vaše úspory, a tento úrok přičte jednou ročně, na konci roku získáte 12 % navíc ze svého původního vkladu.

Ale pokud vám banka oznámí 12% roční úrok a něco vám přidá každý měsíc, nerozdělí 12 % na 12 měsíců a nepřidá vám každý měsíc 1 %. Když banka přidá malý úrok každý měsíc, začne se úrok také úročit (tomu se říká složené úročení). Do konce roku vyděláte mírně přes 12 %, konkrétně 12,68 %.

Ačkoli se rozdíl zdá zanedbatelný, u větších částek jistiny a v delších časových obdobích může mít podstatný dopad.

Platební období se týká frekvence, s jakou splácíte půjčené peníze nebo vkládáte další peníze na své úspory. Výstup funkce NPER je vztažen k platebnímu období zadanému v parametru PLATBA. Pokud je hodnota zadaná v PLATBĚ měsíční, výstup NPER bude v měsících. Pokud je hodnota zadaná roční, výstup bude v letech.

Platební období jde ruku v ruce s tím, co jsme probrali u úrokového období. Frekvence, kterou zvolíte pro platební období, by měla odpovídat frekvenci úrokové sazby, se kterou pracujete. Pokud je tedy úrok účtován měsíčně, musíte zadat měsíční platbu do parametru PLATBA. Výsledek NPER jinak nebude přesný.

Reálné příklady použití funkce NPER v Excelu

Funkce NPER se osvědčuje v různých reálných situacích. Se správným pochopením platebních intervalů a toku peněz můžete použít NPER pro výpočet jakéhokoli finančního cíle. Podívejme se na dva běžné příklady.

1. Použití NPER pro výpočet úspor

Předpokládejme, že si chcete vytvořit spořící účet na dovolenou. Odhadujete, že dovolená bude stát 1000 dolarů a vaše banka nabízí 12% roční úrokovou sazbu placenou měsíčně. Už máte BUDOUCÍ_HODNOTU (1000 dolarů) a sazbu (12 %). Řekněme, že chcete na účet vložit jednorázovou částku 100 dolarů (-SOUČASNÁ_HODNOTA) a poté platit 70 dolarů měsíčně (-PLATBA).

Pomocí funkce NPER můžete rychle vypočítat, jak dlouho vám bude trvat, než dosáhnete svého cíle úspor. Zadejte hodnoty do tabulky, jako je ta výše, a nezapomeňte použít záporné hodnoty pro SOUČÁSNOU_HODNOTU a PLATBU. Poté zadejte následující vzorec, abyste získali počet plateb:

=NPER(C2/12; D2; B2; A2)

V tomto vzorci C2 odkazuje na roční úrokovou sazbu. Vzhledem k tomu, že se úrok počítá měsíčně a platba (PLATBA) je také měsíční, vzorec vydělí úrokovou sazbu 12 a získá měsíční sazbu. D2 označuje částku měsíční platby (PLATBA). B2 je počáteční vklad 100 dolarů (SOUČASNÁ_HODNOTA) a A2 je cíl úspor (BUDOUCÍ_HODNOTA).

Alternativně, pokud máte konkrétní cíl pro NPER, můžete použít nástroj Hledání řešení v Excelu k určení neznámých proměnných, jako je počáteční vklad (SOUČASNÁ_HODNOTA) nebo měsíční platby (PLATBA).

2. Použití NPER pro výpočet půjček

Funkce NPER v Excelu je stejně užitečná při práci s půjčkami. Uvažujme situaci, kdy si berete půjčku na auto ve výši 15 000 dolarů s ročním úrokem 16 % účtovaným měsíčně. Chcete, aby vaše měsíční splátky byly 300 dolarů. Pomocí funkce NPER můžete určit, kolik měsíců vám bude trvat, než půjčku splatíte.

Máte hodnoty pro SOUČÁSNOU_HODNOTU (-15 000 dolarů), sazbu (16 %) a PLATBU (300 dolarů). Pro výpočet počtu plateb použijte v tomto příkladu následující vzorec NPER:

=NPER(B2/12; C2; A2)

V tomto vzorci B2 představuje roční úrokovou sazbu. Protože PLATBA je měsíční a úroky jsou účtovány měsíčně, vzorec vydělí roční úrokovou sazbu 12, aby se získala měsíční sazba. C2 označuje měsíční platby (PLATBA). A2 je SOUČASNÁ_HODNOTA, tedy záporná výše půjčky. BUDOUCÍ_HODNOTA je ponechána prázdná, takže vzorec automaticky předpokládá, že je nulová.

Výsledkem NPER je 82,94, což znamená, že splacení půjčky vám bude trvat přibližně 83 měsíců. Sousední buňka vydělí výsledek 12 a ukazuje, že splacení této půjčky bude trvat sedm let.

Plánování vašich finančních cílů s funkcí NPER v Excelu

Funkce NPER v Excelu je cenným nástrojem pro vaše finanční plánování. Tím, že vám NPER umožňuje vypočítat počet platebních období potřebných k dosažení vašich úsporných nebo půjčkových cílů, dává vám kontrolu nad vaší finanční budoucností.

Pamatujte, že i když funkce NPER zjednodušuje složité výpočty, je důležité ji kombinovat se zdravým úsudkem a přizpůsobit ji dynamické povaze reálných financí.